V jubilejním dvacátém románu bude legendární špion Gabriel Allon na stopě tajemnému řádu, který má prsty ve smrti papeže. V tzv. třetím vatikánském thrilleru se ale autor tentokrát mnohem více zaměřuje na vysvětlující odbočky.
Americký novinář a spisovatel Daniel Silva patří k těm pilným autorům, od kterých jsme si již zvykli očekávat každý rok novou knihu. Nejinak tomu bylo i v loňském roce. Poté, co před více jak dvaceti lety představil svou slavnou literární postavu, izraelského špióna Gabriela Allona (částečně inspirovaného dvěma skutečnými členy izraelské tajné služby), nyní přichází s jeho jubilejním, dvacátým příběhem. Silvovi příznivci z řad čtenářů ví, že je pokaždé čeká šikovně zkombinovaná fikce se skutečnými událostmi, ať už z dob relativně nedávných, nebo ze současnosti. Sám autor přitom vždy v doslovu skromně tvrdí, že jeho knihy mají čtenáře především pobavit. Je tak trochu škoda, že nikdy nevznikla filmová či televizní verze, i když se o tom už třikrát (v letech 2007, 2011 a 2017) jednalo.
Ve svém aktuálním titulu se Silva už potřetí vrací do Vatikánu. Na začátku románu zastihujeme Allona na dovolené v Benátkách, kterou si u Gabrielových kolegů doslova vynutila jeho půvabná manželka Chiara. Allon se stal před časem ředitelem tajné služby známé jako Ústav (narážka na skutečný Mossad, který má identickou přezdívku), tím pádem se tak lehce ze zachraňování světa před teroristy všeho druhu uvolnit nemůže. Dovolenkování mu ale pochopitelně dlouho nevydrží. Ve Vatikánu umírá papež Pavel VII. na záhadné srdeční selhání. Osobní tajemník Svatého Otce arcibiskup Luigi Donati kontaktuje svého přítele Gabriela s tím, že hlava katolické církve podle něj zemřela za dosti podezřelých okolností. Gabriel se zpočátku k Luigiho podezření staví skepticky. Vzápětí zmizí člen švýcarské gardy, který držel u papeže stráž v onen večer, kdy zemřel. Když je gardista později zavražděn ve Florencii, ani Gabriel už nepochybuje a přesouvá se do Říma, aby zde odhalil pozadí spiknutí mocného a tajného řádu svaté Heleny, kterému příliš liberální papež ležel v žaludku. I když je Gabriel zkušený špion, nebude to mít ve Vatikánu jednoduché. Jeho pole působnosti je zde omezené, takže bude muset občas pracovat poněkud „neformálně“. Navíc má na vyřešení papežovy vraždy poměrně málo času. Za pár dní totiž začíná konkláve, volba nového papeže, který by ale měl vzejít ze členů tajného řádu…
Zápletka, která ze začátku trochu připomíná slavný thriller Dana Browna Andělé a démoni, se dále odvíjí v Silvově osvědčeném stylu a opět odráží některé reálné události. Například fiktivní (zemřelý) papež nese podle autorových slov některé charakteristiky současného skutečného papeže Františka, který také musel či musí čelit opovržení ze stran různých reakcionářů, nebo (také fiktivní) řád svaté Heleny zase symbolizuje současný pravicový extrémismu bující především v Německu. Těch odboček a vysvětlování je však přeci jen tentokrát o dost více. Autor do knihy přidává celé pasáže z dějin církve a judaismu – především polemiky ohledně příčin tisíciletí trvající nenávisti vůči Židům, a jaká by byla jejich historie nebýt jedné dávné události –, přičemž ani on sám všechno nestíhá nevysvětlit. Zřejmě předpokládá jistý čtenářův přehled, nebo alespoň jeho schopnost vyhledávání na Googlu. Hodně toho čtenářům usnadňuje překladatel Jan Rozbroj nebývale četnými a obsáhlými poznámkami pod čarou. Jen díky němu se na knihu můžeme lépe soustředit a nemusíme odbíhat hledat souvislosti. Samozřejmě nechybí ani obvyklý autorův obsáhlý doslov.
Všechno zmíněné v předchozím odstavci je hezké a poučné, ale je to zároveň tak trochu na úkor příběhu. Zhruba v polovině knihy zjišťujete, že se vlastně nic moc nestalo. Papeže zabili, dobře, někdo se to samozřejmě snaží ututlat, jasně. Někdo tomu samozřejmě nevěří a bude chtít všechno odhalit. Jistě, nic jiného ani nečekáme. Kromě vysvětlujících historických souvislostí sice dojde na obvyklé špionážní propriety jako falešné pasy a vždy připravenou Berettu v odkládací přihrádce vozu, nicméně s řadou postav z předchozích románů se setkáme až poměrně pozdě a v relativně omezené míře. Přesto je možné, že pro řadu čtenářů bude námět natolik zajímavý, takže i díky vyprávěčskému talentu autora, který jde ruku v ruce s jeho angažovaností (v mládí konvertoval k judaismu), si leckdo bude chtít po přečtení knihy o dané problematice zjistit něco víc.
V každém případě je Daniel Silva autor, kterého obdivuji kvůli jeho fundovanosti a všeobecnému přehledu. Ten získal nejen během své praxe dopisovatele CNN na Středním východě, ale také přečtením řady knih a odborných článků. Nám, kteří nejsme v problematice světového terorismu nebo historie náboženství zase tak zběhlí, tak dává nenásilné lekce dějepisu a světové politiky, zabalené do atraktivního balíčku stále populárního žánru špionážního románu.
Silva začal román psát na podzim roku 2019 a kvůli práci na knize se přesunul do Říma. Když na jaře vypukla pandemie koronaviru, byl nucen Věčné město opustit a uchýlit se s rodinou do domácí karantény. V románu se to projevilo pouze zmínkou Gabriela Allona o tom, jaká světová krize by také mohla přijít. Já se především těším, nebo spíš doufám, že příště bude Gabriel Allon čelit pandemii a možná i hledat „padouchy“, kteří stojí za uměle vyvolaným virem a pro které je současné dění velice výhodné. Tedy jak to alespoň tvrdí různé konspirační teorie. Silva v jednom rozhovoru uvádí, že další román vyjde v červenci tohoto roku, tak uvidíme.
Řád nese jasné znaky velké sečtělosti autora, ale tentokrát nemusí být čtením pro každého. Je v něm více vysvětlujících souvislostí, v první polovině je děj i přes charakteristické znaky Silvových románů přeci jen o dost pozvolnější a na další oblíbené postavy si také musíme počkat o něco déle. V závěru ovšem příběhu nechybí napětí a spád, ani poněkud překvapivý, i když vlastně očekávatelný konec. O tom, že jde stále o absolutní špičku mezi špionážními a politickými thrillery, ale nemůže být vůbec pochyb.
Originální titul: The Order (2020)
Vydáno: HarperCollins Publishers, LLC, NewYork (2020)
Vydání v České republice: HarperCollins Polska sp. z o.o., Warszawa (2021)
Přeložil: Jan Rozbroj (2020)
432 stran
