Rozkošná detektivka z opravdu staré éry, kdy bylo vše ještě elegantní a uhlazené, dokonce i vražda.
Ve vile doktora Augustina se sejde vlivem náhod různorodá malá společnost. Počet účastníků ještě sníží vražda jednoho z nich. Je vrahem někdo zvenčí, nebo je stále v domě? Humpolácké vyšetřování strážmistra Lesky nevzbuzuje zrovna bůhvíjaké naděje, a tak se do pátrání dávají sami obyvatelé vily…
Rukopis téhle novelky je anonymní, ačkoli bývá připisován Fan Vavřincové. Podle tiráže a svatosvaté přísahy redaktorky vyšel v roce 1946 a opravdu by stylem Fan odpovídal – pokud znáte její hravé knížky, nejen film Eva tropí hlouposti. I Mefisto je psán půvabně humoristiky, květnatě a přezdvořile. Ačkoli byl text redakčně upraven a největší archaismy nahrazeny modernějšími termíny, stále je tu několik výrazů, jejichž význam jsem si musela dohledat. I to dotváří báječnou atmosféru dob dávno minulých, kde se zastavil čas.
Kdo má rád duchaplné konverzace z éry černobílých filmů, toho bude útlá knížka určitě bavit. Já ji chvíli viděla černobíle, pak mi ale došlo, že by to byla skvělá divadelní hra – hlavní scénou je vstupní hala vily se spoustou dveří, kde pořád někdo chodí sem a tam a vyslýchá se navzájem. Jako v Pasti na myši (klasické hře Agathy Christie). I tady všichni trošku nebo hodně lžou a vrahem je ta nejméně pravděpodobná osoba….
Vydal: XYZ, 2022
213 stran
