Nedávno zesnulý autor špičkových špionážních thrillerů se vrací k počátkům kariéry svého hlavního hrdiny, agenta Mitche Rappa…
Mitch Rapp je hrdinou více než desítky úspěšných románů, kde ve službách amerických úřadů bojuje proti terorismu na domácí i zahraniční půdě. A nebere si přitom ani servítky, ani zajatce. V předešlé knize Americký zabiják se však autor vrátil o nějaký čas nazpět, do doby Rappova mládí, aby osvětlil důvody jeho vstupu do tajných služeb a vůbec jeho začátky v hvězdné kariéře elitního vraha. Smrtící výstřel v této vypravěčské linii pokračuje.
Rapp je ve službě teprve rok a už si získal důvěru svých nadřízených – takovou, že ho vysílají na sólové akce, takřka bez jištění, bez žádné vazby na CIA. Najít, zlikvidovat, zmizet. A jde mu to natolik dobře, že zákonitě musí přijít bod zvratu, od kterého půjde zas všechno do kytek. Tím bodem je akce v Paříži, městě spojenců Ameriky – tudíž velmi ošemetném místě činu, kde se nic zvrtnout nemělo. Ale zvrtlo. A tak řeší Mitch Rapp v městě nad Seinou pořádné trable. Nejenže má v zádech kulku, ale taky spoustu různorodých skupin, které by s ním rády podebatovaly o životě. Francouzskou tajnou službu i lidi z vlastní agentury, kteří netuší, proč přesně misi tak zpackal. A jak příběh pokračuje, vyvstává otázka, kdo z těch pronásledovatelů je nebezpečnější…
Ve Washingtonu se piklí o sto šest, a uvolněné místo ředitele CIA je velmi silnou motivací pro ještě záludnější čachry. Vyřešení „kalamity“ v Paříži je proto v danou chvíli klíčové. Ale piklí se i ve Francii. Přelíbezný agent Generálního ředitelství vnější bezpečnosti Fournier to s machinacemi přehnal a teď se mu hodí, že se veškerá pozornost svedla na tajemného zabijáka z hotelu. A mezitím se vyšetřovatelka Nevillová snaží vyznat v zběsilém místě činu, kde zůstala spousta nábojnic a také mrtvol…
Nedá se dost dobře mluvit o sympatiích k hlavnímu hrdinovi, když jím je chladnokrevný vraždící stroj. Sice s dobrou motivací, ale prostě zabiják. A to, že bude masakrovat nepřátele USA v dalších deseti knihách, nám napoví, že o něj se bát nemusíme, tuhle polízanici přežije. Mezi všemi těmi politiky a agenty a teroristy se však dá najít pár lidí, kteří se čtenářům mohou zamlouvat. Třeba kriminalistka Nevillová nebo stařičký kněz se Sacré-Coeur, který má se špionáží zkušenosti ještě z války…. Ačkoli v tomhle typu thrillerů není psychologie postav zrovna na prvním místě, pro Vince Flynna není nic nemožné. Například netuším, jak se mu podařilo zmírnit můj skeptický náhled na Rappa – ale na poslední stránce už jsem ho proti své vůle měla i docela ráda…
Smrtící výstřel je perfektní ukázkou toho, jak má vypadat špičkový špionážní thriller – takový, jaké s větším či menším úspěchem napodobují autoři typu Toma Wooda a jemu podobní. Ideální thriller, například tento, má skvěle propracované postavy (i ten největší debil celé knihy má nějakou historku z minulosti, takže víte, že je debilem už opravdu dlouho), chytře vystavěný děj a hlavně – vám rozproudí krev, zvedne tepovou frekvenci a vůbec vám bude pořádně horko, i když jen sedíte a pohybujete očima…
Tak mě napadá, že to závěrečné horko je paradoxně v dosti přímém rozporu s mrazem, co mi přeběhl po zádech při čtení úplně prvních stránek této knihy, úvodu autora. Tam totiž Vince Flynn děkuje všem těm, kteří mu v jeho boji s rakovinou dodali naději. Mrazivé na tom je to, že za rok od napsání těch řádků už tu s námi není. Ale v tamté chvíli ještě stále věřil…
Českému čtenáři tak zbývá už jen poslední nevydaný román The Last Man, a pak se musí porozhlédnout po novém autorovi, který by zaplnil tu díru po Vinci Flynnovi – a po Tomu Clancym, když už jsme u toho. Mission Impossible…
Originál: Kill Shot, 2012
Překlad: Michal Prokop
Vydal: BB art, 2013
301 stran
www.bbart.cz
