V pražském Paláci knih Luxor proběhla 14. října beseda spojená se křtem knihy Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače.
Rodák z Rychnova nad Kněžnou Martin Moravec začal svou kariéru v redakci okresních novin, kde psal sportovní reportáže. Po přestěhování do Prahy vystudoval žurnalistiku a začal pracovat v MF DNES. I tady se věnoval tematice sportu. Později přešel do Magazínu DNES, který už řadu let řídí. Jako spisovatel se začal věnovat portrétům známých a zajímavých osobností (Celebrity: 2008, Petr Koukal: Jsem, Jiná Gabriela Koukalová). Proslul ale především sérií knižních rozhovorů s lidmi, kteří ve svém oboru vynikají – s neurochirurgem (Vladimír Beneš: Mé cesty do hlubin mozku), kapitánem dopravního letadla (David Hecl: Mluví k vám kapitán), bývalým šéfem pražské mordparty (Josef Mareš: Moje případy z 1. oddělení) a leteckým záchranářem (Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem). Nyní k nim přibyl další titul, ve kterém představuje specialistu na vyjednávání s teroristy a únosci, který školil i agenty FBI a Scotland Yardu. Řeč je o knize Adam Dolník: Svět elitního vyjednavače.
Palác knih Luxor bývá někdy tristní místo, když na besedu přijde jen pár lidí a na nic se neptají. To ale rozhodně nebyl případ křtu nové knihy Martina Moravce. Podle svého zvyku jsem přišel na místo konání akce zhruba čtvrt hodiny před začátkem a už v té době jsem napočítal něco kolem osmdesáti lidí, přičemž tento počet se ještě nějakou dobu po zahájení navyšoval. Možná to bylo dáno řadou kamarádů a kolegů obou autorů, možná tím, že je o donedávna opomíjený kriminalistický obor velký zájem (čtenářům ho více poodhalil relativně nedávno vyjednavač Karel Pošíval, toho ale zpovídala Markéta Nekolová, v knize Vyjednavač), možná to bylo i tím, že Martin Moravec stal vítězem kategorie Kosmas cena čtenářů Magnesia Litera (za knihu Marek Dvořák: Mezi nebem a pacientem).
Kmotry knihy se stali zmíněný (policejní) vyjednavač Karel Pošíval, armádní psycholožka Helena Sováková a televizní zpravodajka Terezie Tománková. Adam Dolník a Helena Sováková jsou kolegové, Karla Pošívala si zase Adam vybral nejen jako kolegu, ale také proto, že díky němu a jeho nabyté zkušenosti s knihou rozhovorů (zmíněný Vyjednavač) se rozhodl na nabídku Martina Moravce kývnout.
Besedu vedla zkušená moderátorka Hana Koutná. Téma povídání se zpočátku točilo kolem toho, co se čtenáři mohou z knihy dozvědět. Zazněly informace zajímavé i vtipné, o což se postaral především Martin Moravec. Sám se přiznal, že ze všech zpovídaných osobností o práci Adama Dolníka věděl nejméně, což ho prý zprvu přivádělo do rozpaků. Nakonec se ale spolupráce rozběhla a fungovala dobře. Adam Dolník osvětlil některé aspekty své práce experta na vyjednávání s únosci a vyvrátil možná některé zažité domněnky z filmů, seriálů a knih. Oba autoři zdůraznili tenkou hranici mezi tím, co mohou a co naopak nesmí o práci vyjednavače a celého zákulisí vyjednávání prozradit. Ale pokud by vás třeba zajímalo, o čem se vyjednavači baví v hospodě, tak převážně o tom, jak si co nejlépe zabalit cestovní zavazadlo…
Kniha vznikala více jak osm měsíců. I tak prý měl Martin Moravec občas strach, že Adamovi zazvoní telefon a on bude muset urychleně odcestovat, možná i na delší čas. Což se prý i stalo, ale na tak krátkou dobu, že to novinář ani nezaznamenal. Vyjednavač čtenářům vysvětlil, že existuje seznam, podle kterého jsou vyjednavači na různá místa po celém světě vysíláni. Kdo je na špici seznamu, může si být jistý, že mu telefon, který musí mít neustále u sebe a v pohotovosti (což se v soukromém životě ne vždy setká s pochopením), v brzké době zazvoní. Naštěstí v době besedy na seznamu nijak vysoko nebyl…
Martin Moravec dostává často otázku, kdo bude dalším „objektem jeho zájmu“. Nechce to prozrazovat a v současné době to prý ani neví. V dalších týdnech či měsících se chce věnovat hlavně propagaci nové knihy.
Na závěr zhruba hodinové besedy proběhl křest knihy. Tentokrát nedošlo na tradiční polévání sektem (koneckonců od toho se čím dál víc ustupuje), ale kniha byla poměrně netradičně pokřtěna „potem z mokrého trička“. Vyjednavači se prý při své práci často zapotí (šlo pochopitelně o recesi a pot nahradila voda). Poté si mohli čtenáři nechat své knihy podepsat.
Knižní rozhovory Martina Moravce jsou čtenářsky velmi oblíbené. Je tedy poměrně jisté, že ať už s nabídkou spolupráce osloví v budoucnu kohokoliv, bude to bezesporu zajímavá osobnost představená ve velmi příjemném a promyšleném stylu.
