Temné sosny (Will Dean)

Vražda na švédském maloměstě, uprostřed hlubokých lesů. Všichni se tu znají, uzavřená společnost, provázaná minulostí. Takové detektivky jsou oblíbené a vychází jich dost. V čem se tahle liší? Třeba tím, že autor není Švéd, je Angličan, který se do Švédska přistěhoval, a tak jeho styl není tak moc odcizený jako u severských autorů. A jeho hrdinka (Britka, donucená vrátit se za matkou na sever) je značně svérázná a originální.

V devítitisícovém Gavriku se naposledy vraždilo před dvaceti lety – tři vraždy, pachatel nebyl nikdy dopaden. A teď byl znovu zabit člověk stejným způsobem. Na dvoučlenný policejní tým docela tlak. A novinářka místního plátku Tuva Moodysonová se případu chopí, je to její jízdenka ven, tedy až se nebude muset starat o matku. Opustila kvůli ní skvělé místo v Londýně, a tmavý venkov, ponuré borovice a rozlehlé lesy ji dost znervózňují. Ještě že si může vypnout naslouchátka a soustředit se na psaní…

Tahle detektivka nevyniká svižností, jako spíš atmosférou. Dočkáte se tu spousty přejezdů do lesa a z lesa, kdy Tuva jezdí za reportážemi do vesnice s celými pěti domy. Tam bydlí nejen hlavní podezřelý, ale i další podivíni. Jako by uprostřed tmavých lesů nedokázal žít nikdo normální. Nebo to možná dělají právě ty lesy – okrádají obyvatele o příčetnost…

Handicap hlavní hrdinky mi připomněl Caleba z knihy Tiché zlo, ale až na to, že oba nesnášejí, když na ně lidi zírají jako na kuriozitu, nemají nic společného. Caleb odmítal naslouchátka a jen odezíral, a tak jeho vyšetřování bylo hodně zmatené. Tuvě přístroje nevadí. Tedy pokud stačí baterie nebo jí naslouchátka nezmoknou. V tolerantně se tvářícím Švédsku neslyšící Tuva nemá problém, přesto raději příliš neroztrubuje svou sexuální orientaci…

Hrdinka není místní, a usedlíci ji zpočátku kapku podceňují. Ale dobrou novinářku poznají a brzy si vy i Tuva začínáte připadat jako v Twin Peaks – jsou to opravdu skryté výhrůžky, nebo jen náhody, co se Tuvě dějí? A zůstal v malém Mossenu vůbec někdo normální? Kolem reportérky jako by se smrskával prostor, jako by stromy i lidé  představovali stejné nebezpečí…

I když je od začátku jasné, že se schyluje ke scéně, kdy Tuvu její naslouchátka zradí a bude v hlubokém tichu čelit smrtícímu nebezpečí (protože tak to prostě v detektivkách chodí) strhující finále je přesně takové, jaké jste čekali, možná i lepší – v případě, že jste tipovali špatně a totožnost vraha pro vás bude překvapením.

Autorovi se povedlo vystihnout tu nepříjemnou tíseň, když zabloudíte v neznámém setmělém lese, a díky švédské lovecké sezoně ji ještě vygradoval. Napsal báječně ponurou severskou detektivku, kde mohl díky svém vlastním zkušenostem popsat pocity outsidera v semknuté společnosti – jako Brit ve Švédsku, jako Tuva v Graviku.

Originál: Dark Pines, 2018
Překlad: Radka Klimčíková
Vydal: Host, 2019
350 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA