Sherlock Holmes měl profesora Moriatyho, soudruh Jan Zeman agenta Pavla Bláhu, „zloduch“ se objevuje i ve třech románech Rexe Stouta, Hercule Poirot se setkává se zločineckou organizací v románu Velká čtyřka. I Ed McBain stvořil podobného – řekněme – superzločince – Hluchého, který si ale také říká Taubman či El Sordo. Poprvé se musí 87. revír s Hluchým potýkat v příběhu Provokatér a pak ještě dalších knihách. První knihou třetího tisícletí, ve které se znovu objevuje Hluchý, je právě předposlední McBainova kniha o 87. revíru – Slyšte!
Vraždou Glorie Sandfordové, kterou hned na začátku knihy spáchá Hluchý, všechno teprve začíná – nebo vlastně pokračuje (?). Stevu Carellovi začnou chodit po vraždě podivné vzkazy. Detektivové pochopí, že souvisí s vraždou, ale nejdříve nemají nejmenší tušení, že jejich autorem je Hluchý. Teprve když dostanou vzkaz NEMYSLÍŠ, který Carella vyřešení jako přesmyčku NESLYŠÍM, ví, že se jejich protivník vrátil. Ale dostávání vzkazů, doručovaných různými narkomany, které za to finančně odměňuje prostitutka oslovená Hluchým, pokračuje. A jsou to citace z díla samotného Shakespeara. Ale 87. revír pořád vlastně netuší, co Hluchý chystá…
Knihu napsal Ed Mc Bain, takže čtenář zřejmě očekává ještě nějaké další zápletky, a samozřejmě se jich dočká. Tak například, když detektiv Cotton Hawes odchází od své přítelkyně, tak na něj někdo střílí. Ale to je jen jeden příběh. Oproti jiným knihám se zde autor věnuje životu více detektivů. No, napadá vás snad jiná jiná kniha, kde by bylo něco z osobního života Stephana Luise Carely a zároveň Bertrama Alexandra Klinga, Olivera Wendella Weekse (dobrodružství s jeho knihou zde pokračuje), Patrice Gomezové, Haye Willse, Eilleen Burkeové a již zmíněného Cottona? Mě žádná jiná knížka nenapadá. Moc se mi líbila zmínka o filmu Ptáci režiséra Alfreda Hitchcocka, ke kterému napsal McBain – Lombini – Hunter jako Evan Hunter scénář.
,,Nebo oštěp,“ dodal Kling.
,,Nebo honit ptáky,“ zavrčel Parker nevrle.
,,Viděli jste ten film, ke kterýmu napsal scénář Hitchcock?“ zeptal se Genero.
,,Ten nenapsal Hitchcock,“ opravil ho Kling.
,,A kdo teda?“
,,Nějaká Dafné.“
A je to vlastně pravda. Evan Hunter je autorem scénáře, ale povídku Ptáci napsala Daphne du Maurier (která se s McBainem sešla v antologii detektivních povídek Patnáct pátračů, obsahující její příběh Bez motivu, označený překladatelem Janem Zábranou za nejlepší detektivní povídku, kterou kdy četl).
Přestože mám raději knížky s vyšetřováním vraždy bez drogových mafií, vylupování bank, únosů, atd. atd., z asi třetiny knížek o 87. revíru, které jsem zatím přečetl, se mi tahle četla nejlépe, jedním dechem, napsalo by se na přebalu. Nezbývá než doufat, že i poslední kniha o našich oblíbených detektivech z Isoly bude stejně tak čtivá. V USA vyšla roku 2005 pod názvem Fiddlers, což by se dalo přeložit jako 1. Šumaři. 2. Podvodníci, Podfukáři.