Tenhle příběh má hned tři hlavní ženské postavy, a i když působí nesourodě, jsou zvláštním způsobem propojené. Liv je matkou autistického kluka Adriana a má tajemství. Selma je novinářka, píšící o všem, kam ji pošlou. A Anastasija je úžasně krásná modelka, žijící sen mnoha dívek v Milánu. Jak spolu tyhle tři můžou souviset?
Tak předně tím, že Selma zrovna pracovala na článku o odvrácené straně modelingu. A Anastasija je modelka. Je dost jasné, že jejich světy se dřív nebo později nějak protnou – že by se Anastasija stala další postavou Selmina článku? Ale jak do toho zapadá Liv? Právě Livino zmizení odstartuje další Selmino vyšetřování pro nový článek. Kam zmizela a proč? Kdo vlastně Liv je? Na začátku se vše zdálo tak jasné. Mělo mě napadnout, že to bude kapku složitější…
Na to, že je autorka Alex Dahl Norka, se jí daří pracovat s emocemi. Severští autoři si obvykle drží odstup od všeho, včetně svých postav. Tady ve vás ale vyvolají pocity – především zneklidňující pocit ohrožení. Nemůžu říct, že bych si ho nějak užívala. Bála jsem se o ty hrdinky, které už byly nebo se teprve řítily do pořádného maléru. Ale také jsem si byla dost jistá, že vím, co bude dál. Přišlo mi to celkem předvídatelné.
Měla jsem chvílemi pocit, jako bych četla bondovku, s jasně danými kartami. Ten, co vypadal jako padouch, opravdu padouch byl. Jehně skočí na lep vlkovi. Jediné, co tu chybí, je jasně daný kladný hrdina, neprůstřelný a nesmrtelný. Ale takhle to funguje jen v iluzi, a autorka nechce vyprávět pohádku. I když má v rukávu pár hezkých (i nehezkých) překvapení, které vás donutí leccos přehodnotit, její hlavní myšlenkou je vyprávět příběh natolik autenticky, až mu skoro uvěříte.
A že to nebylo zrovna snadné čtení. Ani ne tak proto, že si čtenář nedokáže vytvořit vazbu na některou z postav. Možná to spíš bylo tím, že autorka otvírala nepříjemná témata, o kterých v koutku mysli tušíme, že se někde opravdu můžou dít. A z toho je nám úzko. Přece číst o maniakálním sériovém vrahovi je mnohem bezpečnější, ti jsou tak vzdálení realitě, že je těžké brát je vážně. Ale zneužívání mladých naivních holek, domácí násilí a nepostižitelnost těch u moci, to je mnohem blíž.
Číst tuhle knihu bylo pro mně jak jízda na horské dráze, vyvolávalo to spoustu pocitů, a ne vždy příjemných. Tím se ale román rozhodně odlišuje od průměrné produkce, která nezpůsobí naprosto nic…
Originál: After she´d gone, 2022
Překlad: Dana Chodilová
Vydal: Metafora, 2024
334 stran
