Toma dělí od smrti jen drobný pohyb prstu. Prstu na spoušti pistole. Vlastní pistole. Ta mu míří na spánek. Smrtící zbraň však svírá v ruce on sám… Tom Sagan byl před osmi lety pojem ve světě investigativní žurnalistiky. Pracoval pro prestižní Los Angeles Times a byl vysílán do nejžhavějších a nejsledovanějších koutů světa. Mediální hvězda, která byla na televizní obrazovce jako doma. Bohužel to sebou neslo i příležitost různých milostných avantýr, které Tom neodmítal.
Jednoho dne došla jeho manželce Michelle trpělivost a rozvedla se s ním. Už předtím přišel Tom prakticky o otce, kdy mezi nimi nastal hluboký rozkol v otázce víry. Tom se nikdy nesnažil pokroucený vztah s otcem urovnat, nesnažil se zabránit ani rozvodu, ani odcizení své dcery. Nakonec mu zlomila vaz reportáž založená na zdrojích, které se ukázaly jako falešné (takový Mikael Blomkvist o tom ví své). Tom přišel o místo a ze dne na den se stal osamělým člověkem, který se živí tím, že píše romány za jiné autory. Nemá už pro co žít…
Mezitím nechá na Jamajce bohatý obchodník jménem Béne Rowe uštvat svými psy místního drogového dona. Sice sám podporuje prostituci a hazard, avšak drogové dealery nesnáší. Jeden takový se nakonec stává potravou jeho psů…
Florida. V posledním okamžiku před smrtí navštěvuje Toma Sagana muž, který se představuje jako Zachariáš Simon. Bývalého reportéra by ani za mák nezajímal, kdyby nedržel v ruce fotku jeho dcery Alle. Dozvídá se od něj, že je dcera vězněna na neznámém místě, a pokud Tom neudělá, co Simon chce, bude krutě mučena a nakonec zabita. Paradoxně je právě Alle, která ho nesnáší, jediným důvodem, proč nakonec Tom rozlučku se životem dočasně odkládá. Jeho úkol je prostý — musí souhlasit s exhumací svého otce. Ale proč? Jaké tajemství si vzal otec sebou do hrobu?
Jak se brzy ukazuje, ne vše je tak, jak vypadá. Alle, která konvertovala na židovskou víru, chce pomoci Zachariášovi přimět svého otce k exhumaci dědečka. Věří, že Zachariášovy úmysly jsou ve prospěch židovského lidu. Sám Zachariáš spolupracuje s Bénem Rowe, který pro něj hledá na Jamajce ztracený důl, kam údajně Kryštof Kolumbus při jedné ze svých plaveb ukryl jakýsi poklad.
Nebo tam hledá Zachariáš něco jiného? A bude Tom poslušně spolupracovat nebo se v něm ozvou instinkty investigativního reportéra a bude se snažit přijít záhadě sám na kloub?
Pokud jste na poslední otázku odpověděli kladně (opravdu to nebyla těžká otázka), máte pravdu. Brzy je to Tom, kdo získává náskok, a část děje se díky němu ze slunné Floridy přesouvá do střední Evropy, nejprve do Rakouska a potom na místo „které je pro Židy už dlouho posvátné“, tedy do Prahy.
Stejně jako v předcházejících románech, se i zde Steve Berry zaměřuje na určitou část historie, do které přináší vlastní fantazii. To vše opět mistrně zamíchá, a nejste-li odborníky na historii, bude pro vás obtížné rozeznat, co je tvůrčí invence a co se opravdu stalo. Berry si navíc tentokrát bere na paškál osobu, která sice patří v historii k jedné z nejznámějších, ale také se o ní kupodivu mnoho neví. To jen autorovi umožňuje hrát se čtenáři o to rafinovanější hru.
Příběh se dlouhou dobu větví na dění na Jamajce a v Evropě. Spisovatel věnuje oběma dějovým liniím stejnou pozornost, někdy přeskakuje z jednoho místa na druhé v rámci jedné kapitoly několikrát. Na někoho to může působit rušivě a může to tříštit pozornost. Stejně tak mohou působit někdy obsáhlejší historické vysvětlivky, ale Berry naštěstí nikdy nesklouzává k sáhodlouhému suchému výkladu. Zatímco jamajské události představují spíše historickou linku příběhu, ty evropské zase tu akčnější. Na své si tak mohou přijít milovníci historie i akce. I když ti první asi více…
Pro české čtenáře však bude nepochybným bonusem fakt, že se značná část děje odehrává v našem hlavním městě. Steve Berry představil na konci srpna tuto knihu na pražské autogramiádě a mimo jiné prozradil, že v Praze byl už dříve a právě při toulkách židovskou obcí sbíral inspiraci. A je to znát. Nakonec, téměř všechna místa, která jsou v knize popsaná, můžete navštívit sami. Navíc je vždy zajímavé, podívat se na známé lokality očima cizince. A může nás jen těšit, že je Praha v knize vylíčena opravdu v příznivém světle. Snad je to i odraz toho, že se tu autorovi knihy líbí.
Kolumbova záhada sice nemá tak svižný děj jako třeba Jeffersonova šifra, ale zase se dotýká více témat a občas zabrousí i do těch vážnějších. Mimo jiné do některých otázek víry — předurčení, odpovědnosti, svobodné volby či důležitosti samotné víry v kontextu rodiny. V románu je mnohokrát připomenuto, čím vším Židé v minulosti prošli. Steve Berry se nevyhýbá ani často používanému, avšak stále aktuálnímu motivu včasného nalezení cesty jednoho k druhému, ať už jde o otce a syna nebo otce a dceru. Přičemž je sympatické, že nesklouzává k lacinému, uslzenému patosu.
Podívejte se tedy na Jamajku, kterou poznáte patrně poprvé jinak než jako zemi reggae a Boba Marleyho, podívejte se na Prahu jinak než jen pohledy z Karlova mostu a nechte se unášet úvahami, kdo vlastně byl ten, o němž jsme se učili ve škole… A těšte se, že jednou třeba bude hlavní historickou postavou Rudolf II. Stevova návštěva v Praze totiž rozhodně nebyla poslední.
