Vinohradské divadlo od října uvádí nejslavnější divadelní hru Agathy Christie, která se v Londýně hraje bez přestávky už 70 let. A pořád má nové diváky – protože totožnost vraha je tajná a protože ti, co ji ještě neznají, se rádi nechávají napínat a zkouší své vlastní dedukční schopnosti.
Příběh má ty nejtypičtější rysy Agatiných detektivek, které se ostatní autoři marně snaží napodobit: hotel odříznutý sněhovou bouří a skupinu lidí, z nichž každý může být podezřelý.
Mladí manželé Ralstonovi otevřeli hotýlek U klášterní studny a s napětím očekávají své první návštěvníky: nerudnou babu Boyleovou, majora Metcalfa, mladíka Christophera, slečnu Casewellovou plus nečekaného hosta pana Paraviciniho. Celý Londýn žije nedávnou brutální vraždou a policie posílá do hotelu seržanta s důležitou zprávou. Díky výslechům seržanta Trottera je za chvíli z milé skupinky lidí parta vynervovaných individuí, kteří se podezírají navzájem. Někdo něco skrývá, popis pachatele sedí na příliš mnoho lidí, a zakrátko opravdu dojde k vraždě. Ještě aby ne…
Vinohradské divadlo vsadilo na klasickou scénu a nezkouší žádné inovace. Kdo měl možnost vidět hru v jiných divadlech, může si mlhavě vzpomenout na pár nápadů, kterými se hlediště odlišovala (Pod Palmovkou pověsili kabáty ke stropu jak ostravským horníkům…). Ale autorka věděla, jak má hlavní salon vypadat a kolik dveří a schodů má mít, aby správně rozmístila své postavy, takže příliš místa na improvizaci nezbývá.
Aneta Krejčíková na Fidlovačce hraje snad všechny hlavní role a už to docela stačí, tady jí ale role Molie Ralstonové opravdu sedla. Možná za to může retro styl, účes, doba… Regina Rázlová coby herdekbaba Boyleová povýšila tu postavu na zplozence pekel, její ťukání holí do parket šlo na nervy i těm nejklidnějším povahám. Otakar Brousek ml. vykouzlil Paraviciniho náramně slizce, Viktor Javořík jako seržant Trotter perfektně střídal polohy nezkušeného ňoumy a Policejní autoritu.
V první polovině hry, té oťukávací, se diváci často smějí, hra má odlehčený nádech. To až časem všem na pódiu dojde, že vlastně o lidech okolo sebe nic neví, že málo zná i své blízké. Že vrahem může být opravdu kdokoli.
Čirou náhodou právě v kinech hrají film Vražda v Londýně, který se odehrává na pozadí stého uvedení Pasti ve West Endu. Kdo ho viděl, bude se dívat na ikonický začátek se zasněženým oknem jinýma očima – je to zvláštní a vtipné propojení. Ale divadlo má vždy jinou atmosféru a nenapodobitelné kouzlo.
Já si vraha bohužel pamatuji z předchozích uvedení, a tak jsem přišla o ten pocit šoku z odhalení. Možná i proto mi ta klíčová scéna přišla málo zdůrazněná, hned se pokračovalo dál a divák neměl čas překvapení vstřebat. Ale kdo ví, možná je to jen můj dojem. Já můžu jen závidět těm, kdo hru ještě neznají a v závěrečné scéně poprvé přijdou na to, že vrahem je… vždy ta nejmíň pravděpodobná postava.
Divadlo na Vinohradech
premiéra 15. října 2022
150 minut
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Jan Burian
Scéna: Martin Černý
Kostýmy: Barbora Maleninská
Dramaturgie: Jan Vedral
Hudba: Ondřej Brousek
Mollie Ralstonová – Aneta Krejčíková
Giles Ralston – Ondřej Kraus
Christopher Wren – Petr Matyáš Cibulka
Slečna Casewellová – Sára Rychlíková / Jana Kotrbatá
Paní Boyleová – Regina Rázlová
Major Metcalf – Aleš Procházka
Pan Paravicini – Otakar Brousek ml.
Detektiv seržant Trotter – Viktor Javořík
