Cizinec na pláži (Michele Campbell)

Caroline měla všechno – báječný život hýčkané paničky z horních deseti tisíc, úžasného manžela, krásný dům na pláži. Kolaudační večírek se ale zvrhl ve frašku, když její dokonalý muž přivedl s sebou milenku. Zoufalá a ponížená žena se rozhodne pomstít muži náhodným flirtem s fešáckým barmanem Aidanem. Ale co mělo být jen krátký úlet, na který rychle zapomene, to se brzy změní v noční můru – ten blonďatý hezoun je emocionálně kapku nestabilní. A asi taky dost magor. Do čeho se to Caroline zapletla?

Tahle kniha byla dost výzva. Číst o někom, s kým nemáte vůbec nic společného a není vám ani moc sympatický…

Caroline se přehoupla čtyřicítka, jediné dítě odrostlo a vyletělo z hnízda, manžel je stále „na služebních cestách“. Hrdinka neví, co dál se životem, tak se opije a sbalí nesprávného chlapa. Kapitoly psané z Aidanova úhlu pohledu mi byly vyloženě nepříjemné, vklouznout do uvažování patologicky narušeného stalkera není nic, co bych si užívala. Ale chtěla jsem dát Michele ještě šanci, kvůli jejím prvním báječným knihám.

A opravdu, pomaličku se začínalo vynořovat podezření, že všechno není takové, jaké se zdá na první pohled. Ufňukaná Caroline má svoji verzi pravdy, ale je opravdu taková chudinka, jak se tváří? Na obhajobu Aidana nic nemám, ale: do čeho se to doopravdy namočil Carolinin manžel, pokud to není nevěra? Je možné, že má autorka v rukávu záložní plán, jak tuhle zvláštní historku o dvojité nevěře zvrátit v něco lepšího?

Michele Campbell opustila univerzitní prostředí a zkusila si být novou Gillian Flynn, s vypravěči, kterým nemůžete věřit – ale ani soucítit. V předešlých knihách měla plno postav, a tak byla větší šance, že najdete někoho, kdo vám bude sympatický. Tule možnost tady úplně odřízla. Co ale zůstalo stejné, je výborná psychologie postav, kdy sledujete, jak se z úplně normálních lidí stávají vlivem šílených okolností opravdu zlé stvůry.

Strukturou mi Cizinec na pláži připomněl Poslední paní Parrishovou – tam taky v první půlce čtete o samých divných a nepříjemných lidech, aby se to v druhé polovině zlomilo a ukázalo se, že jste se jen dívali na věc špatnou optikou. V obou případech pak na konci knihy jen s pusou dokořán zíráte, jak ďábelsky to měly autorky vymyšlené…

Originál: A stranger on the beach, 2019
Překlad: Monika Pavlisová
Vydal: Mystery Press, 2019
383 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA