V osamění (Dorothy B. Hughesová)

Los Angeles není bezpečné místo teď, a nebylo ani ve 40. letech… Příběh tu sleduje Dixe Steela, bývalého válečného pilota, který se jen bezcílně poflakuje po LA. Žije z apanáže svého strýce a nic ho nebaví. Setkání s kamarádem Brubem a jeho ženou Sylvií mu ukáže, jak moc je osamělý, a tak s tím zkusí něco udělat. Krásná zrzka Laurel mu zpříjemní dny, ale ani ona netuší, co se Dixovi honí hlavou…

Dorothy Hughesová se poprvé představuje českým čtenářům – jako nedoceněná hvězda americké drsné školy. Současnice Raymonda Chandlera ale psala své noirové romány úplně jinak než on. Nenajdete tu žádné cynické detektivy s jasným morálním kodexem, co zachraňují sličné děvy. Hrdiny jejích knih jsou podivní chlápci na kraji společnosti, outsideři ještě dřív, než se tohle slovo ujalo. To po nich ti úžasní detektivové jdou…

A Dickson Steele sice na první pohled působí sympaticky a normálně, autorka se ale netají tím, že je v něm něco zlomeného. Už od začátku se čtenáři hraje hru, stejně jako ji Dix hraje se svým kámošem Brubem.

Fascinovalo mě, s jak úspornými prostředky tu autorka leccos naznačuje. Jak pár slovy nahodí atmosféru horké noci na pobřeží. Ale ze všeho nejvíc mi imponovalo, jak dokázala žena-novinářka, která ve 40. letech neměla tolik možností co dnes, tak věrně popsat myšlenkové stavy vraha a predátora. Kde proboha brala inspiraci? Tenhle román byl napsaný v roce 1947, dávno předtím, než FBI přišla se svou klasifikací vrahů a metodologiemi a viktimologií, oborech, které jsou dnes celkem známé a populární. Ale tohle je 80 let starý příběh, a přece v něm nacházíme jasný profil. Málem že si odškrtáváte jednotlivé body: motiv, příležitost, jak působí navenek…

Není pochyb o tom, že americká drsná škola posunula detektivní žánr tam, kde je teď. Ale sama už zůstala minulostí. Proto mě tolik překvapilo, jak současně „V osamění“ působí. Jistě, kulisy zestárly. Muži tu nosí klobouky a telefonuje se přes spojovatelky. Ale jinak – krimi, kde je hlavní postavou antihrdina, se kterým nemůžete sympatizovat, to čtenáři milují. Jako by Dix Steele byl předobrazem Toma Ripleyho a všech jemu podobných.

Melancholický román vás zavede do poválečné Kalifornie, plné koktejlů a krásných bohatých lidí, kteří nevědí, co se sebou. Policie tu sice vyšetřuje sérii vražd, ale ty nejsou ústředním motivem. Tím je osamělý lovec a jeho temná duše. Vítejte v jeho rajonu. Bylo nesmírně zvláštní zjišťovat, že staré romány vůbec nemusí zestárnout, když je téma stále aktuální. A navíc psané tak vybroušeným jazykem…

Originál: In a lonely place, 1947, 1975
Překlad: Martin Pokorný
Vydal: Maraton, 2024
264 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA