Policista Huldar a dětská psycholožka Freyja se se čtenáři loučí pořádně temným a ponurým případem…
Reykjavík se zahalil do oparu děsu – ve vilové čtvrti bylo nalezeno rozsekané tělo. Policejní parta drsné Erly se dává do vyšetřování, nyní posílená i Freyjou v pozici konzultantky. Ale v kanceláři se Freyja dost nudí, a tak se vnutí k rozsekanému případu, aby potvrdila svou užitečnost. Dost možná toho bude litovat…
Můžete se vsadit, že (tak jako v minulém díle Panenka) Yrsa na nás na začátku zaútočí nějakým drasťákem. A ani tentokrát nezklame. Co horšího pro rodiče může být, než ztráta dítěte. (A tělo rozsekané na kusy je také pěkně otřesné.) Ale život jde dál. A zatímco někde jsou rodiny, pokoušející se vyrovnat se ztrátou, policie se zas snaží odosobnit si ostatky, aby je případ tolik nezasahoval. Do ponuré atmosféry občas vlije humor velitelka Erla, která ani ve vysokém stupni těhotenství nehodlá být milejší. Všichni se proto vyhýbají jejímu břichu a jakýmkoli narážkám na porod…
Když už to vypadá, že mají případ po kupě, dojde k překvapivému zvratu, který je pošle zase na začátek. (Ale čtenáři moc překvapení nejsou – kniha byla sotva v polovině, „něco“ se prostě stát muselo…) Složitý případ se tak ještě víc zkomplikuje a proplete s jedním starým nevyřešeným do takového chumlu, až máte pocit, že to prostě nemůže dávat smysl. Že cokoli si Yrsa vymyslí jako vysvětlení, bude přinejmenším nevěrohodné. Ale nenechte se zmýlit, Yrsa je profík. Sice si na to potřebujete nakreslit schéma, ale nakonec do sebe opravdu vše zapadne, s definitivním cvaknutím…
Královna islandské krimi se loučí se svou sérií ve velkém stylu. Rozřezané mrtvoly, prázdné kočárky, policejní přesčasy a ticho, jehož prolomení mohlo znamenat záchranu životů, kdyby promluvili včas…
Neřekla bych sice, že se mi bude stýskat po Freyje, ale názory na hlavní postavy se v průběhu série docela měnily a v tomhle posledním je pohodář Huldar už tak vyrovnaný a sympatický, že bych tomu dřív nevěřila. Hrdinové prošli opravdu velkým vývojem. Ale jak říká autorka, v nejlepším je třeba přestat.
Autorce se povedlo namíchat ten správný poměr ponurosti a odlehčení, ať už Freyinou tříletou neteří, krajtou nebo Erlyným jiným stavem, takže celou dobu trnete, nejen kdo je vrah, ale jestli stihnou vyřešit případ dřív, než šéfka porodí. (A je to tak 50/50.)
Jisté je, že čtenářům bude chybět autorčina zkušenost a vynalézavost do co morbidních vražd – aspoň dokud nepřijde s něčím novým…
Z anglického The Fallout, 2022
Překlad: Hana Sichingerová
Vydal: Metafora, 2022
411 stran
