V pražské Knihovně Václava Havla proběhl v pondělí 30. května křest detektivní prvotiny Čistí investigativního novináře Janka Kroupy. Besedy moderované dlouholetým šéfredaktorem Mladé fronty Robertem Čásenským se kromě autora zúčastnila také policistka Helena Kahnová, která se podílela na odhalení Berdychova gangu a expolicista Zdeněk Macháček, který byl v devadesátých letech stíhán za zásah v restauraci U Holubů.
Janek Kroupa pracoval od roku 1996 pro televizi Nova, kde se podílel na pořadech Občanské judo a o rok později i na pořadech Na vlastní oči a Natvrdo. Jeho reportáže vysílala i Česká televize a otiskoval deník Mladá fronta. V letech 2014 až 2019 pracoval jako investigativní reportér pro Český rozhlas a poté jako člen redakce zpravodajského portálu Seznam Zprávy.
Proslul svými reportážemi o kauzách Kajínek a Berdychův gang, nákupu obrněných transportérů Pandur nebo podvodných pražských směnáren. Za svou práci byl odměněn cenami Elsa a Novinářská křepelka, dostal také cenu za válečné reportáže od vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Často spolupracoval nebo spolupracuje s Josefem Klímou a Stanislavem Motlem, se kterými pomohli ve zmíněném pořadu Na vlastní oči k odhalení několika kauz.
Janek dnes podotýká, že už při svých reportážích vlastně psal příběhy, které byly postupem času čím dál delší. Pak přišly na řadu knihy o skutečných kauzách (Pravda o Kajínkovi, Jiří Kajínek: Vrah, nebo oběť?) a zločinech (Zločin jako profese) a scénáře k televizním seriálům (Expozitura, Atentát, Kriminálka Anděl a Boží mlýny). Jankova babička Hana Prošková psala detektivní povídky a novely (mimo jiné s postavami malíře Horáce a kapitána Vašátka, některé byly také zfilmovány Českou televizí), takže možná i proto ho z nakladatelství Albatros přemlouvali, aby zkusil napsat detektivku. Údajně po dvou letech přesvědčování Janek nakonec souhlasil a zhruba během půl roku vznikla (až jako druhá nebo třetí verze) jeho detektivní prvotina o prorůstání podsvětí do nejvyšších pater české politiky. Autor upozorňuje, že jde sice o fikci, ale v knize lze najít několik odkazů na reálné události. Chtěl především vytvořit přesný odraz reality a ukázat, jak skutečně funguje policejní a novinářská práce. Nenajdeme zde však odraz nějaké konkrétní postavy, důležitější postavy jsou podle autora vždy složeny ze dvou či tří reálných postav.
Celkem kladný vztah k detektivnímu žánru mají – i přes svou původní či současnou profesi – i oba další hosté. Zdeněk Macháček, který velel zásahu proti ruským mafiánům ve zmíněné restauraci U Holubů a byl za to „odměněn“ třemi měsíci ve vazbě, dnes pracuje jako bezpečnostní šéf Kooperativy. Detektivkami je prý posedlý, ale také je k nim hodně kritický, Nepreferuje žádné oblíbené autory, jde mu spíš o prostředí a dobře vystavěný příběh, bez zbytečné krve a násilí; pak může být klidně autor téměř neznámý. Sám dával ve své dřívější profesi přednost spíše akci před papírováním (tím je typický hrdiny Jankovy detektivky), ale uznává, že se nevyhnul často nekonečnému psaní záznamů, protokolů a hlášení. V tomto smyslu celkem nešetřil kritikou na adresu dnešní policie, která je podle něj zastaralá, na leckterých služebnách to prý stále vypadá jako v osmdesátých či devadesátých letech. Díky tomu je podle něj u policie zbytečné množství lidí, na místo nějakých třiatřiceti tisíc policistů by stačilo jedenáct či dvanáct tisíc, kdyby byli dobře organizovaní a měli odpovídající techniku.
Také Helena Kahnová, která s kolegou Tomášem Gregorem rozbila Berdychův gang a dneska pracuje u cizinecké policie, má detektivky docela ráda. Ani příliš nerozlišuje, jestli vycházejí z reálných situací či nikoliv. Pokud jste před časem sledovali seriál Expozitura, tak právě ona byla předlohou postavy Terezy Hodačové v seriálu ztvárněné herečkou Hanou Vagnerovou. Po besedě jsem se jí ptal, zdali seriál viděla a co na něj říkala. K seriálu se vyjádřila poměrně shovívavě; byl prý inspirován více reálnými příběhy (nejen Berdychovým gangem – pozn. red.), ale reálný byl tak na padesát procent, přičemž soukromí hlavní hrdinky již byla čistá fikce. Sympatická policistka mi také potvrdila, že postava ztvárněná v seriálu Robertem Jaškówem měla předobraz v jejím parťákovi Tomáši Gregorovi. Na pokračování s názvem Atentát už se však dívat nechtěla.
Beseda byla z hlediska policejní práce a poměrů v policejních složkách dříve a nyní velmi zajímavá. Vymezený čas šedesáti minut se tak poměrně rychle naplnil. Leckdy se zdálo, že větší prostor dostávají Zděnek Macháček s Helenou Kahnovou, na které také většinou směřovaly otázky z publika. Bylo by opravdu o čem povídat – jak se reálné propojení zločinu a politiky dotklo samotných hostů, jak to tehdy bylo s proslulým zásahem U Holubů a snahou ruské mafie udělat Prahu centrem organizovaného zločinu, jaká je situace dnes, zda by se něco podobného mohlo stát, jak je policie řízena, zda mělo či nemělo dojít ke kontroverznímu sloučení některých útvarů a mnoho dalšího. Čas se však neúprosně naplnil, a tak besedu zakončil tradiční křest (tentokrát bez polévání knihy sektem), ale čas na povídání s hosty (byť už „neoficiální“) ještě byl.
Recenzi knihy Čistí vám přineseme v dohledné době.
