ARGO (Antonio J. Mendez & Matt Baglio)

Když se tato zpráva dostala k CIA, rozhodla se tajná služba podniknout záchranou misi na jejich osvobození. Celou záležitost měl na starost tehdejší šéf tzv. maskovacích operací Tony Mendez. Spolu se svými kolegy dlouho přemýšlel, pod jakou záminkou by uprchlíky z nepřátelské země dostal. Všem bylo jasné, že čas běží. Pokud by se radikálové dozvěděli o uprchlících, považovali by je beze sporu za americké špiony a vydali by se je hledat. Po vypátrání by je nijak příznivý osud jistě nečekal.

Z možných variant nakonec se nakonec Tonymu jeví jako nejvhodnější udělat z uprchlíků kanadské filmaře, kteří byli v Íránu na obhlídce lokací pro chystaný hollywoodský sci-fi film s názvem Argo. Tento název se také stane krycím názvem celé operace. CIA rozjíždí pečlivou přípravu — od výroby falešných dokumentů až po pronájem studia v kalifornském Burbanku a zřízení kanceláře, kde by někdo zvedal telefony s případnými ověřujícími dotazy íránské letištní policie. Zvládnou ale uprchlíci svou roli? Nepovolí jim nakonec nervy?

Zajímavý, málo známý příběh, se stal podkladem stejnojmenného filmu, jehož recenzi jsme Vám na stránkách Centra DETEKTIVKY také přinesli. Stejně tak jako nesoudím film v kontextu předchozích prací režiséra, nejsem ani příznivcem fanatického srovnávání knižní předlohy s filmem. Nicméně zde musím říci, že film je výrazně jiný než samotná kniha, a ani nemůže být stejný. Ne že by režisér Ben Affleck (zatím stále známější jako herec) celý děj nějak zásadně překroutil, to ne. Jenomže zatímco film začíná působivě natočenou scénou obsazení velvyslanectví a soustředí se především na umělecké ztvárnění strachu v nepřátelském prostředí a samotný útěk, kniha má především dokumentární hodnotu.

Autor ve spolupráci s novinářem Mattem Bagliem popisuje podrobně tehdejší politickou situaci, své dosavadní zkušenosti s pomocí dostat z „horkých oblastí“ nejen agenty CIA, ale i třeba přeběhlé důstojníky z jiných tajných služeb. Budeme sledovat počátky přípravných prací na vysvobození (tzv. exfiltraci) uprchlých zaměstnanců velvyslanectví a budeme jim držet palce při závěrečném útěku.

Na své si přijdou při čtení asi nejvíce ti, kdo se zajímají o samotnou problematiku tajných služeb. Dozvíme se ledacos o chodu organizace, o které toho příliš nevíme. Zatímco filmy většinou zobrazuji agenty CIA buď jako neprůstřelné hrdiny nebo „tupce“ v černém obleku a černých brýlích, kniha Argo podává svědectví především o profesionalitě a zanícení pro věc u běžných lidí, kteří pro ni pracují. Špičkových profesionálů v rozličných oborech. Lidí, kteří by třeba jinde ani svůj talent využít nemohli, ale v té „zlé“ CIA ano. Tato stránka knihy mi asi byla nejsympatičtější.

Ve světle výše uvedených informací je jasné, že takto zfilmovaná kniha by nikoho neoslovila. Ve filmu je útěk hodně zdramatizovaný (viz závěrečná honička s letadlem, která ovšem v knize není). V knižní podobě Arga je samotnému útěku věnováno jen pár stránek na konci, to však neznamená, že se tato pasáž nečte se zatajeným dechem. Nakonec každý, kdo někdy zažil pasové kontroly za totalitního režimu, si dovede pocity hrdinů alespoň vzdáleně představit.

Filmová podoba Arga už úspěšně zabodovala na Zlatých glóbech, odkud si odnesla cenu za nejlepší drama a režii. Vzhledem k tomu, že se o tomto festivalu mluví jako o předzvěsti Oscarů a že už má Argo sedm nominací na tuto zlatou sošku, dá se očekávat, že si nějakou cenu odnese i z nejprestižnější filmové události. Doufejme jen, že čtenáře neodradí velká spousta jmen vedlejších postav a odnesou si z knihy kromě něco málo napětí i jiný pohled na americkou tajnou službu.

Vydání v České republice: Mladá fronta a.s., Praha 2012