Nechte ďábla spát je třetí kniha Johna Verdona, jehož detektivky u nás vydává nakladatelství Baronet. V knize se objevuje nám již známý hrdina Dave Gurney, bývalý detektiv newyorské policie. Verdonova prvotina se jmenovala Vražedná čísla a poté vyšla kniha Zavři oči.
Mám-li knihu zařadit do žánru, nebála bych se použít pojem klasická detektivka. Ačkoliv je Gurney z rodu drsných detektivů a příběh je hodně akční, autor vám připravil záhadu, kterou můžete rozluštit. Kniha je jakýsi mix detektivky a thrilleru, ale celý příběh stojí a padá s vyšetřováním vraždy. Na své si přijdete i v případě, pokud máte rádi policejní postupy, které se objevují v krimi románech (nebo amerických seriálech). Je to prostě taková všehochuť, jako by si Verdon vybral ze všech žánrů to nejlepší a to potom zamíchal do jednoho příběhu.
Je znát, že se od své první detektivky značně posunul. Vražedná čísla jsou sice nadprůměrná, ale pravda je, že těží z jednoho nápadu. Na této záhadě visí celý příběh a vy jste od začátku do konce zvědaví na to, jak se ona na první pohled nevysvětlitelná a nereálná záhada vysvětlí. Verdon vyšel ze skutečnosti a závěr knihy mnohé překvapí. Já byla lehce zklamaná, protože jsem čekala něco mezi nebem a zemí. Druhá kniha, Zavři oči, nabídla více zápletek a odboček z hlavního vyšetřování. Šlo o klasickou detektivku se stopami, která se dala vyřešit. Upřímně říkám, že já ji nevyřešila.
Detektivku-křížovku připomíná i Nechte ďábla spát. Autor si vybral atraktivní téma: Mladá redaktorka se rozhodne oprášit deset let staré nevyřešené vraždy. Hodně lidí si nepřeje, aby se ve vraždách pitvala, nejméně pak vrah. I u něj přišel Verdon s dobrým nápadem: Vrah komunikuje s redaktorkou i policií a své anonymní dopisy podepisuje jako Dobrý pastýř. Na první pohled úsměvné jméno, ale brzy zjistíte, že v sobě má cosi děsivého. Vrah totiž naaranžoval na místa vražd různé věci, které souvisí s jeho přezdívkou. Jen naznačím, že máte co do činění s náboženským fanatikem, který údajně vraždí v zájmu lidstva.
Podezřelých vám autor naservíroval hned několik a vězte, že některým z nich pořádně šplouchá na maják. Nijak nepřeháním, když řeknu, že tu máte pěknou přehlídku psychopatů a sociopatů. Mladá redaktorka má rodinu a přítele, který neunesl rozchod. Jsou tady lidé z televize, kteří touží mít co nejsledovanější reality show, a hodně prostoru dostali i policisté, kteří přišli s vraždami do styku. A protože jsme v Americe, hemží se to tady i psychiatry a terapeuty.
Verdon vás nechá, abyste podezírali každého z nich, včetně neškodné manželky hlavního hrdiny. U každé postavy bezpochyby najdete pár věcí, ze kterých usoudíte, že zrovna tahle postava by mohla být vrahem.
Jedné chyby se přesto autor dopustil. Možná nevědomky, ale použil něco, co použila Agatha Christie v jedné své notoricky známé detektivce. Skutečného vraha byste možná ani nepodezírali, ale když vstoupí na scénu, zpozorníte. A pokud jste zapálení řešitelé záhad, pravděpodobně si stejně jako já řeknete: Ha, a co když je to stejné jako v té knize? Pokud detektivky nepitváte, ale pouze čtete, pak pro vás osoba vraha zůstane záhadou až do konce.
Autorův styl je vyvážený, všeho je tady tak akorát. Děj příjemně utíká a je celou dobu stejně napínavý. Autor prokázal, že má smysl pro humor, i pro ten černý, cynický. Hodně vtipné jsou například pasáže, kdy se do sebe navážejí jednotliví policisté. Pokud si chcete přečíst plnokrevnou detektivku, pak by tato kniha neměla uniknout vaší pozornosti.
Originál: Let the Devil Sleep, 2012
Překlad: Lumír Mikulka
Baronet, Praha 2013
354 stran
http://baronet.cz/
