Bydlíte v přízemí a spíte rádi při otevřeném okně? Možná si to po přečtení této knihy rozmyslíte. V Mnichově došlo počátkem devadesátých let ke dvěma brutálním vraždám žen, které byly ještě po smrti zneuctěny. Vrah je nejprve pozoroval oknem a poté, co oběti usnuly klidným spánkem, se k nim vloupal a oběti umlátil tím, co našel zrovna poblíž domu – trubkou z plotu, kamenem, někdy musela stačit pěst. Zanechal na místě činu spoustu krve, v obětech své sperma, u postele vražedný nástroj, pod obětí jednu či dvě své ponožky. Pro všechny, co tuhle hrůzu následně viděli, pak nesmazatelný, hrůzný zážitek. Další vražda následovala v Amsterodamu, posléze se „Démon“ přesunuje domů, na Slovensko.
Ondrej byl už od dětství divný. Zatímco jiní děti používaly žížaly maximálně jako návnadu na rybářský prut svého otce, Ondreje těšilo je sadisticky mučit. Prolog z roku 1965 dává tušit, že s Ondrejem, klukem tmavé pleti, nebude něco v pořádku. V dospělosti si posedí pár let v base. Sametová revoluce jej pouští na svobodu, následuje práce v cizině, návrat domů a několikaletá noční můra stovek policistů. Na Slovensku se seznamuje s Věrou, jednoduchou kuchařkou, které nevadí, že ji její „milý“ občas do krve zmlátí a že má občas v očích takový divný pohled…
Detektiv Richard Krauz, policejní zelenáč, se dostává k prvnímu většímu případu – surově zavražděné staré ženy v domově důchodců. Zatím jako jediný tuší, že budou následovat další vraždy, ale nikdo z kolegů tomu věřit nechce. Je přece rok 1990, tehdy ještě masoví vrazi nebyli. Od nadřízených dostává kupodivu zelenou na sestavení zvláštní vyšetřovací skupiny, a když už se zdá, že měli kolegové pravdu, dochází v ubytovně ke dvojnásobné vraždě. Oběťmi jsou tentokrát matka a syn, právě se navrátivší emigranti ze Švýcarska. Rukopis vraha je stejný, kolotoč vyšetřování nabírá obrátky. Za chvíli dochází k dalším vraždám. Nikdo z příbuzných či známých obětí nemá k vraždě motiv, nikdo není podezřelý. Vraždy se odehrávají na různých místech, v různých časových úsecích, není se čeho chytit. Co je vrahovým impulsem k bestiálnímu zabíjení? Je jasné, že sám nepřestane, dokud ho policie nechytí. Tlak veřejnosti i nadřízených narůstá, policie nespí, ale je bezradná, bez jediné stopy. Vrah je mimořádně opatrný a vše mu vychází…
Příběh zpracovává skutečný kriminální případ devítinásobného vraha Ondreje Riga, který zaměstnával policii na Slovensku i v zahraničí plné čtyři roky (stačí zadat toto jméno do vyhledávače). Nelze proto zcela hodnotit zápletku či dějovou linii. Nelze mu také nic vytknout. Syrový kriminální román bez špetky zaoblení podrobně popisuje šokující detaily vražd i celkem nechutné detaily z vrahova života. Ten kromě vábivého „pachu krve“ zná jen svůj sklepní byt, mlácení své družky a opíjení se „na sekyru“ v blízké hospodě.
Protipólem temných scén, kdy většinou sledujeme vraha v akci, je mravenčí, veřejností málo uznávaná a často beznadějná práce policistů. Dominik Dán (jde o pseudonym), který se sám věnuje objasňování zločinů, stejně tak jako v dalších románech věrně popisuje detaily policejní práce. Jeho parta detektivů nejsou neomylní, nesmrtelní ostrostřelci, ale lidé s chybami, náladami a vrtochy jako každý jiný. Ale jsou to také lidé, kteří žijí pro svou špatně placenou a často nebezpečnou, či spíše nechutnou práci. Obětují ji vše, spánek, veškerý volný čas a leckdy i vzácné chvíle, které by mohli trávit s rodinou. Klasicky to dokazuje scéna, kdy je Richard s rodinou na přehradě na dovolené.
Bestie je popisem souboje čistokrevného zla s profesionalitou a nekonečnou trpělivostí stovek lidí v policejních službách. V závěru pak i lehce hořkým postesknutím nad (tehdy) československým soudním a vězeňským systém (ne, že by se od té doby mnoho změnilo). Poslední odstavec pak ještě patří černo-humornému, ale zároveň lehce mrazivému, epilogu…
Můžete vyprávět vtipy o policistech, můžete se jim pošklebovat, ale fakt je ten, že ve službách kriminálky vždy byli profesionálové, kteří svou práci plnili jak uměli nejlépe, bez ohledu na politickou příslušnost. Tento román to dokazuje nejlépe.
Originální titul: Beštia (2006)
Vydáno: Slovart (2006)
Vydání v České republice: XYZ (2010)
Přeložil: Josef Šmatlák (2010)
www.xyz-knihy.cz
336 stran
