Sedm klíčových postav kolem smrti mladé učitelky a jejich překvapivé propojení. Zajímavému psychothrilleru pouze ubližuje nedotažený závěr.
Většina z vás se určitě někdy dočkala překvapení, když jste zjistili, že znáte někoho, ten zase zná někoho jiného, koho vy ne, ale onen dotyčný zná vás. Někdy je samozřejmě ten řetězec delší a komplikovanější. Obvykle si řeknete, že svět je malý nebo že všechno souvisí se vším. Na podobné úvaze založila svůj psychothriller liberecká rodačka Jana Jánská.
V roce 2021 debutovala příběhem Jinolický trip v charitativním sborníku Letní kraťasy. V témže roce se zúčastnila povídkové soutěže nakladatelství Igor Indruch na téma Ach, ta moje fobie / Ach, ta moje mánie, tam mě jednou zabije. Z příspěvků padesáti autorů bylo vybráno třináct nejlepších povídek do sborníku nakladatelství a povídka Vichřice Jany Jánské byla jednou z nich. O rok později jí v antologii Růžová apokalypsa (sbírka dvaceti nejlepších povídek ze soutěže OSKar 2022) vyšla povídka s názvem (S)něžný úsměv. Poté se autorce podařilo prosadit se na literárním poli psychologickými romány. Kromě loni vydaného Dokonalého propojení jí letos vyšel titul Mrazivá náruč.
Šestadvacetiletá Anna Fričová žije se svou spolubydlící Markétou Lamkovou, o něco starší učitelkou. Anna sice má přítele, ale také je skrytá lesbička a Markétu tajně miluje. Žárlí, když se k ní někdo přiblíží méně jak na pět metrů. Když ji jednoho dne najde ve společném bytě po návratu z práce mrtvou, zhroutí se jí celý svět.
Dlouho není jasné jak a proč Markéta zemřela. Všechno ukazuje na skrytou srdeční vadu, ale rodina a Markétiny přátelé se s tím odmítají smířit. Stejně tak zavrhují verzi, že by si oblíbená učitelka vzala život. Pak zbývá cizí zavinění, ale kdo by měl zájem Markétě ublížit? Postupně se nicméně ukazuje, že motivy by se našly. Markétu nenáviděla její kolegyně, možná měla milence a možná tajila i něco dalšího. Z jejího okolí se vynořují postavy, které ji buď milovaly nebo naopak nenáviděly, případně měly důvod se jí za něco pomstít, nebo s ní alespoň sdílely společné tajemství. Kromě toho někdo sleduje Annu, a dokonce ji později napadne v bytě. Mladou ženu to ještě více utvrdí v přesvědčení, že Markétu někdo rafinovaným způsobem zabil. Ale proč potom šel i po ní?
Autorka vytvořila příběh, ve kterém kolem zemřelé vystavěla v paprscích okruh lidí, kteří k ní měli různý vztah. Každý vztah postupně dokresluje, takže vypadá jinak než na začátku. K těmto sedmi klíčovým postavám přidává pár vedlejších postav, u kterých to zpočátku vypadá, že mají nějaký vztah pouze k jedné z těch klíčových charakterů, nicméně se později ukáže, že to tak není. Že jsou také nějak propojeni se zemřelou, a navíc mají ještě vztah s dalšími postavami, takže to celé spíš vypadá jako pavučina. Možná to zní složitě, ale složité to není. Klasicky je to vidět na příkladu Lukáše, bratra Markéty, kterému po smrti jeho sestry dělá společnost jeho spolubydlící Tonda. Zpočátku se jeví jako vedlejší postava, ale jak se později ukazuje, Markétu znal až moc dobře. Podobných propojení se posléze objevuje více. A na tom psychologicky laděný příběh stojí.
Autorce se daří balancovat mezi relativně poklidným tempem, kdy na střídačku modeluje další osudy jednotlivých postav (každá kapitola je vždy věnována některé z nich) žijících svůj další osud nezávisle na dění po Markétině smrti, a trošku dramatičtějšími situacemi přicházející s nějakým překvapivým odhalením. Ve správný čas přijde nová informace, která vzbudí ve čtenáři zájem pokračovat v četbě. Do příběhu autorka vkládá vsuvky, které zdánlivě nemají žádný význam, aby se v závěru vysvětlily (nebo se o to autorka alespoň snaží). Pokud si za polovinou knihy myslíme, že už známe všechny vazby, několik překvapení nás ještě čeká. Některá se dají tušit podle křestních jmen, některá těžko, jelikož neznáme příjmení všech aktérů.
Je zajímavé sledovat, jak se postavám hroutí jejich dosavadní život. Nedaří se jim co si plánují, ukazuje se, že ti, jenž měli za přátele, nejsou tak úplně bezúhonní a čistí. Některé postavy můžeme snadno zaškatulkovat podle popisu jiných postav, ale u některých si musíme udělat obrázek sami, jelikož ony se navenek snaží udržet masku někoho úplně jiného, někoho, kým by možná chtěli být. Osobně jsem měl problém s postavou Dany, kolegyně Markéty. Opravdu by se nechala učitelka na základní škole s prominutím tak zblbnout a zamilovat se do sňatkového podvodníka, navíc líčeného jako poměrně odpudivého a očividně pracujícího pro fanatickou sektu? Tyhle pasáže mi připadaly, jako kdyby je psal někdo jiný.
Autorka tedy před sebe postavila nelehký úkol překvapivě spojit osudy sedmi klíčových postav. I když se děj odvíjí místy docela pomalu, je zajímavý postupným odhalováním vazeb mezi jednotlivými postavami, což v poměrně dramatickém závěru ještě graduje. Střídání pohledů trochu připomíná Znič to jméno Jany Jašové nebo 180 stupňů Lukáše Havlase. Nicméně autorka měla dotáhnout všechny zápletky až do konce. Částečně otevřený konec buď avizuje pokračování, nebo bezradnost, jak knihu zakončit. Což mi bohužel přijde pravděpodobnější. Až na tyto výhrady bych řekl, že jde rozhodně o zajímavý psychothriller a za přečtení stojí.
Text: Jana Jánská (2022)
Vydáno: Moravská Bastei MOBA, s.r.o. (2022)
312 stran
