Být nájemným vrahem není tak jednoduché. Kuriózní a zamotaný případ tentokrát dá zabrat všem detektivům z mordparty Našeho města. Patnáct let starý román slovenského bestsellerového spisovatele se nyní dočkal i českého vydání.
Slovenský spisovatel Dominik Dán, bývalý policista píšící pod pseudonymem, už patří po mnoho let ke klenotům slovenské detektivní a krimi literatury. Je velmi oblíbený i u českých čtenářů, kteří často díky jazykové podobnosti mezi češtinou a slovenštinou sáhnou i po originálním vydání. Nemálo z nich si román poslechne ve slovenštině jako audioknihu, především zásluhou výborného přednesu (dnes už bohužel zesnulého) Mariána Geišberga. Dán je velmi pilný autor, který dokáže někdy vydat i dvě knihy ročně. Mezi roky 2005 a 2020 mu už na Slovensku vyšlo 31 titulů. Hrdiny jeho románů jsou členové mordparty z fiktivního Našeho města, v čele s detektivy Richardem Krauzem a Jozefem „Chosé“ Fischerem. Romány jsou umístěny na přeskáčku do různých let a často vycházejí ze skutečné události. V českém vydání vycházejí také na přeskáčku, někdy vyjde novější, jindy zase starší titul.
Mezi ty starší, které nyní vyšly v češtině, patří román Sára z roku 2006. Děj čtvrté knihy série se odehrává od února do dubna 2002 a pozornost čtenářů autor po dlouhou dobu zaměřuje na doktorku Sáru Schmittovou, krásnou černovlásku, která jako by z oka vypadla indiánské princezně Pocahontas. Sářin otec kdysi jako jedno z mála židovských dětí přežil koncentrační tábor, pak čelil šikaně ze stran komunistů, a nakonec se stal členem mezinárodního finančního konsorcia a velkoryse přestavěl rodinnou vilu, která mu byla vrácena v restituci. Sára však svého otce nesnáší, jelikož ho viní ze sebevraždy své matky.
V další dějové linii sledujeme neznámého zabijáka, který se právě chystá zavraždit svou oběť. Mezitím se jakýsi Martin seznamuje ve vinárně s atraktivní ženou, do které se po pár nocích divokého sexu zamiluje. Žena je však vdaná, manžel jí podezírá z nevěry a neváhá jí to dát fyzicky najevo. Martin by ale pro svou krásku udělal cokoliv…
O Dominiku Dánovi je také známo, že jeho romány jsou psané různým stylem a nejsou tak nikdy stejné. Někdy se točí jen kolem jedné dějové linie a jsou spíše komornějšího rázu, jindy téměř dokumentují skutečné kriminální kauzy, nebo se zabývají podsvětím a organizovaným zločinem. Už také stalo, že jsme se se členy mordparty setkali až poměrně pozdě (mimo jiné v románu Na podpatích), a to je případ i této knihy. Až do strany 118 se mordparta vůbec neobjeví a Dán se věnuje popisu ságy židovské rodiny, která se později prolíná s dalšími dvěma zmíněnými liniemi vyprávění. Jak už to u podobných krimi románů bývá, dost dlouho není jasné, jaká je mezi nimi souvislost a jestli tam vůbec nějaká je (v Dánových románech se dost často řeší dva nebo i více případů).
Právě tohle mlžení, kdo je kdo a jakým způsobem zasahuje do děje nebo jak ovlivní děj budoucí, je nejzajímavějším stavebním prvkem celého příběhu. Spletitý případ tentokrát pořádně zamotá hlavu všem detektivům, a dokonce i jejich nadřízeným. A i když jsou v průběhu děje některé vazby vysvětleny, ještě to neznamená, že je vše objasněno. Pravdou je, že nám čtenářům dojde daleko dříve, o co vlastně jde, ale to nijak zážitek z četby nekazí. Navíc několik nevyjasněných otazníků zůstává ve hře až do konce.
Když se v samotném finále vše vysvětlí, musíme smeknout před tím, jak to Dán vymyslel. I když jde vlastně o dost kuriózní případ, všechno začíná dávat smysl, a i ten poslední dílek skládačky zapadne na své místo. Příběh má přesto trochu otevřený konec, kdy je pouze naznačeno, jak by se mohl dále ubírat, takže je možné, že si autor nechal otevřená vrátka na pokračování, nebo jen chtěl naznačit, že si spravedlnost najde později jinou cestu.
Psaní různými styly je jistě v pořádku, nicméně nerozumím tomu, proč se tentokrát autor rozhodl téměř v každé větě používat tři tečky, často i několikrát v jedné větě. Sice se to hodí ve větách, kdy postava v rozhovoru hledá slova, ale proč musely být skoro v každé větě? Místy to bylo dokonce i na obtíž. Kdyby ve větách občas nebyla čárka nebo pomlčka, tak by to skoro vypadalo, jako by se někomu ve Wordu zbláznil automatický opravovač a všechny čárky a pomlčky v souvětí nahradil tečkami.
I přes výše uvedenou drobnou výtku je to… román s jednou z nejpromyšlenějších zápletek… možná i nejkurióznějších a nejzajímavějších… tedy co se Dánovy tvorby týče… V příběhu, kde se to jen hemží krásnými černovláskami je ve hře starý finančník… jeho dcera… nájemný vrah… poblázněný chlápek, co by pro svou milenku udělal první poslední… tajemní muži v havarovaném autě… samozřejmě nechybí vtipkování členů mordparty a věrohodně popsané vyšetřovací postupy… No… už z těch teček taky blázním…
Originální titul: Sára (2006)
Vydáno: Slovart (2006)
Vydání v České republice: Slovart, spol. s r. o. (2021)
Přeložil: Jan Hanzlík (2020)
288 stran
