V září roku 2011 začala televize Nova vysílat šestnáctidílný seriál Expozitura na motivy skutečného vyšetřování tzv. Berdychova gangu. Scénář napsala známá dvojice investigativních reportérů Josef Klíma a Janek Kroupa. O čtyři roky později se vrátili s pokračováním, troufli si na dva díly navíc a na spíše americký námět – chystaný atentát na prezidenta republiky. Útok však neodnesl prezident, ale zpočátku slibný příběh, kterému v půlce došel dech.
Jak už víte z našeho předcházejícího článku, v hlavních rolích druhé řady se opět v rolích detektivů představili herci z první série – Robert Jašków jako kapitán Dan Chládek a Hana Vagnerová jako Tereza Hodačová. Ta nyní pracuje v ochrance prezidenta. Když jednou prezident (Jan Kraus) hraje tenis, pokusí se ho kdosi z velké vzdálenosti zastřelit. Z útoku se stává podezřelý Dan Chládek, který před časem od policie odešel. Tereza, jeho dřívější partnerka a bývalá milenka, je šokována. Nemůže uvěřit tomu, že by bývalý kolega byl něčeho takového schopen. Zakrátko ji Dan kontaktuje s varováním, že se chystá další útok na hlavu státu… Hodačová je přeřazena do Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) a se svým novým kolegou Lukášem (Michal Slaný) mají za úkol atentátníka dopadnout dříve, než stihne uskutečnit další pokus.
Osmnáctidílný seriál se naštěstí nezabýval jen pátráním po střelci. V rámci vyšetřování, které Hodačová vedla (dost často na vlastní pěst), se odkrývaly další špinavosti, plynoucí především z propojení mezi bohatými a vlivnými podnikateli a jejich spojenci z nejvyšší politiky. Řada epizod tak tvořila de facto ucelené příběhy, které byly dost často poněkud násilně uvozeny scénami typu „Jo, a tady jsme s Danem ještě narazili na tento případ“ nebo „Ještě se podívej tady na tu flešku“. Poté následovalo vyprávění v podobě Danova voice-overu, které přešlo do klasicky hrané epizody. Ta končila skoro vždy otevřeným koncem, kdy byly dopadeny pouze malé ryby, ale ty velké pochopitelně unikly. Jednak aby mohly škodit v dalším dílu a jednak aby vše vypadalo reálněji. Navíc každá epizodní zápletka měla nějaké spojení s atentátem.
Když nepočítám zmíněný motiv vyšetřování útoku na hlavu státu, tak stejně jako v konkurenčních (a mnohem lepších) Případech 1. oddělení, byla i tady část epizod (v podstatě od poloviny série) propojena několika dalšími motivy. Nejprve to byla krádež plutonia, poté smrt člena zpravodajské služby, který měl napojení na Rusko.
I přes některé „kiksy“ v prvním dílu šlapal Atentát hned zpočátku pořádně na plyn a dával jasně najevo, že se hodlá v maximální míře vyrovnat svým „americkým kolegům“. Pokusy zabít prezidenta byly zatím doménou spíše amerických, a možná tak ještě francouzských filmů. Pokusů o napodobení „západních“ vzorů jsme tu měli už hodně, ale zde se skutečně zprvu zdálo, že ambiciózní projekt bude v portfoliu televize Nova patřit k těm úspěšnějším. Možná i proto, že stále vycházel z českých poměrů a všeobecně známých nekalostí kolem politiky. Navíc angažování dvojice scénáristů Klíma-Kroupa napovídalo, že má mnoho zápletek reálné základy. Bylo také vcelku jasné, na jakého skutečného politika prezidentova postava naráží (mj. averze k Evropské unii a obliba tenisu) a v některých epizodách bylo jasně poznat, na koho ukazují některé další postavy.
Zhruba po polovině odvysílaných dílů seriál s každou další epizodou upadal. Ku prospěchu věci určitě nepřispěla nepochopitelná několikatýdenní pauza kolem vánočních svátků (že by dostalo přednost 198. opakování Princezny ze mlejna?), po které musela být odvysílána „rekapitulační“ epizoda. Atentát se začal utápět v zamotané a nudné ruské špionážní lince, té tak „profláklé“ proprietě „béčkových“ a „céčkových“ amerických filmů, vysílaných někdy mezi druhou a třetí hodinou ráno na desátém klonu nějaké soukromé televizní stanice.
