Kam a proč zmizel Jimmy Hoffa? Jaké bylo možné pozadí atentátu na J. F. Kennedyho? Tyhle otázky se pokusí zodpovědět čtivá exkurze do americké historie a zároveň předloha nového filmu Martina Scorseseho.
Americké dějiny dvacátého století provází několik dodnes nevyřešených záhad. Jednou z nich je, jak to skutečně bylo s atentátem na prezidenta J. F. Kennedyho a druhá (u nás už ne tolik známá), co se stalo s Jamesem „Jimmym“ Hoffou. Tento odborářský boss odešel v červenci 1975 ze svého domu na schůzku, ze které už se domů nevrátil, a od té doby ho nikdo nikdy neviděl. Na tyto otázky se již pokoušela najít odpověď řada článků, knih, dokumentárních i hraných filmů. Nyní se nám dostává do ruky kniha, která možná odpovědi na obě otázky nachází…
Frank Sheeran byl mohutný chlapík irského původu, díky čemuž získal později v dospělosti přezdívku Irčan. Válečný veterán z druhé světové války pracoval nějaký čas jako řidič náklaďáku. Když si jednou snažil trochu „přilepšit“ pro sebe a byl chycen, dostal se do podvědomí bossů podsvětí jako rovný chlapík, který rozhodně není „práskač“ (v rozkrádačce majetku v kapitalistickém vlastnictví nejel sám). Od té doby se začala pozvolně rozjíždět jeho kariéra kurýra, bodyguarda a posléze i zabijáka, který neváhal přijít do restaurace plné lidí, „vyřídit“ svůj úkol, tj. oběť chladnokrevně zastřelit, a zase odkráčet středem.
Frank „Irčan“ Sheeran však rozhodně nebyl nějaký bezduchý zabiják. Byl chráněncem mafiánského bosse Russella Bufalina (který byl tehdy v padesátých letech něco jako Al Capone) a také velmi loajálním ochráncem a přítelem Jimmyho Hoffy. Ten už v devatenácti letech zorganizoval svou první stávku a po letech se vypracoval až do čela největší odborové organizace v zemi. Odbory však byly tehdy spojovány s organizovaným zločinem a kvůli spojení s mafií a rozkrádání odborářských fondů mnohokrát vyšetřovány. Vězení se nakonec nevyhnul ani sám Hoffa, nicméně po předčasném ukončení trestu (prezidentská milost) usiloval o comeback v podobě návratu na svůj post, což se mnohým tehdejším špičkám mafie příliš nelíbilo. Ostatně ani jako předtím tažení prezidentova bratra Roberta Kennedyho proti organizovanému zločinu…
Tohle všechno popisuje kniha Charlese Brandta, která je i přes obrovské množství jmen a souvislostí a s tím spojenou nutností dávat po celou dobu čtení velký pozor, velmi zajímavá. Autor byl původně středoškolským profesorem a později se stal právníkem. Pracoval jak ve službách obžaloby, tak obhajoby. Svého času byl také advokátem Franka Sheerana a jejich „pracovní vztah“ nakonec přerostl do několika let vyprávění a rozhovorů, které Brandt zapisoval a nahrával. Nakonec z toho byla kniha, která poprvé vyšla v roce 2004 a poté se ještě dočkala několika dalších vydání aktualizovaných především o doslovy. Zprvu totiž nebylo možné leccos uveřejnit, protože některé osoby či jejich příbuzní byli stále ještě naživu.
Hned v prologu, který se odehrává těsně před osudnou schůzkou Jimmyho Hoffy, nás autor zahrne řadou jmen a faktů ohledně spojení Irčana s předákem největší odborové organizace. S první kapitolou pak začne vyprávění z pohledu Irčana, místy doplňované Brandtovými komentáři. Osobně nemám v biografických knihách příliš rád takové to úplné začínání od píky ve stylu „vyrostl jsem tam a tam”, „moje babička byla ta a ta“, ale tady je to pojaté příjemným přímočarým stylem, slangovou mluvou s prvky suchého humoru, takže mi to vůbec nevadilo. Dozvíme se něco o Sheeranově vyrůstání v chudé rodině a jak se přes práci v cirkuse nebo mezi dřevaři a pozdější válečné nasazení na frontě v Evropě dostal až k mafii.
