Seriál Sherlock, jehož první tři epizody uvedla BBC v roce 2010 a ČT letos na jaře, ukazuje, že i s příběhy notně spojenými s dobou viktoriánské Anglie jde dělat divy. Holmes a Watson pátrají v současném Londýně, mají k dispozici výdobytky techniky, ale přesto nepřišli o paní Hudsonovou a byt v ulici, jejíž jméno zná asi většina londýnských turistů. Jen Watson píše o Holmesovi na blog. Nemohla samozřejmě zůstat stejná atmosféra jako v knižních příbězích, kouzlo tahle televizní série rozhodně nepostrádá a v době stahování seriálu z internetu přilákala pozornost i těch, kteří Doylovy příběhy nikdy nečetli.
A právě na Sherlockovy příběhy odehrávající se v dnech nedávných jsem si vzpomněl při sledování televizní adaptace detektivky Vražda v Orient-expresu, kterou vyprodukovala americká CBS (mimochodem stejná TV má na kontě třeba i kriminálky z Las Vegas, Miami a New Yorku) v roce 2001. České televize film, pokud vím, nikdy neuvedly, zato je on-line dohledatelný ve slovenském znění. Příběh vznikl v době, kdy měl za sebou britský seriál Hercule Poirot s Davidem Suchetem v hlavní roli, za sebou více než deset let existence (vysílá se od ledna 1989). Tady se však role belgického detektiva z pera Agathy Christie ujal Alfred Molina nezapadající svou výškou zrovna do kategorie kníratého pátrače.
Děj detektivky z roku 1934 se odehrává v současnosti, ale kostra zápletky zůstává. Poirot došetřil v Istanbulu jakýsi kriminální případ, setkává se s majitelem společnosti provozující Orient-expres a odjíždí z Istanbulu. Ještě v tureckém městě náhodně zaslechnutý rozhovor muže a ženy, které později uvidí v Orient-expresu. Nabídka od Ratchetta, který se bojí o svůj život a dostává anonymy, Poirotovo odmítnutí. Divoká noc, při níž je spáchána vražda, uvíznutí vlaku, objevení mrtvoly a vyšetřování, které odhalí pravou identitu zavražděného. Počet podezřelých byl sice mírně zredukován, charaktery některých postav trochu změněny. Chybí německá komorná a kouzelný dialog o jejím zájmu o vaření, chybí například i řecký lékař, takže Poirot zvládne mrtvolu bez potíží ohledat sám a pátrání provádí jen ve dvojici s majitelem vlaku, panem Boucem, kterého ztvárnil Fritz Wepper známý jako Harry Klein, asistent komisaře Derricka. Základ příběhu zůstává, například i včetně onoho jistého triku s azbukou.
Jak tedy s adaptací zahýbalo zasazení do současnosti? Vždyť filmové a televizní adaptace detektivek Agathy Christie vzniklé především v 80. let ukazují, že zasazení děje do doby natáčení — někdy i se změnou místa děje — není zrovna štastné.
V americkém snímku Poirot používá notebook s připojením k internetu, budoucí oběť obdrží videokazetu, objevují se mobily, místo dýmky se u mrtvého najde tužkou potřebná k ovládání kapesního počítače. Vojáci nejsou vojáky, ale lidmi z počítačového průmyslu.
Dostat SMS zprávu místo telegramu, to prosím uvádím jako příklad čistě teoretický, je nápad dobrý, ukazuje to, jak se doba proměnila, to se povedlo třeba v případě tužky ke kapesnímu počítači. Například Poirotovo získávání informací z počítače už zápletku mění: původní literární předloha, filmová adaptace z roku 1974 (Albert Fnney) i televizní z roku 2010 (David Suchet) jsou založeny na odtržení od světa. Detektiv má vlak plný podezřelých, ale žádnou ze získaných informací si nemůže ověřit nebo zjistit, co by ho zajímalo.
Velkým překvapením však pro mě jakožto skalního fanouška Agathy Christie byl výskyt Very Rosakoffové. Ta sice vlakem necestuje, objevuje se však v začátku i úvodu příběhu. Fakt, že vystupuje v jiných příbězích Agathy Christie, nikoliv tomto, by se dal ještě opomenout, že je výrazně mladší než Poirot a ladnými křivkami rozhodně neodpovídá původnímu popisu, je už poněkud výraznější. A že ti dva spolu s největší pravděpodobností udržují milostný poměr, raději už dále nerozvádím. Ostatně, jak jsem již naznačil, ani Poirot není věrným obrazem toho literárního a s věrným ztvárněním Davida Sucheta se prostě nedá srovnat.
V příběhu najdeme krátké poznámky o případech z knih Záhada na zámku Styles a Vražda Rogera Ackroyda a ze závěrečné poznámky o možném dalším dobrodružství by se dalo usuzovat, že se možná plánovalo natočit nějakou další poirotovku s Alfredem Molinou. Nevznikla a já ani nelituji.
Na příbězích Sherlocka Holmese jsem se snažil ukázat, že přesazení do současnosti nemusí být vždy špatné: když se k původní předloze přistoupí s citem. Ale pokud se třebas jen nepatrně naznačuje Poirotův sexuální život, je už to něco, co naprosto nepatří k Agathě Christie.
Film můžeme brát za poměrně dobrou detektivku, ale navrhoval bych raději zapomenout, že má cokoliv společného s Herculem Poirotem a Agathou Christie.
The Murder on the Orient Express (USA, TV 2001); scénář: Stephen Harrigan; režie: Carl Schenkel; hrají: Alfred Molina, Meredith Baxterová, Amira Casarová, Nicolas Chagrin, Tasha de Vasconcelová, David Hunt, Adam James, Dylan Smith, Peter Strauss, Fritz Wepper, Natasha Wightmanová.
