Dobrodinci (A. M. Ollikainen)

Taková normální vlna veder ve Finsku, člověk se až koupe ve vlastním potu. Finové zrovna slaví letní slunovrat, když se u bran slavného obchodního koncernu objeví přepravní kontejner naplněný vodou a v něm utopené tělo.

Jsou svátky a během nich je na policejní stanici poloprázdno. Případ proto dostane na stůl komisařka Paula, precizní a profesionální, se svým narychlo poskládaným týmem. Hledá jak totožnost oběti, tak i jakékoli spojení na prominentní rodinu boháčů. Lehmusojovi se z pouhých obchodníků dokázali vydrápat na pozici mecenášů, majitelů nadací, usilujících minimální o meziplanetární mír. Jaké kostlivce na ty miláčky společnosti asi vypadnou?

Tahle detektivka byla možná záměrně naprosto „normální“. Žádní alkoholici, závisláci s policejním odznakem, ani hrůzné tragédie, co by se v půlce knihy vynořili, čistě jen aby zahustily děj. Policajti tu jsou běžní lidi, co mají (nebo taky nemají) své soukromé životy a přes den se snaží dělat svou práci.

Komisařka Paula Pihlajová je možná dost odtažitá a nekamarádí se s lidmi ze svého týmu. Je to ale perfektní ukázka chytré a silné ženy s přirozenou autoritou. Dost vtipně vyznívá její okolnostmi vynucená spolupráce s inspektorem Renkem, který je její pravý opak – užvaněný a srdečný. Přišlo mi úsměvné, jak si Paula Renka zaškatulkovala jako neschopného troubu, a pak byla pokaždé překvapená, když se mu něco povedlo. To jsou holt ty první dojmy. Těchhle kontrastů by klidně mohlo být víc, víc osobního života hlavních postav. Ale asi si to autoři nechávají do dalších dílů.

Klasická detektivka o mravenčí policejní práci ukazuje mírné Finsko, snažící se zvyknout si na globalizaci a zároveň zapomenout, že ne každý to myslí s rozvojovou pomocí doopravdy. Nenápadně, tak jak to skandinávské krimi umí, poukazuje na celou horu různých společenských témat. A celou dobu vás autoři ukolébávají pečlivým vyšetřováním k ospalosti. Jen aby vám závěrečnými hektickými kapitolami vyrazili dech. A najednou je konec a vám v hlavě zbyde jen otázka – opravdu je tak snadné se čtenáři manipulovat?

Originál: Kontti, 2021
Překlad: Ema C. Stašová
Vydal: Host, 2022
296 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA