Jak už je u skvělé švédské vypravěčky Camilly Läckberg obvyklé, i ve své poslední česky vydané knize Andělíčkářka, kterou právě vydalo nakladatelství Motto, nás opět posílá do minulosti. My jen můžeme trnout, jestli a případně jak spolu bude vše souviset. I tentokrát se jedná o více než zdařilou čtenářskou jízdu.
Když na Bílou sobotu o Velikonocích roku 1974 zmizela z ostrova Valö nedaleko Fjällbacky rodina Elvanderových, vypadalo všechno velmi podivně. Jako by se sbalili a zničehonic odešli od rozjedeného svátečního stolu. Jediný, kdo z početné rodiny zůstal doma, byla roční dcera Ebba. Ta se o třicet let později vrací do svého domu spolu s manželem. Snaží se překonat ztrátu syna a doufá, že v novém prostředí se jí to podaří. Co se v domě stalo, je naprostá záhada a tehdejší vyšetřování nepřineslo jedinou stopu. Jejich první dny nejsou obzvlášť růžové. Hůře spolu komunikují a navíc jim kdosi podpálí dům. Mårtenovi se podaří odvléct zničenou ženu z ohně pryč, i když sama by v něm raději zůstala. V té době se do Fjällbacky také vracejí bývalí studenti soukromé školy, kterou rodina Elvanderových provozovala.
Opět se vrací policista Patrick Hedström se svou ženou, spisovatelkou Erikou Falckovou, která tráví většinu času s malými dvojčaty a dcerou. Je pro ni velmi těžké zůstat opodál, když její muž vyšetřuje žhářství v domě, který ji tolik fascinuje. Navíc je při renovaci domu pod prkny nalezena zaschlá krev. Ale nebyla by to Erika, kdyby si nedokázala poradit a nezačala se zabývat dávným tajemstvím na vlastní pěst.
Vrací se i sestra Eriky Anna, která po smrti syna neprožívá právě lehké chvíle.
Patrick se snaží zabránit, aby se jeho žena dostala k vyšetřování a zároveň aby jeho šéf Mellberg nezničil vše, co se dá.
Jak se dočtete v doslovu, fascinující a zároveň velmi ponurý příběh z minulosti byl inspirován návštěvou Hermanna Göringa na jednom z ostrovů.
Název knihy Andělíčkářka souvisí jak s historickými motivy příběhu, tak i dějem ze současnosti. Historická linie se táhne již od roku 1908 a můžete sledovat děsivou minulost jedné rodiny, která stránku po stránce dává dohromady zajímavou skládačku. Přestože kniha je psaná velmi svižným stylem, závěrečná část knihy nabírá zvýšeným napětím na dynamice.
Několik titulů od Camilly Läckberg mi uniklo a vícekrát jsem se při čtení přistihla, že se určitě musím k předchozím detektivkám vrátit. Autorka vás skvěle přesvědčí, že nepřečtené knihy a tím i nejasnou minulost hlavních protagonistů musíte dohnat.
V tomto příběhu je sice vysvětleno vše, co potřebujete, přesto vás naladí takovým způsobem, abyste žádný titul nevynechali. Co se týká minulosti, působí na mě možná trochu přehnaně. Je vidět, že autorka se do pohnuté historie velmi vžila. To však nebrání skutečnosti, že jako celek je Andělíčkářka velmi čtivá a slupnutí 400 stran vám nejspíš nezabere příliš času.
Originál: Anglamakersan (2011)
Překlad: Vendula Nováková
Vydalo nakladatelství: Motto, 2014
416 str.
