Po pádu v dostihu odešel se zmrzačenou rukou. To mu však nebrání, aby se postavil darebákům, kteří špiní dobré jméno sportu královen. I za cenu ohrožení vlastního života. Bývalý žokej a nyní soukromý detektiv Sid Halley bude lovcem i lovnou zvěří.
Manželka úspěšného dostihového trenéra Rosemary Casparová se obrátí o pomoc na soukromého detektiva Sida Halleyho. Ten byl úspěšným žokejem až do doby, kdy mu kůň při pádu v dostihu rozdrtil ruku a Sid tak musel hledat jiné zaměstnání.
Rosemary má pocit, že se děje něco nekalého kolem koní, které její manžel trénuje. U třech úspěšných dvouletých nadějí pro prestižní dostihy najednou došlo k razantnímu poklesu výkonu. Rosemary to pokládá za podezřelé, navíc by podle ní mohl podobný osud potkat dalšího koně, Tri-Nitra, takže Sid by ho měl ochránit až do dalšího prestižního dostihu. Rosemary ale nikdo nevěří a okolí ji považuje za hysterku. Detektiv se přesto případu ujme.
Mezitím bývalý tchán Charles také požádá Sida o pomoc. Detektivova exmanželka Jenny totiž založila se svým novým přítelem zásilkový obchod, načež vypečený partner posléze vybral všechny utržené peníze a zmizel. Jenny teď hrozí zatčení za podvod.
Sid pracuje se společníkem jménem Chico Barnes. Hrnou se jim i další zakázky – hned ze dvou míst současně přichází prosba o prošetření podivných machinací kolem syndikátu majitelů koní, do nichž je nejspíš zapleten i jeden vysoce postavený člen Jockey klubu, bývalý policista. Sid s Chikem sice už šlápli pár darebákům na kuří oko, ale tentokrát přijde protiútok dříve, než čekali a s razancí, která je oba překvapí.
Do toho všeho se musí Sid Halley vyrovnat nejen s nedávným rozvodem, ze kterého se stále tak docela nevzpamatoval, ale musí se naučit žít se svou novou protézou, se svou samotou a hlavně i se strachem po konfrontaci s jedním z protivníků. Nebude ovšem jediný, kdo si kromě nějakých těch ran odnese i pár šrámů na duši…
Pominu-li Kita Fieldinga, který vystupuje ve dvou románech, je Sid Halley jediná hlavní postava, která se vyskytuje ve více titulech dnes už zesnulého bývalého britského profesionálního žokeje, později novináře a spisovatele, Dicka Francise (1920 – 2010). Poprvé vstoupil Halley na scénu v románu Poslední šance (1965). Vrátil se o mnoho let později v příběhu Bič (1979), poté ještě v titulech V nemilosti (1995), Rozkazem (2006) a zatím naposledy v románu Odmítnutí poslušnosti (2013), který už ale napsal Dickův syn Felix.
Druhý příběh se Sidem Halleym vyšel poprvé v nakladatelství Olympia, nyní ho v nové úpravě vydává Euromedia Group. Děj románu je v podstatě rozdělen do tří hlavních zápletek – hledání Nickyho, prověřování syndikátu a objasnění záhady kolem podivného poklesu formy favorizovaných koní. Někomu se to může zdát na první pohled poněkud nepřehledné (navíc to není pro Francisovu tvorbu vyloženě typické), ale Dick si s tím poradil dobře. S lehkostí tanečního mistra provádí čtenáře mezi jednotlivými dějovými liniemi, přechod nikdy není násilný, je naopak přirozený a hladký. Jako vždy může čtenář čekat čtivý příběh, protknutý lehkým suchým humorem, bublajícími tóny zla pod povrchem, i hlavním hrdinou, kterému není zatěžko přiznat, že se bojí (a že má tentokrát proč) o život či o svůj zdravotní stav. To ho ale od jeho pátrání neodradí, protože kdyby se nechal zastrašit, nemohl by si pak vážit sám sebe a nemohl by to čekat ani od svého okolí.
Právě v tomto světle dělá autor ze Sida uvěřitelnější hlavní postavu, do které se dokážeme snadněji vcítit, kterou dokážeme lépe pochopit. Není možná hrdinou pro ty, kteří očekávají charismatického detektiva, který i v největším smrtelném nebezpečí neztrácí svůj ironický škleb a nezapomíná trousit sarkastické hlášky. Ale Dick Francis nikdy takové hrdiny ani neměl. To však nebránilo spoustě čtenářů po celém světě, aby se v nich našla. I proto patří Dick Francis stále mezi nejznámější a nejuznávanější autory nejen britské, ale i světové detektivní prózy.
Je jen škoda, že Bič má trochu diskutabilní konec (opravdu by některé postavy takto jednaly?), navíc ne všechny linie jsou dotaženy do konce, jakoby bylo nachystáno na brzké pokračování. Nahrazuje to však – jak se na dobrou detektivku sluší – překvapivé odhalení v závěru a několik příjemně zpestřujících scén, jako třeba ta s letem v balonu.
Pokud Vám kdysi román v nějakém knižním čtvrtku unikl nebo pokud byste se rádi vrátili do konce sedmdesátých let, kdy na britských ostrovech neřádili v detektivkách a thrillerech masoví vrazi a maniaci, ale vše se vyřizovalo s noblesou anglických džentlmenů, nenávistnými grimasami a puškou v ruce, sáhněte po tomto titulu. Lze ho doporučit milovníkům napětí, i těm, co mají rádi svět kolem dostihů, případně hledají v románu také slušně vystavěnou psychologickou zápletku.
Originální titul: Whip Hand (1979)
Vydáno: Michael Joseph, Ltd., Londýn (1979)
Vydání v České republice: Euromedia Group, k. s. – Knižní klub (2015)
Přeložila: Jaroslava Moserová-Davidová (1982, 1993)
Vydání 5., v Euromedii 1.
248 stran
