Máte rádi „mafiánské filmy“, ale zajímá vás, kolik je na nich pravdy? Nakladatelství Maraton přichází s nabídkou, kterou nemůžete odmítnout…
Mafie tvoří samostatnou podkapitolu detektivek, thrillerů, televizních seriálů a samozřejmě filmů. Už „za komunistů“ i u nás běžel seriál „z prohnilého západu“ Chobotnice, v současnosti lze nejspíš ještě někde shlédnout seriál Gomora. Samozřejmě nemohu vynechat slavnou knižní a filmovou ságu Kmotr nebo neméně známé filmové hity jako Mafiáni, Casino nebo Čest rodiny Prizziů. Ale kolik toho vlastně víme o skutečné mafii? Jak se liší představa tvůrců od skutečnosti? Kde a kdy vlastně mafie vznikla? Kam až sahá její moc? Jak je to s nejslavnější zločineckou organizací dneska? Na tohle všechno vám může přinést odpověď obsáhlá a fundovaně sepsaná kniha Jacquese de Saint Victora.
Tento francouzský historik (narozen 1963) se zaměřuje na politické a právní dějiny Francie a Itálie. Publikuje především odborné práce k ideovým souvislostem francouzské revoluce, kromě toho je rovněž autorem cestopisného eseje o starořímské via Appia a románu o madame du Barry. Na téma mafie napsal tři knihy, přičemž Neviditelná moc obdržela od Francouzské akademie cenu za nejlepší esej.
Autor se v knize zmiňuje o tom, že se tématu mafie věnuje řada uznávaných historiků a sociologů, nicméně abychom získali odpovědi na výše uvedené otázky, bude nám tahle kniha stačit. Alespoň pro začátek, pokud se nebudeme chtít na téma zaměřit ještě podrobněji. I když má kniha v podtitulku Mafie a stát v moderních evropských demokraciích, drtivá většina je pochopitelně věnována Itálii. Menší part se týká mafie ve Francii, především v Marseille a na Korsice, včetně slavné tzv. francouzské spojky. Krátce odbočíme i do Kolumbie k neblaze proslulému Pablu Escobarovi a jeho možné spolupráce se sicilskou mafií. Ke konci knihy se autor v několika kapitolách věnuje nově vzniklé mafii po pádu železné opony v zemích bývalého Sovětského svazu.
Obsahově je kniha rozdělena do třech hlavních částí. První se zabývá zrodem mafiánské moci na počátku 19. století, co mu předcházelo, jak se mafie rozmáhala a propojovala s vládnoucí elitou, až po její konfrontaci s fašismem. Autor tu také vysvětluje, jak se mafie dělí podle svého působení, na Sicílii, v oblasti kolem Neapole a v Kalábrii. Druhá část se věnuje poválečnému období, od roku 1945 až do roku 1989. Popisuje návrat mafie na scénu, ovládnutí nového „byznysu“ v podobě obchodu s drogami, až po promarněné šance jednotlivých států v boji proti mafiánským kmotrům. Poslední část se zabývá výše zmíněným rozvojem rudé mafie, rozkvětem tzv. mafiánské buržoasie v Evropě a podrobením se mafii jak ze strany drobných podnikatelů, tak velkých společností. Závěr tvoří pojednání na téma „zločinu bílých límečků“ a ilegálního finančnictví.
V knize o 310 stranách není jediná zbytečná věta. Autorova pečlivá příprava a hluboká znalost problematiky je znát z každé řádky. Přestože Vás Jacques de Saint Victor zahrne množstvím jmen, informací a souvislostí, všechno je to velmi čtivé (i díky českému překladu Martina Pokorného) a poutavé. Ke každé zásadnější informaci autor přikládá číselný odkaz ke konkrétní poznámce na konci knihy. V poznámkách (je jich tam přesně 855!) jsou buď odkazy na zdroje nebo blíže vysvětlující texty. Kniha je doplněna jmenným rejstříkem všech zmíněných postav.
Pro všechny, kdo se o vděčném tématu spisovatelů, filmových a televizních tvůrců chtějí dozvědět něco víc, půjde o zajímavé a možná i překvapivé čtení. Posuďte sami – autor se mimo jiné rozepisuje o vzniku mafie na sklonku feudálního systému, prvních náznacích v podobě nasazených správců hospodářských usedlostí, kteří svým chlebodárcům „pouštěli žilou“, ale běda, když je někdo nechtěl najmout nebo dokonce vyhodit. Líčení sílící moci pokračuje fascinujícím popisem spojení mafie s vládnoucí elitou (což podle autora trvá dodnes), kdy pro mnohé byla spolupráce s mafiánskými zločinci výhodná, ať už kvůli ovládnutí rebelů a povstalců nebo potlačení konkurence. Jak se můžeme dočíst v dalších neméně zajímavých kapitolách, tenhle znepokojivý jev pokračoval i v dalších dekádách, v dalším století, propojení se rozmáhalo a sílilo. Pak už se celkem nepřekvapivě dočteme o tom, jak bylo těžké a téměř beznadějné, pokud s tím chtěl někdo bojovat (většinou také špatně skončil). Ale nelze také opomenout, že v některých dobách byli mafiáni oblíbení i u obyčejných lidí, protože jim dávali jistou možnost přežít.
Autor si ovšem všímá i toho, že tohle všechno by nebylo možné bez spolupráce mafie a vládnoucí třídy, ale ani bez sklopených hlav drobných či středních podnikatelů, kteří – pokud chtěli v klidu a pokoji podnikat na území ovládaném mafií – raději platili „za ochranu“ nebo odváděli nemalou část zisku. A samozřejmě ještě více tak podporovali moc mafie. Poněkud zarážející je, že se to podle autora děje dodnes a dělají to dokonce i nadnárodní firmy. Běžní podnikatelé pak nemohou, a především ani nechtějí s tím nic dělat, když vidí, že se i velké firmy se podrobují. V samém závěru knihy autor popisuje, jak se mafiánské zločiny s rostoucí globalizací přesouvaly a přesunují do finančních sfér, což zároveň dává odpověď na otázku, jak je to s mafií dnes (i když kniha vyšla už v roce 2012).
V historickými fakty nabité knize lze vyčíst hlavní myšlenku spočívající v tom, že bez prospěchářské spolupráce těch „u vesla“, ale i slabosti těch, co se podrobili (byť se jim většinou nelze divit), by mafie nikdy nedosáhla takového rozmachu. Nezemřelo by kvůli ní obrovské množství lidí (v drtivé většině z malicherných důvodů) a nezničila by tolik životů svou nenasytností ruku v ruce s bezohledným drancováním životního prostředí a infrastruktury. Jak autor výstižně píše, mafie by se neměla přirovnávat k chobotnici, ale k rakovině. Daří se jí především tam, kde k tomu má prostředí.
Neviditelná moc dokazuje, že mafie není žádný přežitek, který by se týkal pouze Apeninského poloostrova a trval někdy od padesátých do sedmdesátých let minulého století, jak by si někdo mohl myslet. Pokud ještě máte jistou romantizovanou představu o mafiánech, třeba z filmů, přečtěte si tuto knihu. Těch iluzí vás nejspíš zbaví. Stačí si třeba přečíst pasáže o sicilské „Bestii“ Toto Riinovi nebo jeho nástupci…
Originální titul: Un Pouvoir invisible. Les mafias et la société démocratique (XIXe – XXIe siècle) (2012)
Vydáno: Gallimard, Paříž (2012)
Vydání v České republice: Maraton, nakladatelství, s.r.o. (2023)
Přeložil: Martin Pokorný (2023)
360 stran
