Studená válka. Zatčený sovětský špion má být vyměněn za sestřeleného amerického pilota. K výměně je angažován brooklynský právník, který ji musí provést ve východním Berlíně padesátých let. Bude muset rozehrát složitou hru mezi několika mocnostmi. Tom Hanks a Steven Spielberg opět ve společném projektu.
Píše se rok 1957 a studená válka je v plném proudu. V New Yorku FBI zatkne sovětského špiona Rudolfa Abela (Mark Rylance). Americká vláda jeho obhajobou pověří Jamese Donovana (Tom Hanks), bývalého žalobce v norimberských procesech a nyní právníka specializujícího se na pojišťovací právo. Tomu se zprvu do obhajoby moc nechce. Správně tuší, že v době antisovětské hysterie na sebe a svou rodinu obrátí negativní pozornost. Nakonec ale usoudí, že každý člověk má právo na spravedlivý proces a nevděčného úkolu se ujme.
K Abelovi zpočátku přistupuje s profesionální odtažitostí, ale brzy se mezi oběma muži vyvine téměř přátelský vztah. Abel obdivuje Donovanovu odvahu zastupovat nepřítele a Donovan zase Abelův klid a rozvahu. Špion je sice porotou uznán vinným ve všech bodech obžaloby, ale díky Donovanově obhajobě nakonec unikne trestu smrti a je odsouzen na třicet let vězení.
O tři roky později je nad sovětským územím sestřeleno špionážní letadlo U-2. Mladý pilot Francis Gary Powers se stačí katapultovat, ale je zajat a posléze odsouzen k deseti letům vězení. CIA se obává, že by mohl při výsleších vyzradit tajné informace, a tak se obrátí na Donovana, aby v Berlíně zorganizoval výměnu Powerse za Abela. Právník souhlasí. Po příletu do Německa se dozvídá o americkém studentovi, který byl zatčen ve východním Berlíně, když se chtěl vrátit zpět do západní části. Donovan se rozhodne, že ho tu nenechá a rozehraje riskantní a komplikovanou hru, ve které chce Abela vyměnit za Powerse i za studenta…
Vznik filmu odstartoval televizní scénárista Matt Charman, žijící v Londýně. Jednoho dne natrefil na poznámku v biografii Johna F. Kennedyho, která se týkala jistého právníka, který na Kubě vyjednal propuštění více než tisícovky vězňů a který figuroval i ve výměně sovětského špiona za sestřeleného amerického pilota. Příběh jej natolik zaujal, že odletěl do Hollywoodu, aby tam studiu DreamWorks nabídl příběh ke zfilmování.
Lidé ze studia byli z téměř neznámého příběhu nadšeni. Oslovili slavného Stevena Spielberga, jednoho ze zakladatelů DreamWorks, protože věděli o jeho zájmu o studenou válku a oblibě špionážních filmů. Tomu nebylo jméno pilota Powerse neznámé, ale nevěděl o výměně zorganizované Donovanem.
Charman se vrátil do Londýna a za šest týdnů napsal scénář, který poté ukázal bratrům Joelovi a Ethanovi Coenovým (Tahle země není pro starý, Big Lebowski, Fargo). Ti zapracovali především na přeměně herce Toma Hankse v postavu Donovana a dodali příběhu lehkou ironii i trochu absurdního humoru. Především se ale soustředili na myšlenku, že špioni vypadají jako každý jiný, že to mohou být lidé, u kterých by nás to ani nenapadlo. Zcela dobře je to vidět v jedné z úvodních scén filmu, při zatčení Abela. Žádná Bondovská přestřelka, ani cynické hlášky. Abela FBI zastihne v koupelně jen ve spodkách a tílku a jeho jedinou starostí je, jestli by si mohl před odchodem nandat umělé zuby…
Spielberg měl o Hanksovi v roli Donovana jasno. Ostatně oskarový herec už dříve hrál v jeho filmech Zachraňte vojína Ryana, Chyť mě, když to dokážeš a Terminál. Kromě toho se spolu jako výkonní producenti podíleli na kritikou i diváky oceňovaných mini-sériích Bratrstvo neohrožených a Pacifik. Hanks scénář ani nečetl a rovnou na nabídku kývl, a to jen na základě věhlasu filmařů, kteří již byli do projektu zapojeni.
Herec Mark Rylance byl do role Rudolfa Abela obsazen především díky Spielbergovi, který ho viděl v divadelním představení Večer tříkrálový. Jeho filmová postava je opravdu pozoruhodná. Zatčení i uvěznění přijímá s ledovým klidem muže, který jen dělal svou práci, vědom si rizika, že se něco takového jednou může stát. Když se ho Donovan ptá, jak to, že není před vynesením rozsudku nervózní, špion odpovídá „A pomohlo by to?“. Pro mě vedle Donovana jasně nejsympatičtější postava filmu. Když v závěrečné scéně výměně na berlínském mostě odchází vstříc „sovětské straně“, skoro se Vám chce říci „Ne, nechoď tam!“ Není totiž vůbec jasné, co se s ním stane a divák tuší, že nejspíš nebude vítán s nějakými poctami.
