V zatím posledním česky vydaném románu se slovenský bestsellerový autor vrací do roku 1996 a tentokrát volí odlehčenější notu.
Když se zeptáte nějakého čtenáře detektivek, kdo je podle něj nejznámější a nejprodávanější spisovatel na Slovensku, nejspíš vám odpoví, že je to Dominik Dán. Za osmnáct let své literární kariéry tento pod pseudonymem se schovávající ex-kriminalista napsal šestatřicet románů. Za hlavní hrdiny si zvolil detektivy z oddělení vražd fiktivní slovenské metropole, kterou nazval prostě Naše Město. Knižní případy detektivů byly mnohdy inspirovány skutečnými událostmi a v každé knize se většinou vyšetřují dva nebo i více případů, přičemž někdy spolu souvisí, jindy nikoliv. Autor své příběhy zasazuje do různých období, neumisťuje je chronologicky. Například jeho první román Popel všechny zarovná z roku 2005 se odehrává v roce 1996, ale o rok později se ve třetím románu série Bestie vrací do roku 1990.
Také aktuální román Dáma kontra střelec se odehrává v roce 1996. Detektivové dostali za svou dobrou práci tučnou odměnu, a tak většina z nich si příjemný bonus rozdělí. Něco si odloží pro rodinu, něco si nechá na „horší časy“ v tajném fondu, o kterém rodina neví. Další příjemný bonus spadne detektivům do klína zcela nečekaně. Na policii se sám přihlásí pachatel vraždy mladé prostitutky, kterého se detektivové snažili několik měsíců marně vypátrat. Kromě dobrého pocitu z konečně uzavřeného případu přichází další odměny.
Skoro to vypadá, že detektivové nemají do čeho píchnout a tenhle stav ještě nějakou dobu potrvá. Někomu to vyhovuje, jinému, kdo je zvyklý být neustále v zápřahu, to vadí. A tak zatímco většina detektivů spokojeně lenoší na vavřínech, v parku kdosi postřelí mladou ženu, když si šla zaběhat. Dopravní policie řeší zdánlivě banálního nehodu, dokud v autě jednoho z účastníků nehody nenajdou zajímavou věc… Detektivové Burger a Hanzel se ujímají zdánlivě příjemného úkolu vyslechnout oběť střelby, někdejší modelku a stále ještě krásnou ženu, bohužel ale provdanou za pilota. A v Komárně se jistý detektiv Laco Végh, pověřený akcí proti pytlákům, dostává na zajímavou stopu, která kriminalistům z Našeho Města v pátrání po střelci významně pomůže.
Dá se říci, že na čtenáře tentokrát čekají tři různé zápletky, i když ty první dvě – nečekané odměny a dořešení vraždy prostitutky (v románu Tajemný závoj) jsou velmi krátké a záhy i uzavřeny. Druhá zápletka je celkem bezvýznamná a je tu spíše pro ty, co zmíněný titul četli. Nutno ovšem přiznat, že ukazuje, jak někdy může vyřešení případu pomoci náhoda a jak banální někdy ono rozřešení bývá. Ostatně kdo jste četli nějaké vzpomínky skutečných kriminalistů, dáte mi zapravdu.
Tempo vyprávění je tentokrát poměrně pomalé. Autor se několikrát pouští do podrobných, několik stránek zabírajících výslechů (jeden z jeho způsobů, jak představit čtenáři práci policie co nejreálněji), prezentovaných většinou jen v přímých řečech. Nejde o nic nového, podobné scény se objevují téměř v každé jeho knize a i díky nim je občas přezdíván „Slovenský Ed McBain“. Tady je ovšem postřelení někdejší modelky (zpočátku!) poměrně nezajímavé, a to se podepisuje i na dlouhých výsleších, které občas sklouzávají do nudy. Nepřispívá k tomu ani to, že v nich občas dojde i na úplné banality, takže jsem měl párkrát chuť několik stránek přeskočit. Ale i tohle je realita, skutečné výslechy bývají jistě mnohem delší. Jen v téhle knize prostě pro mě nějak postrádaly „šťávu“.
Děj začne být zajímavý zhruba v poslední čtvrtině, kdy tempo zrychluje. Čtenáři už sice byly některé indicie prozrazeny, ale to nijak nepřekáží celkem zajímavému zakončení, které se ale přesto stále odvíjí v poměrně uvolněném duchu a mnohdy připomíná černou komedii. Koneckonců ani v tomto románu nechybí typický suchý humor, jeho dávkování je ale tentokrát celkem umírněné. Faktem je, že obvykle má přinést odlehčení děje, ale v případě tohoto příběhu není moc od čeho odlehčovat. Žádné téma v knize není nijak zvlášť závažné.
Třicátý pátý titul v řadě lehce navazuje na jeden z autorových dřívějších románů, ale jinak většinou plyne v celkem oddechovém tempu, což je někdy na škodu (dlouhé výslechy), jindy přináší lehké pobavení (případ postřelené ex-modelky). Na nějaké dynamičtější tempo si tentokrát musí čtenář dost dlouho počkat. Doufám, že tohle byla jen příjemná pauza na oddech před nějakým dalším, tentokrát ale propracovanějším, románem.
Originální titul: Dáma kontra strelec (2022)
Vydání v České republice: Slovart, spol. s r. o. (2023)
Přeložil: Jan Hanzlík (2023)
336 stran