Podle knihy ukončil Irčan život více než pětadvaceti lidí (nepočítáme-li do toho válečné zkušenosti). Obětmi byli gangsteři a mafiáni, kteří nějakým způsobem „porušili pravidla“, a to leckdy poměrně naivně, za což jim byl „vymalován kvartýr“ (jde o termín, kdy se sprška krve rozstříkne po zdi, odtud podtitul knihy). Na druhou stranu stejně naivně se občas chovali sami odboráři, když si mysleli, že jim to či ono projde… Na celé knize je ovšem sympatické, že se ani autor, ani Sheeran, nestaví vyloženě na jednu či druhou stranu a čtenář si nakonec musí udělat závěr sám. Nic není černobílé, všechny postoje a akce mají své pro a proti. Sheeran navíc vypovídá o svých zločinech zdrženlivě, bez nějakých nechutných podrobností, většinou jen v náznacích.
Ty kluci si myslej, že když tady něco vyřídí, budou moct zůstat v Americe a mafie jim třeba sežene pizzerii nebo tak něco. Vymalujou kvartýr a auto je vodveze někam, kde zas vymalujou kvartýr jim. Nikdo už je víckrát neuvidí, jenže na Sicílii se po nich shánět nebudou. Když jsou to sirotci, nemaj rodinu, která by podnikla vendetu, což je v tom kraji pořád hodně populární.
Str. 134
Brandtovy „vsuvky“ jsou někdy krátké, o jedné či dvou větách, jindy jsou to celé odstavce nebo kapitoly. Irčanovu vyprávění rozhodně dodávají širší (historické) souvislosti. Knihu doplňuje obrazová příloha a doslov, který zabírá téměř celou čtvrtinu knihy. Nicméně i přes různé časové skoky tam a zpět jde o příkladnou ukázku toho, jak by taková „non-fiction“ kniha měla vypadat. Brandt je i přes původní právnickou profesi příkladem pečlivé novinářské, téměř až investigativní žurnalistiky a precizního třídění a ověřování faktů.
Přebal nepřehání, když avizuje, že je Brandtovo dílo určené všem příznivcům mafiánských příběhů. Kdo někdy viděl klasiky jako Kmotra, Casino či Mafiány, může si porovnat to, co viděl ve filmu, s tím, co si přečte v knize. Respektive jak to opravu mezi mafiány chodilo. Irčanovo vyprávění sice vyvrací leckteré filmové mýty, nicméně někdy zase až mrazí z nenápadných poznámek o tom, kde všude mafie měla prsty a co všechno mohla ovlivnit.
Když už mluvíme o filmu, tak postava Jimmyho Hoffy se také stala objektem zájmu filmařů, a to mimo jiné ve snímku Hoffa (1992) režiséra a herce Dannyho DeVita. Snímek, ve kterém si titulní roli zahrál Jack Nicholson, ale nabízí na konci zcela jiné vysvětlení než Irčan.,
V srpnu 2017 se ovšem začala natáčet další filmová verze, a to pod taktovkou režiséra z nejpovolanějších – Martina Scorseseho, který má za sebou filmy jako Mafiáni nebo Casino. Scénář k filmu Irčan napsal Steven Zaillian, který získal Oscara mimo jiné za Schindlerův seznam nebo Gangy New Yorku. Franka Sheerana ztělesní Rober De Niro a je to jeho již desátá spolupráce se Scorsesem. Ve filmu dále uvidíme samé „specialisty“ daného žánru – Joea Pesciho, který se na plátně se objeví poprvé od roku 2010 (údajně odmítl až padesát nabídek k návratu z „důchodu“), Harveye Keitela a Ala Pacina, který si zahraje Jimmyho Hoffu. Film by měl být uveden do kin v roce 2019. Původní rozpočet byl 100 milionů dolarů, ale podle zprávy z roku 2018 se mezitím vyšplhal na 175 milionů. Takže se jistě se máme díky skvělému hereckému obsazení a režii na co těšit.
Můžeme všemu z knihy Irčan věřit a nemusíme, ale je fakt, že tu máme vedle Zodiaka nejspíše další poodhrnutí opony temnější stránky americké historie. Srozumitelnou formou napsaná kniha přichází v neposlední řadě s celkem přesvědčivým motivem atentátu na prezidenta Kennedyho. Ostatně Brandt údajně v současnosti dokončuje rozsáhlou analýzu na toto téma. Věřím, že to bude neméně zajímavé čtení.
Originální titul: „I Heard You Painted Houses“: Frank „The Irishman“ Sheeran and Closing the Case of Jimmy Hoffa (2016)
Vydáno: Steerforth Press Hanover, New Hampshire (2016)
Vydání v České republice: LEDA, spol. s r.o. (2018)
Přeložila: Jana Jašová (2018)
424 stran + 16 stran obrazové přílohy