Ke všemu do příběhu začala prosakovat milostná romance mezi Danem a jeho novou parťačkou (tanečnice Andrea Opavská). Stále více se pak řešilo, zdali si má rádoby drsná „pokérovaná“ kolegyně dítě nechat nebo ne. Když si pak ve výslechové místnosti dávali pusu jako nějaký zamilovaný páreček v komedii z předměstí, začínalo to už být směšné.
Celý projekt navíc táhly ke dnu některé postavy. Zatímco překvapil častý představitel sympaťáků Marek Taclík v roli úlisného prezidentova poradce, šlápnutím vedle bylo obsazení televizního moderátora Krause do role prezidenta. V některých scénách jsem si připadal jako v dalším dílu Show Jana Krause – on totiž i tady mluvil stejným tónem a používal stejná gesta. Naprostou hrůzou, která všechno dorazila, bylo obsazení přítelkyně režiséra Jiřího Chlumského, slovenské herečky Anny Šiškové. Její veskrze nesympatická první dáma je alkoholem nasáklou směsí bývalé „bordelmámy“ a rádoby intrikánky.
O postavě šéfa ÚOOZ ani nemá cenu mluvit. Jinak uznávaný herec Miroslav Táborský by měl hrát muže, o kterém se díky jeho funkci předpokládá, že bude z těch nejdrsnějších, nejchytřejších a nejpředvídavějších. Namísto toho je tu z něj hypochondr, který se stará pouze o to, jestli si vzal předepsané prášky a jestli se mu nezvýšil tlak. Ale no tak, pane Táborský! Kde jsou ty časy, kdy jste hrál strach budícího vyšetřovatele v Koljovi nebo nenáviděného bachaře „Žabáka“ ve Zdivočelé zemi? Tady jste spíš ten dobrosrdečný trouba z Místa v životě a mám skoro pocit, že jste si při castingu spletl dveře a místo konkurzu na třetí řadu „Místa někde“ jste zabloudil na pokračování Expozitury.
Jestli se v první epizodě našlo několik směšných scén, tak závěr v tomto směru překonal úplně všechno. I přes celkem napínavý děj byla celá poslední epizoda znehodnocena naprosto nesmyslnými scénáristickými kopanci, u kterých jsem si říkal, jestli dvojice scénáristů Klíma – Kroupa také nestrávila určitý čas u nějakého jaderného zářiče. Samotné odhalení hlavního zloducha je natolik ulítlé a směšné, že už to by stačilo na zabití celého seriálu. Ale ono ne, tvůrci si ještě přisadili scénou, kdy jednoho ze záporáků na dálku zaříkáváním „očaruje“ z pomsty jakýsi novodobý Rasputin, díky čemuž gauner uvízne v autě na železničním přejezdu. Motor nejde, nic nejde, dveře nejdou otevřít. Následně je auto sraženo nějakou podřadnou plazící se lokálkou. Na tu si navíc tvůrci půjčili posunovací lokomotivu (dokonce s ještě zastaralým označením), ale už jim zřejmě nezbyly peníze na natočení demolice auta. Takže vlak pouze projede kolem kamery ven ze záběru a pak slyšíme akorát náraz. Kdo do té doby ještě neumřel smíchy, mohl se dorazit úplně závěrečnou scénou, která akorát postavila na hlavu jednu ze zápletek posledních dílů a nastolila řadu dalších otázek. Jen se obávám, že si s nimi už nikdo nebude chtít lámat hlavu. Stejně jako s motivy jednání řady postav.
Atentát je jako běžec, co se po závodě na školním hřišti rozhodl běžet maraton. Zpočátku to vypadalo, že soupeřům stačí a že se zrodí překvapení. V polovině závodu mu ale zcela došly síly a do cíle se doplazil horkotěžko poslední, a naprosto zesměšněný. Škoda nadějného projektu, který se nakonec stal přímo demonstrativním příkladem, jak zabít slušný potenciál.
Česko, 2015
Režie: Jiří Chlumský, Petr Nikolaev
Hrají: Robert Jašków, Hana Vagnerová, Jan Kraus, Anna Šišková, Marek Taclík, Jiří Dvořák, Jan Dolanský, Andrea Opavská, Miroslav Táborský, Michal Slaný, Čestmír Řanda ml., Sabina Králová, Pavel Rímský, Ivan Vyskočil, Marek Němec, Jan Teplý ml., Jiří Štěpnička, Stanislava Jachnická, Miroslav Hanuš, Pavel Novotný, Ján Jackuliak, Radim Fiala, Jan Přeučil
Délka: 60 minut (18 epizod)
Mluveno česky, rusky
Oficiální stránka seriálu: http://atentat.nova.cz/