Co Most špionů dělá povedeným snímkem, je kromě hereckých výkonů také pečlivý výběr lokalit. Tvůrci natáčeli mimo jiné v Berlíně a polské Wroclawi, kde postavili repliku části berlínské zdi. Ve filmu je tak perfektně vystižená atmosféra padesátých let nejen v New Yorku, ale také ve východním Berlíně. Právě ten je prezentován téměř jako studené a nehostinné peklo na zemi. Všude vidíme rozvaliny města, pokusy zoufalých lidí dostat se na poslední chvíli na Západ, vojáky či pouliční zlodějíčky. To vše je nasnímáno patřičně ponuře, téměř výhradně v šedých a tmavě modrých barvách. Ostatně za kamerou stál Janusz Kaminsky, který se Spielbergem pracuje dlouhá léta, už od Schindlerova seznamu (1993).
Film polevuje na tempu jen jedinkrát, a to ve scénách samotného vyjednávání v Berlíně. Tady jsem se už trochu v Donovanově hře ztrácel a ani jsem tak docela nepochopil, proč sovětská, potažmo východoněmecká strana vlastně přistoupila na nevýhodnou výměnu „jednoho za dva“. Navíc mi připadá, že celá linie kolem zatčeného amerického studenta je zbytečná. Pokud tím chtěli do hry scénáristé zatáhnout i východoněmeckou stranu, mohli to udělat i jinak.
Je také otázkou, jak by film vypadal, kdyby ho točil někdo jiný, než „dobrácký“ Spielberg. Scény v ruském vězení, kdy je Powers nucen k vyzrazení tajných informací „pouze“ odepíráním spánku a poléváním studenou vodou, přímo vybízejí sadističtější režiséry, aby se v tom vyžili. Stejně jako bych se divil, že by ruský špion v americkém vězení nedostal co proto. A myslím, že nejsem sám, kdo čekal, co se v závěrečné výměně zvrtne a odkud přiletí kulka…
I když celým filmem zaznívá myšlenka, že Američané zatkli zvěda, který jen dělal to, co oni sami dělají na sovětském území, tedy svou práci, stejně je nakonec zapotřebí zdůraznit, že Amerika je „ta hodná“. Je to znát především ve dvou tematicky podobných scénách, kdy Donovan pozoruje okolí ze soupravy nadzemního metra. Nejprve z německého S-bahnu, kdy spatří, jak se hrstka lidí pokusí přelézt berlínskou zeď a je při tom nemilosrdně postřílena, a později, když je zpět v New Yorku a z nadzemky vidí, jak děti přelézají plot k sousedům v jakési idylické čtvrti.
Kapitolou sama pro sebe je kýčovitý happy-end v podobě opětovného shledání právníka s rodinou a dvojí scénou „čtení novin v metru“. V začátku filmu totiž jede Donovan během soudního procesu do práce. Píše se o něm všude v novinách, lidé ho ve vagonu poznávají a nevraživě pozorují. V závěru, kdy se svět dozví o záchraně amerického pilota, je téměř stejná scéna, ale lidé se na něj dívají s úctou a respektem. Producentka filmu byla z téhle scény nadšená, ale mě přijde spíš komická.
V každém případě je ale Most špionů filmem, který stojí za vidění především kvůli hereckým výkonům, perfektně vystižené dobové atmosféře a výběru lokalit. Neměl by Vám ujít, zvlášť pokud máte rádi historické filmy s tématikou špionů a studené války, případně podle skutečné události. Nehledáte-li neprůstřelné hrdiny, ale dáváte přednost obyčejným lidem, kteří jsou především těmi, kdo se snaží dělat nejlépe to, k čemu byli pověřeni. Kteří se nebojí udělat to, co pokládají za správné, i když vědí, že je za to okolí bude odsuzovat. V dnešní době jsou to hodnoty více než aktuální a je dobré je zdůrazňovat i třeba prostřednictvím podobných filmů.
P. S. Hostem novinářské projekce byl syn sestřeleného pilota Francis G. Powers Jr., který založil v roce 1996 v americkém státě Virginia Muzeum studené války (The Cold War Museum). Po promítání následovala zhruba pětačtyřicetiminutová beseda, ve které Powers mimo jiné uvedl, že byl poradcem režiséra, co se týkalo postavy jeho otce (zemřel v roce 1977), nebo že některé scény filmu byly více zdramatizovány. Například katapultování pilota prý rozhodně neproběhlo tak dramaticky, jak bylo znázorněno ve filmu.
Nutno podotknout, že samotná postava pilota, kromě toho, že je předmětem vyjednávání, do děje filmu nijak výrazně nezasahuje. Celé její působení by se dalo shrnout do lakonického „poprvé vzlétl, nechal se sestřelit a uvěznit“. Možná i z toho důvodu se rychle debata s Powersem juniorem stočila spíše na téma studené války a dnešní politické situace.
Bridge of Spies
USA 2015
Česká premiéra: 3. 12. 2015
Režie: Steven Spielberg
Hrají: Tom Hanks, Mark Rylance, Amy Ryan, Alan Alda, Austin Stowell, Domenick Lombardozzi, Sebastian Koch, Michael Gaston, Peter McRobbie, Stephen Kunken, Eve Hewson, Billy Magnussen, Victoria Leigh, Ashlie Atkinson, Marko Caka, Scott Shepherd, Doris McCarthy, Nolan Lyons, Greg Nutcher, Joachim Paul Assböck, Burghart Klaußner, Nadja Boby a další.
Délka: 141 minut
Mluveno anglicky, německy, rusky (české titulky)
Oficiální česká stránka filmu: www.cinemart.cz/most-spionu/
Oficiální stránka: www.bridgeofspies.com
