V sobotu 9. ledna 2010 to bylo sto dvacet let ode dne, kdy se v Malých Svatoňovicích narodil Karel Čapek.
1890 – 1938
Nehodlám se rozepisovat o tom, co všechno napsal, jak široký byl záměr jeho tvorby, jestli je dobře, že se spisovatel stýkal s prezidentem, nebudu dokonce ani odhalovat intimní podrobnosti z jeho života, to nechám na jiných a na webové stránky o detektivkách takové postřehy ostatně ani nepatří.
V souvislosti s rokem narození Karla Čapka se ale stále musím vracet k jedné myšlence. 15. září 1890, tedy jen devět měsíců po Čapkovi, se v anglickém Torquy narodila Agatha Mary Clarissa Miller, mnohem známější jako Agatha Christie. Životopisnými daty, tou věcí, která je k nalezení snad v každém slovníku, ač jako by nesouvisela s dílem autorů, ale ještě neskončím. Na Vánoce 1938, v roce kdy Agatha Christie mj. vydala knihu s názvem Vánoce Hercula Poirota (jaká ironie osudu, nemyslíte?), Karel Čapek zemřel. Agatha Christie se dožila úctihodných pětaosmdesáti let a zemřela 12. ledna 1976. Tedy jen pár dnů po Čapkových nedožitých osmašedesátinách.
Můžete si možná říkat, že nyní hodlám rozvíjet teorie o tom, co všechno měli Čapek a Christie společného. Nebudu počítat písmena v jejich jméně, nebudu se ani snažit dokázat, že Čapek znal Christie, nebo dokonce naopak, že anglická madame znala jednoho českého elegána. Já o tom totiž nemám žádný důkaz, jistá spojitost přes literaturu obecně a samozřejmě hlavně detektivky ale mezi oběma bezpochyby je. Navíc se díky stejnému roku narození nabízí jasná úvaha. Co kdyby byl Karel Čapek neumřel a dožil se stejně vysokého věku jako Agatha Christie? Mohli bychom se dočkat dalších detektivně laděných knih a třeba i konkurenta poručíka Borůvky, kapitána Exnera a malíře Horáce? Kdo ví.
Bezpečně víme, že se Karel Čapek detektivkám věnoval i za svého poměrně krátkého života. V roce 1919 publikoval povídkovou sbírku Boží muka, o deset let později v souvislosti s detektivkami daleko častěji zmiňovanější dvojici knih Povídky z jedné kapsy a Povídky z druhé kapsy. A konečně za třetí, do své knihy Marsyas čili Na okraj literatury zařadil mimo jiné esej „Holmesiana čili O detektivkách“, jejíž název je myslím více než výmluvný.
Boží muka a E. A. Poe
Ale pozastavme se nejprve u ono prvního příkladu, Božích muk a dejme je do souvislosti s další významnou osobností české literatury, která si odskočila i do „podřadného“ světa detektivní literatury. Josef Škvorecký. V rozšířeném vydáné své teoretické práce Nápady čtenáře detektivek a jiné eseje najdeme mimo jiné právě ony jiné eseje – jednou z nich je „Objev v Čapkovi“, která se zabývá právě příběhem z Božích muk, konkrétně povídkou „Šlépěj“.
Škvorecký se zde v úvodu odkazuje na Rexe Stouta, který přišel s tím, že Holmes byla žena, a pak v podobném duchu rozvíjí – pravděpodobně ne zcela vážně míněnou teorii – že v této povídce, která je vlastně klasickou záhadaou zamčeného pokoje, ovšem bez řešení, tedy že v tomto příběhu můžeme najít odkazy na samotného E. A. Poea.
Čapkovi se povídka mimochodem z nějakého důvodu asi líbila, protože ji později přepracoval a jako „Šlépěje“ je zařadil právě do Povídek z jedné kapsy, stále ovšem bez odhalení pachatele a původce tajemných stop (a abychom byli důslední, v původní verzi se jednalo pouze o jednu jedinou stopu).
Škvorecký se zde odkazuje právě na esej „Holmesiana čili o detektivkách“, ve které Čapek říká, že se Božími muky pokoušel:
„Mimoto jako svou zvláštní legitimaci k této studii uvádím, že jsem se sám už kdysi pokusil napsat svazek detektivních novel; myslil jsem to docela poctivě, ale nakonec z toho vyšla knížka Boží muka. Pohříchu nikdo v ní neviděl detektivky. Patrně se mi to dost nepovedlo.“
Holmesiana čili O detektivkách
A co sama/sám esej, v jejímž/jehož názvu nacházíme slovo utvořené z příjmení vůbec nejznámějšího detekiva všech dob? Čapek se v knize Marsyas zabývá různými „pokleslými“ žánry, a tak asi není divu, že se věnuje i detektivkám (k přečtení na webu Městské knihovny v Praze). V jeho pohledu sice musíme přelousknout pár přechodníků, což je ale asi tak jediné, co nás zarazí. Můžeme si z těch několika stránek udělat obrázek, jaké autory Čapek sám četl nebo alespoň znal. Jsou tu přitom zmíněna dodnes známá jména, Poe a jeho Dupin – jasně je zde autor Havran považován za zakladatele detektivky – Doylův Sherlock Holmes, Chestertonův Brown, postava doktora Thorndyka, ale padnou tu i různá, dnes už zapomenutá jména.
A na závěr jsem si pro vás připravil pár letopočtů, ve kterých se mimo jiné můžete dozvědět o jedné spojitost Čapka a Doyla…
1890 Kromě Karla Čapka toho roku přichází 15. září na svět také Agatha Christie.
1904 K. Č. vůbec poprvé publikuje, jedná se o celkem pět básní zařazených později do knihy Básnické počátky.
1921 Ve Velké Británie vychází první kniha Agathy Christie Záhada na zámku Styles. Čapkovi vychází poprvé Trapné povídky, s bratrem Josefem vydává hru Ze života hmyzu.
1924 K. Č. publikuje esej s výmluvným názvem „Holmesiana čili O detektivkách“, později zařazenou do knihy Marsyas čili Na okraj literatury.
1927 V Anglii vychází časopisecky poslední povídky s Sherlockem Holmesem přímo z pera jeho důchovního otce Sira Arthura Conana Doyla. Českomoravské podniky tiskařské a nakladatelské vydávají román Muž v hnědém obleku. Jedná se o první dílo Agathy Christie přeložené do češtiny. S bratrem Josefem vydává Karel komedii Adam stvořitel.
1928 V Československu vychází první detektivní román Emila Vachka Tajemství obrazárny. V Lidových novinách a dalších periodicích začínají vycházet „kapesní povídky“.
1929 Knižně vychází Povídky z jedné kapsy i Povídky z druhé kapsy.
1930 Umírá autor Sherlocka Holmese Sir Arthur Conan Doyle, Karel Čapek při této příležitosti publikuje v Lidových novinách článek „Conan Doyle a Sherlock Holmes“, knižně publikováno ve sbírce O umění a kultuře 3. Kromě toho mj. vydává K. Č. Knižně Výlet do Španěl.
1936 Umírá autor detektivek s otcem Brownem G. K. Chesterton, který bývá zmiňován jako jeden z autorů, kteří ovlivnili tvorbu Karla Čapka. Poprvé vychází Válka s mloky.
1938 Na Vánoce Karel Čapek umírá.
1976 Dáma narozená ve stejném roce jako Karel Čapek umírá 12. ledna, tedy jen tři dny po Čapkových nedožitých osmdesátých šestých narozeninách. On sám se ale nedožil ani padesátky…
O Čapkových „kapesních povídkách“ někdy příště…
