Britská spisovatelka byla v detektivním žánru nováčkem, přesto soudím, že se do něj nesmazatelně zapsala. Její série detektivek „ v klasickém anglickém duchu“ je zároveň klasická a zároveň naprosto vybočuje z průměru – porušuje nepsaná pravidla, na která jsou čtenáři zvyklí.
V prvním díle všechny zmátla tím, že ačkoli jde o „sérii se Simonem Serailerem“ coby hlavní postavou, je ústředním charakterem příběhu seržantka Freya Graffhamová. A troufám si tvrdit, že osud, který nakonec autorka pro tak sympatickou seržantku vymyslela, drtivou většinu čtenářů ohromil, ne-li naštval.
Druhá kniha už se plně soustředí na šéfinspektora Serailera a jeho rodinu. A na vyšetřování únosu malého chlapce. Jakkoli je celý příběh velmi podmanivý a čte se jedním dechem, pravdou zůstává, že nechal čtenáře opět nevěřícně hloubat nad nečekaným koncem. Ačkoli to tak v životě běžně nechodí, v knihách je případ vždy přijatelně uzavřen – až na tuhle knihu. Přes veškerou snahu laffertonští policisté únosce malého Davida Anguse nevypátrali a případ zůstal viset ve vzduchoprázdnu. Je tu sice naděje, že bude mít pokračování v třetí knize, po zkušenostech z předchozích dílů je však takřka nemožné uhodnout další vývoj…
Naštěstí se však autorka smilovala a případ uneseného chlapce pokračuje i v třetí knize. Bylo uneseno další dítě a všechny složky policie yorkshirského okresu jsou v pohotovosti. A tady přichází autorka opět se svými kotrmelci – pachatel je najednou dopaden a pro všechny je největším překvapením hlavně jeho totožnost. Protože však romány Hillové velmi věrně odrážejí všední život, svět se po zatčení únosce nezastaví, naopak – policie se začíná obávat, že nebude mít dost průkazných materiálů, aby vraha usvědčila i z únosu malého Davida. I v samotném Laffertonu jde život dál a příběh opět sleduje několik různých postav, jejichž cesty se mohou, ale nemusí protnout. Je tu malá Kyra, která si radši než se zahořklou matkou chodí hrát k sousedce, zoufalý Max, který musí sledovat, jak jeho milovaná žena předčasně umírá. Také tu máme Serailerovu sympatickou sestru Cat, odolávající manželovu naléhání, aby odjeli do Austrálie za lepším životem.
Ve středu dění je i tentokrát šéfinspektor Serailer, samotářský elegán, který v soukromém životě dost tápe a na kterého je obtížně udělat si jednoznačný názor. Psychologie postav je vůbec silnou stránkou autorčiných knih. Ráda zkoumá dopad zločinu na lidskou psychiku. V druhé knize sledovala ničivé účinky únosu chlapce na jeho rodinu, v této třetí knize na to jde z druhé strany- sleduje, jak se zachová rodina pachatele a jak se popere s ohromením, nevírou nebo odporem okolí.
Tento román se tak dobře čte, množství dějových linií udržuje pozornost po celou dobu a najedou je konec – a autorka opět nechala spoustu nezodpovězených otázek, načatých situací, nekončených příběhů. Že by měla něco proti uzavřeným koncům? Zkrátka nezbývá nám, kteří už byli lapeni temným lafferonským kouzlem, abychom s nadějí vyhlíželi vydání dalšího dílu…
Originál: The Risk of Darkness
Překlad: Jiří Balek
Vydala: Mladá fronta, 2010
394 stran
