Příšery templetonské (Lauren Groffová)

Příšery templetonskéJak jen popsat tento úžasný a prazvláštní román, když se vymyká žánru, nebo spíš pojímá snad od každého kousek? Je tu tolik motivů, tolik vrstev…

Máme tu návrat ke kořenům, čili společenský román. Pak pátrání po biologickém otci, to je naše detektivní linka. Plus příšera v jezeře, hotový magický realismus. A také tu příběhem prolínají pasáže z prvopočátků budování města Templeton, tudíž i historie. A samozřejmě vztahy – matky s dcerou, nejlepších přítelkyň, takže i na psychologii dojde.

Vypravěčkou a hlavní hrdinkou tu je Willie Uptonová, která se nijak slavně vrací do rodného Templetonu. Za zády má velký průšvih a v břiše jeho následek – věhlasná univerzita nerada vidí, když jim studentka otěhotní s profesorem. Její mamka Vi kdysi ve městě začínala podobně, svobodná matka a k tomu hipísačka v maloměstě – no rozhodně od své dcery čekala víc…
Navíc ten den zemřela příšera z jezera, což je jasné znamení velkých změn. Aby toho na Willie totiž nebylo málo, dozvídá se pravdu o svém pravém otci, nebo aspoň tu část, že je místní – templetonský. Jeho konkrétní totožnost se i přes matčin odpor rozhodne vypátrat. Má na to jednu malou nápovědu – měl by totiž svůj původ odvozovat od slavného zakladatele města Marmaduka Templea. Stejně jako ona sama. A tady začíná naše detektivní linka, taková linečka, ztrácející se pod záplavou dalších příběhů, epizod a různých odboček. Ale ten pátrací motiv je tu pořád znát, vlastně spojuje ony historky dohromady, a čtenář sám je zvědavý, kterýpak z templetonských ctnostných tatíků spáchal hříšek, anebo kterýpak prapředek či praprapředek ukryl před světem nevěru, ze které mohla vzejít úplně nová linie Templů?
Musím poctivě přiznat, že jsem se ztrácela ve jménech a osobách. Třeba když Willie pátrala v minulosti a probírala se předky – do poloviny 18.století jich bylo tolik… Anebo prokládaná moudra Rychlých chlapů – šestice pánů, běhajících každé ráno své kolečko městem – pamatovat si, který z nich je bezdětný a který má dceru lesbičku… Chce to tyhle starosti hodit za hlavu a doufat, že právě tyto znalosti nebudou potřeba k pochopení závěrečné pointy…
Willie objevuje staré deníky a dopisy a díky nim zjišťuje, že Templeton nebyl vždy tak útulné a nevinné městečko a že její rod čítá i dost divoké existence. Úžasná legenda o nepřekonatelném zakladateli města a jeho potomcích, na které jsou všichni hrdí, je pouhopouhou legendou, kterou nechce nikdo zničit.
Román je tak obsáhlý a s tolika motivy, že snad každý předchozí recenzent, na kterého jsem narazila, vypíchl něco jiného. Jeden se soustředí na v Americe tolik oblíbené genealogické pátrání po předcích, jiný vyzdvihuje úžasný autorčin vypravěčský talent. Další trochu kritizuje přehnané množství zápletek a osob a jiný uvažuje nad tím, kdo všechno vlastně jsou ony Příšery templetonské z názvu. (Počet kandidátů totiž postupně roste.)

Na mne krom vypravěčského daru udělala největší dojem autorčina fantazie, s jakou mísí skutečnost s fikcí a totálně tím čtenáře mystifikuje. Městu Templeton byl totiž vzorem autorčin rodný a skutečný Cooperstown, který proslavil spisovatel James Fenimore Cooper. (Který vlastně v románu také vystupuje, pod jiným jménem.) Přičemž řada postav, které jsou v knize coby historicky reálné, pochází z Cooperových románů, včetně nejznámějšího Posledního Mohykána. A aby si se čtenářem Groffová ještě víc pohrála, „existenci“ svých literárních postav dokládá dobovými obrazy a fotografiemi, včetně fotek Willie Uptonové… A pak je tu příšera z jezera Glimmerglass a naprostá suverenita, s jakou o ní píše coby o reálné bytosti, která dotváří charakter města i románu. Ona tam prostě byla, ale zemřela, vědci si ji odvezli a zůstalo po ní prázdné jezero a myšlenky na to, jak v něm musela být stovky let osamělá… Může někoho dojmout fiktivní lochneska? Tady je možné všechno…
Zvláštní román, u kterého nikdy nevíte, co očekávat na další stránce. Dokonce i pár starých vražd a podezřelých úmrtí se tu najde. Příběh, kde není důležité, kdo je vrah, jako spíš kdo je otec. A možná ani to není podstatné. Hlavní je asi to hledání a nacházení. Ale komu stačí vyřešení hádanky, ten bude také plně spokojen…

Originál: The Monsters of Templeton
Překlad: Tomáš Kačer
Vydal: Host, 2009
485 stran
http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA