Jsou ženy-vražedkyně horší, nebo lepší než muži? Pohled z obou stran zákona přináší kniha rozhlasové moderátorky, kterou její zájem o zločin dovedl až k založení podcastu.
Do bohaté nabídky knižních titulů zabývajících se skutečnými kriminálními případy, nebo lidmi, kteří jsou se zločinem spojeni jinak (především vyšetřovatelé), nedávno přišel další počin, tentokrát se zaměřením na takříkajíc „ryze ženský aspekt“ zločinu. Lucie Bechynková je moderátorka a spoluzakladatelka podcastu Opravdové zločiny zaměřeného na nejzajímavější světové případy. K nim se snaží doplnit pohled kriminalisty, právničky, ale třeba i vězeňského dozorce. Na toto téma vydala dvě knihy, Opravdové zločiny a Opravdové zločiny 2. Kromě toho napsala spolu s detektivem pražské mordparty Janem Štočkem dvě knihy rozhovorů Vrah je v každém z nás a Vrah je v každém z nás 2. Nedávno jí také vyšel první detektivní román, s názvem Neodpovídej…
V Ženách zločinu se autorka snažila dle vlastních slov najít rovnováhu mezi temnou a světlou stránkou zločinu, tedy mezi ženami odsouzenými a těmi, které se rozhodly bojovat na straně zákona, za dobro, ve které stále věří. Kniha proto není pouze sbírkou několika zajímavých případů žen-vražedkyň, jak by se na první pohled mohlo zdát, ale přináší i pohled kriminalistky, forenzní psycholožky, dozorkyně nebo ředitelky věznice.
Co se týče té zmíněné temné stránky, tak tu najdete příběh Ruth Ellisové, poslední popravené ženy ve Velké Británii (v roce 1955), která zastřelila svého násilnického manžela poté, co kvůli němu potratila. Rozsudek smrti tehdy vyvolal obrovské pobouření veřejnosti, podle které si tak tvrdý trest nezasloužila. Snahy o její alespoň posmrtné omilostnění přetrvávaly dokonce až do roku 2007. Příběh byl také zpracován ve filmu Tanec s cizincem z roku 1985, kde Ruth ztvárnila herečka Miranda Richardson. Následuje příběh travičky Anny Píčové, která sprovodila ze světa nevlastní dceru, po ní přebere pomyslnou štafetu Sharon Carr, zvaná Ďáblova dcera, nejmladší odsouzená ve Velké Británii – vraždila v pouhých dvanácti letech! Následují kauza řezníkovy ženy Emilie Bučkové a Františky Volejníkové vraždící sekerou. Poslední kapitola se nese v trochu odlehčenějším, místy dokonce humorném duchu (dá-li se to tak vzhledem k tématu nazvat) a přináší známý příběh Loreny Bobbitt, která svému manželovi uřízla penis poté, co ji údajně poněkolikáté znásilnil. Celá poněkud groteskní story je především nelichotivým odrazem bulvární štvanice a také posedlosti slávou a médii.
Kromě případu Loreny Bobbitt je po kapitole věnované některé z vražedkyň zařazena kapitola ve formě přepisu rozhovoru s někým stojícím na straně zákona. V těchto kapitolách autorka zpovídá českou policistku Helenu Kahnovou, která se svým kolegou a partnerem odhalila tzv. Berdychův gang, forenzní psycholožku Ludmilu Čírtkovou, Markétu Sailer z Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, dozorkyní v jedné z ženských věznic (její jméno zůstalo v anonymitě) a bývalou ředitelkou ženské věznice ve Světlé nad Sázavou a později mužské věznice v Kuřimi Gabrielou Slovákovou. Osobně považuji tento rozhovor za nejzajímavější a také je mu v knize věnován největší prostor (přes čtyřicet stran). Z rozhovoru, který se z velké části točí kolem začlenění propuštěných vězňů do společnosti, se čtenář může dozvědět řadu zajímavých věcí. Navíc podobně jako v rozhovoru s dozorkyní padnou některé zažité představy o životě za zdmi věznice. Kromě toho leccos donutí nejednoho čtenáře k zamyšlení.
Kapitoly věnované jednotlivým případům jsou čtenáři předloženy věcným slohem, bez příkras a emocionálních vsuvek, ale také bez zbytečných odboček. Odosobněné vyprávění přináší čtenáři přesně to množství informací, které potřebuje vědět, pokud o případu dosud nic nevěděl nebo o něm měl jen letmou povědomost, ale nemá zájem se jím zabývat do hloubky. Výběr toho nejpodstatnějšího, ale i nejzajímavějšího je dostačující. Rozsah textu je zvolen optimálně. Kniha je také doplněna fotokopiemi několika dobových dokumentů, k jejichž pročtení ale doporučuji buď dostatečně silné brýle, nebo rovnou lupu.
Ženy zločinu rozhodně nebudou žádným zásadním dílem, ale pokud se zajímáte o skutečné případy a lidi pohybující se na té správné straně zákona, pak může být tato kniha vhodným doplněním do vaší knihovničky o opravdových zločinech.
Text: Lucie Bechynková (2023)
Vydáno: Cpress v Brně ve společnosti Albatros Media a.s. (2023)
224 stran
