Švédská vyšetřovatelka z oddělení odložených případů Tess Hjalmarssonová se ujímá nového, který spojuje kauzu i kolegů z Dánska…
Před šesti lety beze stopy zmizela Matilda cestou z Kodaně. Pátrání nic nepřineslo, ale teď někdo zveřejnil fotku ze dne, kdy se ztratila. A na stejném obskurním webu se objeví i další fotka dívky, která zmizela ve Švédsku – před 17 lety. Je to snad stejný pachatel? Nebo jen někdo, kdo sbírá divné fotky?
Vyšetřovatelka v oddělení odložených případů Tess Hjalmarssonová je postavena mimo službu. Předchozí tři knihy z této série jsem nečetla, tak nevím, jestli její průšvih vychází z něčeho z předešlé knihy nebo ne, ale je jasné, že inspektorku nucená nečinnost ničí. A tak se nechá vtáhnout dánskými kolegy do jejich případu, ve kterém figuruje i dívka, jejíž kauzu sama mnoho let sleduje – a marně se snaží vyřešit…
Piplavou policejní práci čtyřčlenného dánského týmu tu střídá pořádná psychologická linka – slavná herečka Kate se přestěhovala s rodinou na odlehlý švédský venkov, ale i tam ji našel tajemný anonym. Kateiny nervy dostávají zabrat a vy nevíte, co z toho je její paranoia a co se vážně děje – opravdu se její stalker přibližuje? A jak to souvisí s vyšetřováním Tess?
Tahle série se obvykle točí kolem vyšetřovatelského tandemu Tess a Marie. Ale vzhledem k Tessinu nucenému volnu se tady její původní tým jen mihne a my se spíš seznamujeme s jejími kodaňskými kolegy – nebo s Tessinou přítelkyní. Ale vše jen okrajově, jako by policajti na osobní život ani neměli nárok – nebo čas…
Případ se pomaloučku posouvá vpřed díky novým technickým možnostem a osvěžováním starých výpovědí. Vzpomněla jsem si přitom na nedávnou knihu V jediném okamžiku, kde personalizovaná umělá inteligence nechápala, proč se lidí znovu ptát na ty stejné otázky – stačí si přece přečíst spis. Ale tady má svou odpověď: svědkové můžou něco doplnit, dodat střípek, který celé pátrání posune novým směrem. Nemluvě o tom, že při osobním kontaktu policisté poznají váhání a můžou někde zatlačit. Dost jsem si tu připadala, jako bych sledovala dokument, tak reálné to bylo. Tím spíš, že se autorka inspiruje skutečnými případy.
Zima ve Švédsku je depresivní sama o sobě. Když k tomu přidáte ještě frustraci a beznaděj policistů, pídících se po dávno vyhaslých stopách, po lidech, jejichž zmizení nechalo obrovskou ránu v srdcích jejich rodin… Plus vědomí, že tam někde existuje člověk, kterému dělá dobře, když policie ví, co dokázal, co se mu povedlo… Tohle opravdu není veselé čtení.
Autorka realisticky popisuje všední dřinu i zápal vyšetřovatelů, kteří často bojují s vyhořením nebo traumatem. Nečekejte proto žádnou zběsilou akci nebo drama. Příběh tady stojí na sbírání informací, dokud se nepropojí a nezačnou dávat smysl. Do značné míry cítíte tu jejich frustraci taky, když se nic nedaří. Ale potom – ta chvilička, kdy se objeví možná spojitost – připadáte si jako pes, co zavětřil stopu. Je to uspokojivý pocit…
Poslední fotografie je výborná severská detektivka, ponurá, realistická, do puntíku logická.
Originál: Cold case: sista binden, 2023
Překlad: Petra Hesová
Vydal: Jota, 2024
405 stran
