Zoe si žije jako v pohádce. Potkala úchvatného milionáře, ten se do ní zamiloval a ona si teď zvyká na život v luxusu, ve zlaté klícce. Dokonalý svět však začne dostávat trhliny…
Příběh maličko připomíná Mrtvou a živou od Daphne du Maurier, On je bohatý vdovec, který nechce mluvit o minulosti, Ona je obyčejná holka, která se ze všech sil snaží zavděčit a zapadnout. I hospodyně, která ji nemá ráda, by tu byla. S tím rozdílem, že bezejmenná hrdinka od Maurier po sobě nechtěla odstřihnout minulost, její jméno není falešné, nebojí se ukázat na veřejnosti…
Autorka drží v rukách spoustu zajímavých karet a vy jen čekáte, jak je rozehraje – Zoeina minulost, kdy svědčila proti zločincům, její snaha najít biologickou matku, dokonalý manžel taky určitě něco tají. Otázkou bylo, jestli toho na jeden příběh není až moc.
Zoe si hned oblíbíte, stejně jako jste si oblíbili třeba Popelku. Je užaslá a zmatená, chybující a dost sebekritická, ale taky tvrdohlavá a odhodlaná přežít a přijít všemu na kloub. Kvůli ní jsem pokračovala dál, i když jsem se nemohla zbavit pocitu, že už jsem tuhle knihu četla, což je nesmysl, je nová. Asi bylo takových podobných románů moc, možná jsem si vzpomněla na podobnou zápletku z knihy Krásné lži od Lisy Unger, kde také hrdinka pátrá po své biologické rodině. I tady zjistí pár šokujících věcí, ale zápletka je zbrusu nová, složitá a originální. I když ten konec byl kapánek lacinější…
Mizející rok je solidní psychologický thriller, který si trošku půjčil ústřední hrdiny z Padesáti odstínů – dominantního milionáře a obyčejnou holku – a místo záplavy sexu nabídl záplavu záhad a pochyb a náznaků…
Originál: The Vanishing Year, 2016
Překlad: Alena Amchová
Vydal: Ikar, 2017
318 stran
