Během několika let zmizeli na odlehlém souostroví tři malí chlapci ve věku od tří do sedmi let. Řádí na ostrově zločinec, nebo šlo o nešťastnou náhodu?
Britská spisovatelka Sharon J. Bolton se poprvé představila českým čtenářům před šesti lety. Od té doby jí u nás vyšlo sedm románů, z nichž čtyři tvoří sérii s mladou policejní inspektorkou Lacey Flintovou. Všechny tituly se těší u českých čtenářů velké oblibě. Sama autorka je poměrně pilná. Ještě než jsem stačil obrátit poslední stránku románu Už teď jsi mrtvá, je tady další (samostatný) příběh.
Autorka ho tentokrát zasadila do nezvyklého prostředí, na britské ostrovy Falklandy (Malvíny). Prostředí, o kterém toho kromě konfliktu, který se zde odehrál v roce 1982 mezi Brity a Argentinci, moc nevíme. Nicméně svou drsnou přírodou a relativně malým počtem obyvatel je ideální pro temný thriller.
Jeho hrdinkou je třiačtyřicetiletá Catrin Quinnová, která pracuje pro Falklandský fond životního prostředí a je specialistka na zdejší faunu. Před necelými třemi lety přišla o své dva malé syny, kteří se zabili v autě její kamarádky Rachel. Žena nechala kluky v autě bez dozoru, ti zřejmě uvolnili ruční brzdu a zřítili se s autem z útesu. Catrin v té době čekala třetí dítě, které se však narodilo mrtvé.
Zahořklá mladá žena od té doby žije ve svém světě. Manžel ji opustil a založil novou rodinu a ona nyní promlouvá s duchy mrtvých chlapců a při životě ji drží jen dvě věci – práce a myšlenka na pomstu, zabití Rachel. Mezitím se však na ostrově ztratí během několika let už třetí dítě. Přechozí dvě se nikdy nenašly a ostrovní komunitou začíná obcházet strach ze sériového vraha a možná i pedofila…
Když jsem četl autorčin předcházející thriller, říkal jsem si, že to určitě není nejlepší věc, co napsala (i když rozhodně nebyl špatný). Zato teď je jasné, že je autorka v nejlepší formě. Malé temné lži bych řadil k jednomu z nejlepších titulů, a to nejen mezi Sharoninými samostatnými romány. Moje nadšení má hned několik důvodů…
Předně, je tu už zmíněné prostředí. Staré domy s podivnými zvuky, pustá a drsná krajina, řada malých ostrůvků, zátoky, nejistota a strach v komunitě. Pak je tu několik skvěle napsaných a často i velmi působivých scén. Brzy po úvodu se dočkáme trochu strašidelnější a skvěle napsané scény prohledávání napůl zatopeného vraku lodi. Později třeba přichází emotivní a smutná scéna pokusu o záchranu kytovců uvízlých na pláži, nebo variace na téma lynče… Podobných výrazných scén je v knize víc.
Celý román je rozdělen do tří částí a každá je vyprávěna z pohledu jiné osoby – Catrin, jejího přítele (a někdejšího milence) Calluma a nakonec samotné Rachel. Na začátku každé části se ve vyprávění vracíme o pár dní zpět (celý příběh se odehrává v několika podzimních dnech na přelomu října a listopadu 1994) a díváme se na již odvyprávěné události malinko odlišnou optikou. Schéma, které fungovalo už například v Dívce ve vlaku a v řadě dalších románů, je zjevně pro řadu dalších autorů stále lákavé.
Ukazuje se totiž, že všechny tři postavy nemusí být zrovna věrohodnými vyprávěči. Catrin má své plány na sprovodění Rachel ze světa. Callum je bývalý voják, který se kdysi účastnil bojů o Falklandy. Dodnes trpí posttraumatickou stresovou poruchou, takže jeho občasné výpadky paměti a nekontrolovatelného chování z něj také nedělají dvakrát spolehlivého člověka. No a pak tu máme Rachel, komunitou více či méně nenáviděnou osobu (což se snadno může přenést i na čtenáře), která je až do poslední chvíle nevyzpytatelná.
Závěr se odehraje ve znamení souboje obvinění, dokazování a vyvracení. I když se pohybuje na samé hranici uvěřitelnosti, čte se téměř bez dechu. Autorka dokazuje, že i v románu, ve kterém není dlouho jasné, jestli se vůbec nějaký zločin stal, je možné udržet čtenáře v napětí. A navíc v něm ještě vzbudit touhu ocitnout se v příběhu spolu s knižními postavami a řešit jejich problémy. Přestože se ve finále před čtenářem vrší jedno vysvětlení za druhým a každé další smete ze stolu to předchozí, poslední vysvětlující „rána pěstí“ přijde doslova až na poslední stránce. Řečená jen tak, jakoby mimochodem, ale přesto najednou dává naprostý smysl (ostatně leccos jsme si měli uvědomit už na začátku) a donutí čtenáře i po zavření knížky ještě nějakou dobu o příběhu přemýšlet.
Autorka je tedy stále na vrcholu tvůrčích sil a nápady jí zatím nedocházejí. Důležité je, že dosti pravděpodobné, že na něm bude ještě dlouho, a my se proto můžeme těšit na její další romány. Ať už se budou odehrávat v Londýně a jejich hrdinkou bude Lacey Flintová, nebo někde na samotě, kde se budeme bát o osud na první pohled křehké, ale ve skutečnosti duševně velmi silné ženy. Takové totiž jsou všechny hrdinky Sharon J. Bolton a čtenářky i čtenáři jim stále fandí.
Originální titul: Little Black Lies (2015)
Vydání v České republice: Domino (2019)
Přeložila: Květa Palowská (2018)
408 stran
