Hlavní hrdina – ztroskotaný historik. Místo činu – zřícenina Dívčí Kámen. První díl série Egona Trnky vypadá zajímavě…
Historik Záviš Brieftrager se přimotal k průšvihu a jeho akademická kariéra šla do kytek. Zhnusen světem vzal podřadnou práci kopáče na restaurovaných stavbách. A tak se stalo, že náhodou vykopl prastarou lebku na zřícenině hradu Dívčí Kámen. Díky tomu se seznámil s krumlovskou policií, místním archeologem a starostou Holubkova, kde dočasně zapustil kořeny a dělá lidem rodokmeny. Když je zrovna chvíli střízlivý. Do místní hospody se sbíhají všechny drby, a tak má o čem přemýšlet, i kdyby nakrásně nechtěl… A když mu dojde, že možná tuší, čí by mohly být ty druhé, mladší kosti na hradě, dostane se zase do maléru…
Román mi zpočátku hodně připomněl Velinského a jeho příběhy z 60. let s Otou Finkem, soustružníkem, co někam jede na brigádu, zakopne o kosti jako ve Strašidlu minulosti a namočí se do průšvihu. Velinský se hodně inspiroval americkou drsnou školou a jeho knihy jsou plné ironických hlášek. Tady se tolik netlačí na pilu s hláškami, ale správně zahořklý amatérský hrdina tu je. Až na to, že naprosto současný – což je pro mě plus. Komunismus si nepamatuju, zato současnou deziluzi ano. Hodně jsem se bavila cynickými názory Záviše na dnešní historickou literaturu. Na stav Českého Krumlova pod náporem turistů. Jeho postoj vzdělaného Pražáka uprostřed Zapadákova, kudy zároveň šly dějiny, které má rád.
Autor se mi tu trefil do vkusu spoustou věcí. Kdo by neměl rád historii českých hradů? Zvlášť v místech, které osobně navštívil. Genealogie je fascinující obor, ale luštit kurent ve starých matrikách nezvládne každý. Závidím takovým. Každý historik je v knihovnách jako doma, což je zas můj obor, a navíc se tu zmiňuje i pražský báreček Řehoř Samsa, který dobře znám… I když to nebylo vyloženě veselé čtení, já se usmívala, protože mě příběh neskutečně sedl.
A když navíc obálka slibuje další díly na různých lokalitách, je výsledný dojem ještě lepší.
Vydal: Mystery Press, 2024
229 str.
