První řadu seriálu Sherlock o třech epizodách BBC uvedla v létě 2010 a na jaře 2011 ji do programu zařadila i Česká televize. Příběhy o devadesátiminutové stopáži se odehrávají v současném Londýně a zápletky první řady volně vycházely z tzv. kánonu, původních Doylových příběhů, třeba různě kombinovaly narážky z více povídek. Watson (Martin Freeman) je shodou dějinných okolností stejně jako v původní Doylově předloze vojenským lékařem z Afghánistánu, bydlí s Holmesem (Benedict Cumberbatch) na Baker Street 221b, nepřišli o paní Hudsonovou ani inspektora Lestrada z řad Scotland Yardu. Nechybí ani Moriarty a Sherlockův bratr Mycroft. A nechybí ani moderní technika: Holmes používá mobil s připojením k internetu a může tak promptně vyhledat potřebné informace, místo dýmky poslouží nikotinové náplasti a o dobrodružstvích píše Watson na svém blogu. Mohlo by to vypadat divoké, jenže ono to funguje. Příběhy mají atmosféru, nepřijdeme o holmesovské dedukce a Doylovy detektivky tak ostatně objevili noví diváci, z nichž se snad někdy stali i noví čtenáři.
Druhá řada opět o skrovném počtu tří dílů si svou světovou premiéru odbyla na BBC v lednu 2012, první díl hned na Nový rok. Líbivě by se chtělo říct, že pokud platí jak na Nový rok, tak po celý rok, BBC musí v průběhu roku přijít s dalším zajímavým pokoukáním.
Skandál v dekách, blata a Reichenbach
První epizoda Scandal in Belgravia (Skandál v Belgrávii) volně vychází z holmesovské povídky Skandál v Čechách, The Hounds of Baskervilles (Psi baskevillští) vychází z vůbec nejznámějšího holmesovského příběhu, románu Pes baskervillský. Závěrečná epizoda The Reichenbach Fall(Reichenbašský pád) vychází z povídky Poslední případ.
Slovo vychází je použito zcela úmyslně. Epizody odkazují i na další povídky, používají motivy uvedených původních literárních předloh, jsou různě upravovány, nejen s ohledem na změnu doby děje: Skandál v Belgrávii se drží některých motivů Skandálu v Čechách, jako je Holmes vydávající se za faráře, poté už se však řítí příběh přes několik zvratů k jinému konci, o Irenu Adlerovou mají zájem britské tajné služby i CIA. Psi baskervillští (a změna v mluvnickém čísle není neúmyslná chyba autora tohoto článku) se odehrávají na blatech a postavy mají jména jako z románové předlohy, místo šlechtického sídla tu je jakási vojenská laboratoř provádějící pokusy na zvířatech. Reichenbašský pád stejně jako Sherlock Holmes: Hra stínů, filmová dvojka Guye Ritchieho, vychází ze střetnutí Holmese a Moriartyho, k švýcarským vodopádům se však hrdinové nedostanou a vystačí si s Londýnem.
Sherlock v čapce
Více se dozvídáme o hlavních postavách. Opět tu nechybí humorné narážky o potenciálním homosexuálním vztahu mezi Holmesem a Watsonem, Holmes má poznámky ohledně častého střídání Watsonových slečen. Velmi povedeně je zde použita narážka na deerstalker, tedy charakteristickou loveckou čapku s kšiltem z obou stran, notně spojovanou se Sherlockem Holmesem v dřívějších adaptacích nebo v ilustracích. Sherlock 21. století ji nenosí, ale vSkandálu Belgrávii ji použije jako přestrojení a tento vtípek je ve dvou dalších příbězích připomínán. Jsou zde řešeny i vážnější momenty: Holmes a jeho vztah k ženám, konkrétně samozřejmě k Ireně Adlerové (Skandál v Belgrávii), Holmes a strach (Psi baskervillští), Holmes a přátelství (Reichenbašský pád). Nejen za to si zaslouží Cumberbatch coby sherlokovský představitel poklonu: dokáže zahrát kamarádské popichování, urážet, naparovat se i brečet. A co alespoň na první pohled diváci asi nejvíce ocení, jsou jeho kulometnou angličtinou pronášené dedukce, jako tomu bylo v první řadě. Seriálový Sherlock 2 oproti filmovému Sherlocku Holmesovi 2 totiž mnohem více používá Poirotem zpopularizovaných malých šedých buněk, ale dokáže i určit míry nahaté Ireny Adlerové.
Nejasný zůstává vztah mezi Sherlockem a jeho bratrem, vysoce postaveným vládním úředníkem, členem Diogenova klubu, ve kterém členové nesmí promluvit, což je opět odkaz na kánon, ve kterém v jedné z povídek Doyle o Mycroftově členství píše. Co ti dva si udělali a proč se snaží držet Mycroft nad Sherlockem tolik ochrannou ruku, to by mohlo být námětem nějakého dalšího dílu.
A po narážce na Jamese Bonda v druhé řadě bychom se mohli dočkat nějakých dalších literárních či filmových odkazů na Sherlockovy následovníky.
Třetí řada
Scénárista Steven Moffat po konci druhé řady na Twitteru oznámil, že se bude natáčet i třetí série. Kdy se jí dočkáme, to zůstává otázkou. Ti, kteří seriály nestahují nebo si snad legálně neobjednají druhou řadu na DVD, mohou doufat, že snad druhou řadu opět uvede Česká televize. Znovu nebude mít technicky lehký úkol. Belgrávie není v prvním dílu snad ani jednou jmenována a nemusí tak být jasné, že se jedná o londýnskou vládní čtvrť (že by se raději zvolil název Skandál v dekách, ač oproti Doylovi tu jde i o jiné věci, rýmující se s českým názvem Skandál v Čechách?), jistý motiv ve Psech baskervillských je postaven na rozdílech mezi slovy dog (pes) a hound (ohař, lovecký pes). Na obrazovce se opět objeví texty SMS zpráv, Holmesovy myšlenky a podobně — to vše bylo u první řady psáno v češtině.
Snad se Její veličenstvo královna nerozzlobí, že v druhé sérii Sherlock není v Buckinghamském paláci, kam ho případ Adlerová zavede, zrovna příliš oděn, a třetí řadu nezakáže. Z druhé série zůstává jedna zásadní otázka, fanoušky všemožně probíraná v internetových diskusích. Pokud se i nadále zachová formát tří dílů o stopáži celovečerních filmů, mohla by totiž zůstat i nadále vysoká kvalita.
I když přece jen si myslím, že v případě adaptace Psa baskervillského se příběh mohl co možná nejvíce držet původní předlohy. Ač jsem si vědom velkoleposti toho označený, nejznámější detektivka všech dob by si to zasloužila. Nebo o to více vyzývá k netradičnímu adaptování?
