Co byste dělali, kdybyste ve vašem domě nečekaně objevili více jak tři a půl miliónu dolarů?
Jsou autoři, kteří píší drsné příběhy plné surového násilí, deviace či divokého sexu, a přesto je jejich život víceméně obyčejný a sami vypadají třeba jako středoškolští profesoři, babičky píšící kuchařky, nebo křehké blondýnky. Naproti tomu americký autor Joseph Finder (narozen 1958) vedl poměrně dobrodružný život. Většinu raného dětství žil na Filipínách, a dokonce i v Afganistánu. Když se s rodiči vrátil do Spojených států, vystudoval později Yaleovou univerzitu a mohl být přijat do CIA, kdyby nedal přednost dráze spisovatele.
Nicméně špionážnímu žánru zůstal tenhle chicagský rodák, nyní žijící v Bostonu, věrný. Na univerzitě se zabýval studiem Ruska, živil se jako investigativní reportér, a kromě knih publikuje články o mezinárodních vztazích a špionáži. Proslavil se zejména románem Paranoia (vyšel i u nás) a zatím čtyřdílnou sérií se soukromým vyšetřovatelem Nickem Hellerem (z ní u nás zatím vyšly tituly Zmizelý a Pohřbená tajemství). Pravidelně obsazuje nejvyšší příčky žebříčků prodejnosti. Romány Paranoia (2004) a Těžký zločin (1998) se dočkaly filmové podoby (ten první byl u nás uveden jako Špionáž), ale jak už to leckdy bývá, divácké hodnocení zůstalo poměrně daleko za hodnocením čtenářů.
V roce 2015 napsal Finder jeden ze samostatných románů, bez Nicka Hellera, který je považován za autorův nejosobnější. Jeho hrdinou je čtyřicátník Rick Hoffman, někdejší hvězda mezi investigativními žurnalisty. Poté, co přišel o práci a snoubenka ho vyhodila z domu, přespává ve zchátralém domu jeho rodičů v bostonské čtvrti Cambridge. Jednou v noci náhodou najde ve zdech domu ukrytý balík peněz. Rychle se dopočítá, že jde o 3,4 miliónu dolarů. Kdo tam mohl takové peníze ukrýt? Rickova matka zemřela už dávno, a tak jedinou odpověď na Rickovu otázku by mu mohl dát jeho otec. Kdyby ovšem nebyl už dvacet let v pečovatelském ústavu, postižen těžkou mrtvicí a absolutně nekomunikující…
Rickovi je jasné, že musí peníze dostat z domu stůj, co stůj. Při objevu byl v přilehlé místnosti ještě Rickův kamarád a soused Jeff, nicméně Rickovi se před ním povedlo skutečnou sumu zatajit (nebo si to alespoň myslí). Nicméně Jeff se od té doby chová podivně, a navíc má Rick pocit, že ho někdo sleduje. Ale takovou sumu peněz v hotovosti nemůže ukrýt do banky, aniž by vzbudil podezření a dlouho se s ní někde producírovat také ne. Nezbývá mu než peníze ukrýt do pronajatého skladu a pokusit se zjistit komu patřily, a tím nespíš i kdo po něm od té doby jde. Jenže některá rodinná tajemství by možná měla zůstat ukrytá…
I když Vyjednavač není špionážní thriller, atmosféra paranoie a strachu z neznámého nebezpečí románem silně prostupuje, zejména v jeho první třetině. Právě tahle část příběhu podle mě patří mezi nejlepší. Odehrává se v klasickém syžetu obyčejného člověka, který je náhodnými okolnostmi uvržen do nebezpečí, ve kterém neumí – na rozdíl od skutečných špiónů, kriminalistů, ale i třeba protřelých kriminálníků – chodit. O to víc mu pak fandíme. Zejména v pasážích, kdy se neustále snaží měnit místo svého přechodného (a nuceného) pobytu v levnějších hotelích, a kdy je mu přesto jasné, že proti profesionálům, kteří ho mají sledovat, má jen malou šanci. Celý efekt ještě umocňuje fakt, že ač je příběh napsaný ve třetí osobě, Ricka ani na okamžik neopustíme, a tím pádem nemůžeme vědět, co protivník či protivníci chystají.
V další části románu se Rick rozpomene na svou kariéru investigativního novináře. Právě tady začne pátrání po souvislostech, hledání ve všech možných archivech a využívání starých kontaktů. Nedá se říci, že by to byla další vrstva příběhu, která by se odloupla, spíš se do této vrstvy plynule přesuneme. Jak Rick „vystrčí růžky“, tak se přizpůsobí i (stále ještě víceméně neviditelný) protihráč a o několik napínavých scén není nouze. Na románu mi bylo sympatické, že se původ všeho zla objeví až někde za polovinou knihy. Tady autor vycházel ze skutečné události v reálné lokalitě, která navíc trochu připomíná jeden poměrně kontroverzní pražský projekt.
V závěru se pak trochu více hraje na rodinnou strunu a na otázku etických hodnot. Padouši přecházejí na jiné přesvědčovací metody a nutno jim přiznat, že mají velice silné argumenty, které prověří morální kvality i těch nejodolnějších hrdinů. Objeví se také i několik poměrně smutných pasáží. Podobně jako u námi nedávno recenzovaných Starých dluhů Petera Templea i tady se vše završí doslova na několika posledních stránkách.
Joseph Finder napsal skvělou knihu, které začíná jako thriller o strachu z neznámého nebezpečí, pokračuje ve stylu příběhů o investigativních žurnalistech, a končí zamyšlením nad morálními prioritami některých postav (a možná donutí k zamyšlení i vás). V každém případě je Vyjednavač kniha, která vám nejspíš vyjedná místo v seznamu oblíbených autorů.
Originální titul: The Fixer (2015)
Vydáno: Dutton / Penguin Random House (2015)
Vydání v České republice: Mystery Press s.r.o. (2020)
Přeložil: Jan Dvořák (2020)
368 stran
