Detektivové jsou přidělení k tajné službě, aby pomohli zmanipulovat vyšetřování. Nepředstavitelné? V románu, který se vymyká ostatním dílům série, je ale v sázce budoucnost prezidenta!
Slovenský spisovatel píšící pod pseudonymem Dominik Dán vydal od roku 2005 přes tři desítky detektivních románů odehrávajících se ve fiktivní slovenské metropoli Naše město. Hrdiny jeho příběhů, často inspirovaných skutečnými událostmi, jsou detektivové z oddělení vražd. Větší pozornost autor věnuje dvěma z nich – Richardu Krauzovi a Jozefu Fischerovi, zvanému Chosé. Ostatním věnuje tu menší, tu větší pozornost, ale málokdy hrají hlavní roli. Dán své romány zasazuje do různých let bez ohledu na rok vydání. Jediným románem, který se odehrává ve stejném roce jako vyšel, je Noc temných lží. V originálu to bylo v roce 2009, v českém překladu se dostal na regály knihkupectví o dva roky později (z nakladatelství XYZ) a pak znovu letos (Slovart). Shoda roku vydání s rokem děje není to jediné, co román ozvláštňuje, jak se dočtete v této recenzi.
Detektivové z mordparty jsou ostřílení profesionálové a jen tak něčeho se nezaleknou. Jediné, čeho se všichni bojí, je, že v pátek odpoledne zazvoní na oddělení telefon. V takovém případě na opačném konci spojení bude operační důstojník, detektivy bude čekat výjezd a jejich partnerky budou naopak marně čekat na víkend strávený mimo město. Přesně to se jednoho pátečního odpoledne stane Krauzovi a Chosému. Nepůjde však o klasickou vraždu, bude je čekat rušná noc, na kterou jen tak nezapomenou.
Nadřízení obou detektivů je dočasně přidělí k tajné službě. Jsou prý nejlepší, takže byli vybrání k velmi delikátnímu a tajnému úkolu. V luxusní vile kamaráda prezidentova syna se konal bujarý večírek za účasti dvou eskortovaných prostitutek. Jedna z nich je teď mrtvá. Podle vše ho to vypadá, že se prezidentův syn Ivan, mezi kamarády známý svými neobvyklými sexuálními choutkami, pod vlivem drog neudržel a dívku uškrtil. Ivan je odklizen do bezpečí a tajná služba chce celou věc zahrát do autu. Horší však je, že se druhé prostitutce podařilo uprchnout a nikdo neví, kde se schovává. Je těsně před prezidentskými volbami, a kdyby vše vyšlo najevo, mohl by se stávající prezident s kandidaturou na další funkční období rozloučit. Do posledního předvolebního projevu zbývá jen pár hodin a Krauz s Chosem se mají podílet na odklizení mrtvé prostitutky z domu (později má být „nalezena“ pohozená někde za městem) a především najít druhou lehkou děvu, aby ji tajná služba mohla „eliminovat“.
Oba detektivové se odmítají podílet na zmanipulovaném vyšetřování, ale nemají na výběr. Tajná služba na ně ví něco z jejich minulosti, co sice mělo pomoci jejich kolegovi, ale rozhodně to bylo nezákonné. Krauz s Chosém se tedy naoko ujmou úkolu uprchlou služebnici nejstaršího řemesla najít, ale jelikož si dovedou představit, jak by dopadla, vymíní si částečně volné ruce a rozhodnou se hrát vlastní hru. Chtějí najít ženu dříve než tajná služba a z krajně nepříjemného úkolu vybruslit. A přitom si zachovat nejen kariéru, ale i holý život.
Devátý román série je hodně odlišný od většiny ostatních titulů, kde detektivové vyšetřují klasické případy vraždy a kde obvykle najdeme dvě dějové linie. Tady musí oba hlavní hrdinové zapomenout na to, co se během své detektivní praxe naučili – naopak musí využít své kontakty v podsvětí. Jak zazní v jedné části knihy, obnáší to třeba i využít jednoho z největších gaunerů v boji s ještě většími gaunery. Kromě úvodní scény se tu nepotkáme s ostatními detektivy – Burgerem, Hanzelem, Váňou nebo Kukym. Výjimkou je jediná ženská posila oddělení vražd, Petra Pergnerová, jež v závěru sehraje určitý part.
Příběh se tentokrát odehrává během pouhých čtyřiadvaceti hodin. Kapitoly, ve kterých sledujeme Krauze s Chosém jsou přesně časově označeny – především abychom věděli, kolik času už uběhlo a kolik jim ještě zbývá do volby hlavy státu. V ostatních kapitolách, kdy například sledujeme nájemného zabijáka (jehož úkol ovšem dlouho není zcela jasný), naopak neurčitost času hraje svou roli.
Noc temných lží je románem držícím se klasického střihu špionážních románů, ve kterých jsou bezúhonné osoby proti své vůli zataženy do špinavé hry mocných tajných služeb či pololegálních organizací. Tady je to o něco zajímavější tím, že jde o zkušené detektivy, takže alespoň skáčou a tancují, jak jiní pískají, jen zdánlivě. Ale o to nebezpečnější a zajímavější jejich hra je. Příběh je pak založen na často používané zápletce, kdy je nějaké svinstvo potřeba zakrýt ještě větším svinstvem, přičemž do poslední chvíle není jasné, kdo za jaký tým vlastně kope.
Aktuální české vydání další „Dánovky“ bych řadil mezi ty nejlepší, byť se, jak už jsem vícekrát zmínil, od ostatních románů liší. Nicméně není v něm jediné jalové místo, je zajímavý a napínavý od první do poslední kapitoly. Je velmi příjemné odskočit si k jinému typu příběhu detektivů z Našeho města.
Originální titul: Noc temných klamstiev (2009)
Vydáno: Slovart (2023)
Vydání v České republice: Slovart, spol. s r. o. (2023)
Přeložil: Jan Hanzlík (2023)
288 stran
