Podaří se partě trampů na vandru na Slovensku zjistit, co se před pár měsíci stalo jejich předchůdcům? Sedmý příběh z cyklu trampských detektivek přináší dávku tajemna a určitě patří k těm povedeným.
Tramp, vodák, autor písní, organizátor soutěží, manažer, spisovatel. To vše je Jan Frána (narozen 1965), který v roce 2017 vydal první ze svých trampsko-vodáckých detektivek. V titulu Případ zatoulanýho rybáře najdeme tři příběhy, ve kterých představil partu kamarádů z trampské osady Daisy (T. O. Daisy), která se na svých výpravách pokaždé připlete k nějakému kriminálnímu případu. Dnes má detektivní série Vodácké detektivky sedm titulů, přičemž Případ rozeklaného tunelu je zatím posledním přírůstkem řady. Čtenáři znají členy T. O. Daisy většinou jen podle jejich přezdívek. I když tihle milovníci toulek přírodou mají mezi sebou profesionálního kriminalistu, kapitána kriminálky Jana Sladkého (zvaného Kozina), velkou měrou k vyřešení případu přispěje milovník krimi záhad a amatérský detektiv v jedné osobě, zvaný Hároš.
Trampové z T. O. Daisy se tentokrát chystají na výpravu k našim východním sousedům, na střední Slovensko, do pohoří Vrchovina. Láká je divoká příroda, plná romantických kaňonů a divokých řek a také údajně dávno zrušená železniční trať, která Vrchovinou vede. Před odjezdem je navštíví člen jiné osady, zvaný Bambi, a žádá o pomoc. Před několika měsíci se se svou partou účastnil výpravy právě na Vrchovinu, když se tři mladí trampové po neshodách oddělili party a pak už je nikdo nikdy neviděl. Policie po nich nějaký čas bezvýsledně pátrala.
Kamarádi z Daisy se tentokrát musejí obejít bez Koziny, který slaví narození potomka, a tak jen váhavě připouští, že se mohou poptat a porozhlédnout, ale po takové době nemohou nic slíbit. Hároše na druhou stranu láká „jejich první případ“, ke kterému se nepřipletou náhodně, ale na který si je někdo v podstatě „najal“. Když dorazí na místo, zjistí, že k nim zdejší podezíraví obyvatelé nejsou zrovna přátelští a vše se jen zhorší, kdy skutečně narazí na stopu zmizelých trampů. Pocit, že jsou sledováni, velmi brzy vystřídá pocit ohrožení. Nastupuje dilema, zdali zjistit, co se trampům stalo (za cenu rizika, že budou následovat jejich osud), nebo vše vzdát a vrátit se domů. Ale jak by se jim pak s takovým pocitem žilo?
Jan Frána tentokrát svůj příběh ozvláštnil přesunem na Slovensko, což byl docela šikovný tah. Tamní krajina (byť v knize fiktivní) je pro naši partu více panenská, ale také drsnější, včetně zdejších poměrně rázovitých obyvatel. Ti jsou přeci jen trochu více horkokrevní, než jsme u nás zvyklí. Tohle všechno dodává příběhu atmosféru podezíravosti, nebezpečí, paranoie, ruku v ruce s tajemnem a strachem z neznámého nebezpečí. Když pak trampové poznají, proti komu stojí a s kým asi mají tu čest, na napětí to vůbec neubírá, jen se příběh posouvá do jiných vod.
Podobně jako předcházející příběhy Fránovy knižní série je i tento příběh vyprávěn v první osobě z pohledu jednoho člena party, zvaného Rook, který do příběhu většinou nijak nezasáhne a funguje spíše pouze jako vypravěč. Dojde i na obvyklé vsuvky, což jsou krátké pohádky, které si Rook před spaním připraví pro své kamarády. Díky tomu, kde se příběh odehrává, se dočkáme řady slovenských dialogů (autor si je nechal přeložit z češtiny), a tak si leckterý čtenář může vyzkoušet, jaké by to bylo číst knihu ve slovenštině (ti starší pak možná zavzpomínají na někdejší Zelenou knižnicu, které jsme byli v dobách hladu po detektivkách vděčni alespoň za tituly vyšlé ve slovenštině, protože česky nevyšly vůbec).
V současné době se čtenářské přízni těší tituly, které mají nádech nadpřirozena, přičemž čtenář neznalý anotace či recenze knihy může dlouho hádat, půjde-li o nějaký mystery thriller nebo se vše rozumně vysvětlí. Podobné je to i s touto knihou, která není čistou detektivkou, ale spíše řekněme dobrodružným detektivním thrillerem z trampského prostředí. Sice tu dojde na snahu vyšetřit vraždu a další zločiny, ale také tu svou roli sehraje třeba záhadná lesní bytost zvaná Divoký muž nebo sudička. Příběh je velmi poutavý zejména v první půli, kdy se naše parta snaží poodhalit tajemný závoj kolem zmizení trampů. Kdo máte rádi zlověstnou atmosféru neznámé divoké přírody, jeskyně, tajné chodby a tajemné úkazy, přijdete si na své. Já osobně jsem byl coby milovník železnice nadšen z pasáží týkajících se zrušené trati. I když si nejsem jistý, co by na ně řekli skuteční železničáři, jsem rád, že někdo využil železnici pro napínavý příběh, protože takových moc není. Co na tom, že rozuzlení celé záhady je pak poněkud bizarní…
Autor dvakrát obsadil druhé místo v Ceně Jiřího Marka. Poprvé to bylo za titul Případ pohřešovaného háčka z roku 2018 (druhý titul řady) o rok později za Pavoučí případ (třetí díl). Fránův aktuální román bych určitě řadil k těm lepším. Čtenáři může už tradičně nabídnout sugestivní popis přírody, dobrou partu kamarádů, kteří sice už mají trochu odrostlé děti, ale stále žádnou legraci nezkazí. Nejsou to sice žádní Mirkové Dušínové, ale slova jako čest, slib a přátelství pro ně ještě pořád něco znamenají. Při otáčení stránek této knihy možná budete mít chuť alespoň na chvíli utéci od všedních starostí a střídat bezstarostné toulání krajinou s pocitem mrazení v zádech z dobrodružství a nebezpečí.
Text: Jan Frána (2023)
Vydáno: nakladatelství Jiří Nosek – KLIKA (2023)
272 stran
