Za fasádou okouzlujícího muže se skrývá tyran, za fasádou jejich přepychové vily se odehrává peklo. Zajímavý debut mladé autorky, který malinko kazí za vlasy přitažený konec.
Kdyby existovala anketa, jaké zápletky se vám v detektivkách a thrillerech nečtou zrovna příjemně, jistě by kromě vražd dětí dominovala témata tzv. home invasion (příběhy, kdy násilník nebo skupina násilníků vnikne do rodinného domu a terorizuje jeho obyvatele) a příběhy domácího násilí na ženách. Leckdo soudí, že nad ním společnost přivírá oči, dílem možná z pohodlnost (ne každému se zrovna chce řešit problémy v sousedním bytě či kamarádky), dílem asi i snaha společnosti celý problém bagatelizovat („vždyť si za to stejně může sama“, „to není možné, on určitě v soukromí tak hrozný není“).
Stejný názor má i spisovatelka Andrea Čekanová (narozena 1990), která loni vydala románový debut zabývající se právě domácím násilím. Rodačka z Brd vystudovala knihovnictví v Plzni. Už na základní škole přispívala do novin a školních časopisů a psala také příběhy do šuplíku. V roce 2019 byla spoluautorkou výstavy #Nezapomeňme, která jí dodala kuráž nabídnout nakladatelství román, který měla ve svém šuplíku. Splnila si tak sen napsat knihu a zaujmout s ní nakladatele.
Hrdinkou psychothrilleru Nepečené dezerty Kateřiny A. je sedmatřicetiletá Kateřina Aronsová, která bydlí se dvěma dospívajícími dětmi a násilnickým manželem Albertem v luxusní vile na Plzeňsku. Žije životem zbohatlické paničky s despotickým manželem, který ji v soukromí téměř doslova zašlapává do země. Fyzické i psychické týrání je na denním pořádku, a tak jediným útěkem pro Kateřinu je sepisování deníku, který má v počítači ukrytý v souboru Nepečené dezerty, což je podle ní poslední místo, kam by se její manžel, zvyklý ji neustále kontrolovat, podíval.
Kateřina vede malou prodejnu klavírů, což jí Albert shovívavě toleruje. Schválí ji i nového zaměstnance, na kterého nežárlí (naopak jím opovrhuje), protože je gay. Mladý zaměstnanec však svou orientaci před Albertem jen předstírá. Postupně se s Kateřinou sbližují. To dodá týrané ženě odvahu, aby se konečně osamostatnila z domácí pekla. Rozhodne se se svým milencem od muže utéci. Je jí však jasné, že by si ji našel všude a pomsta by poté byla krutá. Nejen na ní, ale i na dětech. Je proto rozhodnutá odhalit Albertovo tajemství spočívající podle jejího přesvědčení v nekalých obchodech s pozemky. Akorát netuší, že jeho tajemství je mnohem obludnější, než čekala. Tuhle „pikslu červů“ možná neměla nikdy otvírat.
Autorku k napsání knihy inspirovala vražda čtyřiačtyřicetileté spisovatelky Simony Monyové, kterou v roce 2011 ubodal její manžel. Andrea sama zažila v předchozím vztahu domácí násilí na vlastní kůži, včetně výhrůžek smrtí i sexuálního napadení. Měla omezené styky s rodinou a přáteli, měla omezené vlastní záliby a byla donucena k finanční závislosti na svém partnerovi. V jednom rozhovoru uvedla, že po vraždě Monyové nechápala, proč nikdo nic neřekl a proč oběť neřešila svou situaci dřív. Tehdy si prý uvědomila svůj problém, když přemýšlela o vlastní smrti jako o jediném východisku. Když si vzpomněla na zavražděnou spisovatelku, dokázala se podívat na situaci i jinak.
V knize se střídají kapitoly ze současnosti s retrospektivními pohledy, ve kterých Kateřina vypráví, jak se s o hodně starším Albertem seznámila v době, kdy maturovala. Jak se jí galantně dvořil, jak byla šťastná, že se o ni někdo zajímá. Než přišly první problémy, o jejichž hloubce tehdy neměla ani tušení. A když ho začala mít, bylo už pozdě. Zkrátka sledujeme typický syžet přeměny „doktora Jekylla v pana Hyda“, který známe z mnoha jiných příběhů. I v tomto se šikana přiostřuje, ale stále se děje pouze ve zdech rodinné vily – navenek si Kateřina a Albert udržují fasádu úspěšné podnikatelské rodiny.
Ve druhé polovině knihy Kateřina postupně odhaluje další šokující skutečnosti a zjišťuje, co vše o svém muži dosud nevěděla a ani nechtěla vědět. Na rozdíl od jiných příběhů s tímto tématem dějovou kostru netvoří úvahy, jak by se týraná manželka zbavila svého tyrana, ale spíš jde o to, v jak velkém nebezpečí se ocitá ona sama a kam až se to bude stupňovat. Vlastní zkušenosti ovšem autorka do příběhu nepromítá. Podle svých slov Kateřinu postavila do situací, které představují to nejhorší, co by se za daných okolností mohlo stát. Tajemství jejího manžela Alberta je čistá fikce, ale autorka při něm údajně pracovala s psychologickými profily zločinců. Nutno podotknout, že závěrečná čtvrtina knihy se od předchozího psychologického ladění odklání a spíše sklouzává do pořádného psychothrilleru, místy dokonce s prvky hororu. V porovnání s dosavadním dějem je to sice nevyvážené, na druhou stranu to románu dává slušné dramatické vyvrcholení, jelikož autorka zjevně nechtěla pouze rozdávat čtenářům moudra o tom, jak snadno se podceňuje domácí násilí.
Pravdou ovšem je, že v dramatickém závěru má Kateřina několikrát možnost vyřídit vše mnohem dřív, ale svou nepochopitelnou hloupostí a lajdáctvím všechno jen oddaluje a vše si ještě více zkomplikuje (víc prozradit nemohu). Chápu ovšem, že tady autorka chtěla (možná původně mnohem kratší příběh ze šuplíku) ještě trochu natáhnout. Nicméně, opravdu by takhle jednal někdo, kdo spřádá dlouhodobé plány na útěk spojený s pomstou a měl na všechno spoustu času? A to ani nemluvím o hloubce toho „Albertova tajemství“, které je už poněkud přitažené za vlasy a více než kdekoliv jinde tady platí ono známé „méně je někdy více“.
Andrea se dnes podílí na marketingu a propagaci hudebních festivalů, ale také se věnuje literární tvorbě. Píše povídky do soutěží (přispěla do dvou sbírek povídek, které se týkají domácího násilí), recenze pro fanatasymag.cz a také pracuje na další knize, která se věnuje toxickým vztahům ve větším rozsahu. I přes poněkud nevyvážený a nevěrohodný závěr je její knižní debut bezesporu stejnou měrou zajímavý i zneklidňující. Troufám si odhadnout, že o této autorce ještě uslyšíme.
Text: Andrea Čekanová (2022)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s. r. o., Brno (2022)
240 stran
