Plážová chatka (Christina Olseni, Micke Hansen)

Vražda na golfovém hřišti ve skandinávském humoristickém podání může vypadat i takhle…

Dva staříci, Egon a Ragnar, si jdou ráno zahrát golf. Najdou ale mrtvého ředitele celého hřiště, a protože si myslí, že ho zabili míčkem, pro jistotu naaranžují mrtvolu jako sebevraždu. Tím rozjedou šílenou patálii nejen pro místní ubohý policejní sbor…

Po úspěchu Stoletého staříka se ze severu vyrojila spousta dalších příběhů o nezdolných seniorech, viz série z domova důchodců od Minny Lindgren, „Babička pozdravuje a omlouvá se“ nebo dokonce „Ještě to nebalím, vzkazuje babička“. Plážová chatka je dalším příspěvkem do tohoto ranku, kde čiperní důchodci mají víc fištrónu než ti výdělečně činní…

Sven nějakdál, ředitel golfového hřiště, byl arogantní blb a kolem něj by se našlo spousta lidí, kteří by ho chtěli zabít. Policisté z Falsterbo Lisa a Martén vyslýchají, koho se dá, ale ani jeden není žádný Sherlock Holmes, nadto je vedro a těžko se soustředí. A nikdo nic neviděl.

Uprostřed největšího zmatku stojí Fredrik, synovec Egona a zároveň státní zástupce, který má případ dozorovat, ale místo toho falšuje důkazy, aby odvrátil pozornost od staroušků. Prostě chaos.

Detektivek z golfového prostředí moc nevychází. S jednou takovou nedávnou, Řev motýlů od Reginalda Hilla, má Plážová chatka leccos společného. Třeba motiv kšeftaření s lukrativními pozemky, nebo utkvělý dojem, že ten případ byste zvládli vyřešit sami a rychleji než hlavní, lehce neschopné, postavy. A obě detektivky jsou vlastně takové veselé oddechovky.

Plážová chatka nám ukazuje Švédsko zase z jiného úhlu, o letních prázdninách a na pláži, kde se prostě všichni musí usmívat. Dobře, jsou tu tři mrtvoly, ale žádné drama, naopak spíš pohoda a klid. Úsměvný příběh je zaplněný spoustou postav, z nichž největší rázovitostí oplývá policista Martén – není od věci srovnání se strážmistrem Topinkou. S touhle veselou partou se podle edičního plánu setkáme znovu v knize Pozorovatel ptáků, kdy nám autoři opět připomenou, že se sice lidi vraždí, ale není to důvod mít z toho hned deprese…

 

Originál: Badhytten, 2015
Překlad: Eli Geisslerová
Vydal: Omega, 2018
441 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA