Poslední večeře (Anna E. Wahlgrenová)

Na jednom večírku uprostřed přátel zemřel jeden z nich. Jeho smrt se nikdy neobjasnila. A teď, po deseti letech, přichází pozvánka na večeři, kde se sejde ta stejná společnost. Budou vzpomínat? Nebo zúčtovat?

Přiznávám, že pro příběhy o přátelích ze školních let a jejich tajemstvích a vzájemných propojeních mám slabost, a tenhle jsem si proto nemohla nechat ujít. A byl báječný.

William a jeho nerozluční přátelé ze střední školy udržovali pevné spojení i po maturitě. Nic je nemohlo rozdělit, on byl jejich spojovatel, všichni ho měli rádi. Přesto ho něco přimělo se zabít – pokud to tedy vůbec sebevražda byla.

Očima jeho snoubenky Sophie sledujeme váhavé setkání po deseti letech, kdy mezi sebou zpřetrhali vazby, které jim Williama až moc připomínaly. Teď jsou okolnostmi přinucení znovu si na tragický večírek vzpomenout – a shodit závoj nostalgie, který přikryl realitu za všechny ty roky. Je na čase přestat lhát sami sobě i ostatním a vyložit karty na stůl – jinak se z téhle večeře nedostanou…

Tenhle příběh byl lahůdka pro milovníky vztahové dynamiky a pečlivě vykreslených charakterů postav. Šest bývalých přátel, které dělí spousta let a spousta nevyřčených tajemství, teď začíná pomalu kroužit kolem pravdy. Prakticky žádná akce, jen neurčité pohledy a hodně mluvení, přesto jste díky autorčinu vyprávění napnuti jak struny. Dokázala jen svými slovy vystavět atmosféru melancholických vzpomínek na staré zlaté časy, a jemnými náznaky teď tu iluzi dokonalosti kousek po kousku bourá…

Prostřihy do minulosti se vrací do toho večera, který všechno změnil. Věnuje se různým postavám, jejich motivům, a čím víc se přibližuje času Williamovy smrti, tím jasněji vyvstává, že lhali úplně všichni…

Nevěřila bych, že je to severský příběh. Jen díky švédským místním názvům máme nějaký konkrétní rámec, ale příběh, odehrávající se převážně v taverně, na večírku a později v bytě, je naprosto univerzální. Klidně se mohl odehrávat v Londýně nebo na Upper West Side – a kdyby na obálce byla třeba Lucy Foley nebo Ruth Ware, nepřekvapilo by vás to. Poslední večeře je totiž přesně v jejich klasickém duchu psychologických thrillerů, jen možná dokonce o kousek podmanivější, smutnější. Mít „báječné přátele“ je jenom přelud…

Originál: Den Sista middagen, 2022
Překlad: Lucie Olešová
Vydalo: Argo, 2023
295 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA