Sympatičtí sociopati poslední dobou táhnou. Další takovou postavou je Windsor Horne Lockwood III alias Win. Má spoustu peněz a žádné morální zábrany. Jen ty, které si sám stanovil. Nic ho jen tak nerozhodí, pokud to není osobní. A dostat po letech únosce jeho oblíbené sestřenice je přesně takový případ…
Win byl vedlejší postavou v Cobenově sérii detektivek se sportovním agentem Myronem Bolitarem, (česky vyšel např. Podrazák) fungoval tam jako tichý společník a zároveň lehce vyšinutý čistič. Zdá se, že si ho čtenáři (nebo autor sám) oblíbili natolik, že má svůj vlastní příběh – příběh bohatého blonďáka z dobré rodiny, co má rád násilí.
Upřímně, hodně se tu chlubí tím, co má na sobě a jakým tryskáčem zrovna letí, což mi přišlo dost zbytečné. A pátrací linka okolo dávných radikálů, co někoho omylem zabili a zmizeli z povrchu zemského, možná bere Američany, ale ne mě.
Ale situaci zachraňuje Winovo cynické komentování ubohých smrtelníků a světa, co mu leží u nohou, plus Myron. Ten tu už sice nevystupuje, coby Winův nejlepší přítel však zůstal v jeho mysli, často ho má jako morální kompas nebo aspoň průvodce do světa normálních lidí a jejich emocí. Což mi přišlo hodně úsměvné.
Postupně pronikáme do Lockwoodova klanu boháčů a začínají vypadávat kostlivci ze skříní. Rodina si evidentně udržela své postavení i za cenu ústupků, úplatků a bůhví čeho ještě…
Tento nový román byl rozhodně zajímavý, úplně jiný, než Coben obvykle píše. Všude staré peníze a luxus, plus svérázné pojetí Winovy spravedlnosti. Ale přiznám se, že mi tam chyběl Myron Bolitar a jeho hlášky, jeho normálnost. Klidně bych si zas přečetla nějakou knihu s ním, kde se Win jen mihne, aby někoho zmlátil. Částečně to sice vykompenzuje úsměvný závěr, kdy Win ucítí lidské emoce a je z toho naprosto zděšený, ale jinak… Coben umí i líp.
Originál: Win, 2021
Překlad: Lenka Faltejsková
Vydal: Kalibr, 2022
318 stran
