Argo: falešní filmaři zachraňují rukojmí z Teheránu

V roce 1979 uprchl íránský šáh Reza Páhlaví do USA. V reakci na tento útěk obsadili islámští radikálové americké velvyslanectví v Teheránu a zajali 52 rukojmích. Pouze šesti zaměstnancům ambasády se podařilo nepozorovaně utéct a schovat se v domě kanadského velvyslance. Věznitelé, studenti tamějších univerzit, požadovali za propuštění rukojmích především vydání šáha zpět do Íránu.

Ve Washingtonu zatím rozjíždí CIA operaci na osvobození šesti uprchlíků. Je totiž jasné, že studenti brzy přijdou na to, že někteří Američané uprchli, a pokud je najdou, nemilosrdně je zabijí. Po několika spíše směšných návrzích, jak dostat zajatce ze země („co kdyby tam od hranic s Tureckem dojeli naši agenti, převlečení za prosté lidi, na kole“ — „je to 500 kilometrů“) přichází agent Tony Mendez s nápadem, že by ve spolupráci s Hollywoodem vypustili do světa falešnou zprávu o chystaném natáčení sci-fi filmu v orientálních lokacích. Pak by bylo možné uprchlíky odvézt ze země na falešné pasy coby členy filmového štábu.

Brzy k tomuto šílenému plánu, ke kterému se řada lidí tváří skepticky, získá podporu z nejvyšších míst. Nechá vyrobit pasy, plakáty i storyboardy, svolá tiskovou konferenci, zařídí ve studiích v Burbanku kancelář. Produkce falešného filmu může začít…

Předlohou filmu Argo, který jsem měl možnost zhlédnout na novinářské projekci, se stala stejnojmenná kniha, kterou napsal sám Mendez (celým jménem Antonio J. Mendez), který strávil v CIA roky coby šéf tzv. sekce maskování. Příběh napsal společně s novinářem Mattem Bagliou. Práce na této knize začala teprve v roce 1997, kdy tehdejší prezident Bill Clinton nechal odtajnit materiály o této akci.

V roce 2012 se látky chopilo studio Warner Bros. Pictures, režie se ujal Oscarem oceněný herec Ben Affleck, který sám sebe obsadil do hlavní role zachránce Mendeze. Podílel se také na produkci, spolu s dalšími zvučnými jmény jako George Clooney nebo Grant Heslov.

Film začíná prolínačkou storyboardů s reálnými záběry, kdy je v krátkosti popsána historie vztahů USA a Íránu od druhé světové války do konce 70. let. Následuje celkem působivě natočená scéna obsazení ambasády, se smyslem na akci a detail, ale nevynechávající ani strach a bezmoc zaměstnanců.

Neméně zajímavé je sledovat mezitím debatu uvnitř CIA o možnostech záchrany a následně vznikající spolupráci s Hollywoodem. A přestože jde o politický thriller, dostává se tu ke slovu i odlehčující humor. Ať už jde o zmíněné směšné návrhy na osvobození nebo jednání s hollywoodskými veterány (John Goodman, Alan Arkin), kteří sarkastickými bonmoty přímo srší a jejich iluzí zbavený pohled na svět filmu je opravdu vtipný.

Hlavním kladem příběhu je však samotná Mendezova infiltrace do „nepřátelského světa“, plného ostře nabitých zbraní, podezíravých pohledů vousatých mužů a věčné nenávisti ke všemu americkému. V některých scénách, např. když jede šestice falešných filmařů mikrobusem na první schůzku ohledně výběru lokací a skončí uprostřed vášnivé demonstrace (natáčelo se mj. v Istanbulu), opravdu mrazí. Sice víme díky historickým faktům, jak film dopadne, ale to na dramatičnosti (naštěstí) nic nemění (viz také scéna kontroly na letišti).

Thriller začne sklouzávat do vlažného tempa jen na chvilku, ke konci. Jakoby si to tvůrci uvědomili, a tak najednou přichází ke slovu pokus o záchranu v podobě klasické hollywoodské akční scény pronásledování letadla na ranveji. To si mohl režisér klidně odpustit (kolikrát jsme tohle již viděli), protože do filmu plného plíživého strachu tahle až směšná scéna moc nezapadá, navíc není příliš logická — co by letištní stráži bránilo, aby zavolala na věž a nechala letadlo zadržet? A ještě na jednu otázku film (nevím, zdali kniha) neodpovídá — proč se íránští radikálové tolik snažili najít šestici uprchlíků, když měli ambasádu s více než padesáti zajatci?

Poněkud diskutabilní vidím „úlitbu“ Hollywoodu či americké kultuře — zejména v záběrech, kdy od hlavy až k patě zahalené ženy konzumují kuřecí křidélka před teheránským KFC nebo kdy si „ostří hoši“ z letištní stráže s obdivem prohlížejí scénář hollywoodského sci-fi filmu.

Co napsat o hereckých výkonech… Tak především, nemusím moc Bena Afflecka. Ale musím uznat, že mu to zde s plnovousem a hustými černými vlasy velice sluší a jeho podání Mendeze, coby člověka odhodlaného splnit daný slib stůj, co stůj, se mi velice líbí. A vlastně, když o tom tak přemýšlím, líbil se mi v této roli zatím nejvíc. Co se týče dalších herců, najdeme zde mnoho známých jmen. Píši jmen, ne tváří, protože některé z nich možná jen těžko poznáte díky snaze o maximální podobu se skutečnými postavami. Sympatické je, že se nikdo nesnaží přehrávat nebo na sebe strhnout pozornost. Každý z nich se poslušně vmísil do řady, aby svůj part odehrál co nejlépe. Ve filmu podle skutečných událostí to ani jinak nejde. Herci zapadli do své role stejně tak, jako naši hrdinové do rolí určených jim CIA. Jinou kategorii tvoří příjemná vsuvka scén z Hollywoodu, kdy jsou na plátně Goodman nebo Arkin.

Už mockrát se ve filmových recenzích upozorňovalo na to, že by se nemělo odcházet z kina s prvními závěrečnými titulky. Ani teď to nedoporučuji — můžete sledovat porovnání dobových fotografií skutečných aktérů dramatu s fotografiemi herců. Musíte uznat, že maskéři odvedli výbornou práci — někteří herci jsou od svých vzorů k nerozeznání.

Argo se údajně zařadil mezi kandidáty na Oscara. Uvidíme, jak se mu v tomto klání povede. I když má ve stále více respektované filmové databázi ČSFD.cz velice rozdílná hodnocení, jde bezesporu o slušně natočené, napínavé dílo. Mně osobně se líbilo.

Recenze knihy v samostatném článku.