Je charismatický Joseph obětí intrik své manželky, nebo je skutečně cizoložníkem a vrahem, za kterého jej policie považuje? Druhý případ Cat Kinsellové.
Britská spisovatelka Caz Frearová vydala před třemi roky svou detektivní prvotinu Malé sladké lži, která vyšla loňského roku i u nás. V detektivním příběhu ze sychravého Londýna tehdy představila coby hlavní hrdinku šestadvacetiletou policistku z oddělení vražd, Cat Kinsellovou. Podobně jako řada jejích kolegyň i tahle autorka před startem literární kariéry vystřídala řadu zaměstnání, kromě toho vystudovala historii a politické vědy.
Děj druhé knihy s Cat Kinsellovou se odehrává zanedlouho po prvním příběhu. Opět nás zavádí do Londýna, kde je jedné listopadové noci v pronajatém bytě zavražděna mladá Australanka jménem Naomi. Cat se svými kolegy zjišťuje, že třiadvacetiletá oběť si i přes své mládí už stihla prožít několik ran osudu a v Británii chtěla začít nový život. Právě proto se policistky smrt dívky dotkne více, než by čekala.
Naomi pracovala pro jistou Kirstii Connorovou, jejíž rodina nežije zrovna v harmonickém vztahu. Vyšetřování se brzy zaměří na jejího švagra Josepha, se kterým – jak se zdá – měla Naomi poměr. Důkazy proti Josephovi přibývají. Všechno je o to horší, že se Joseph zná s Cat z bistra, kam pravidelně chodila pro kávu a kde se jí také před časem svěřil, že mu jeho manželka Rachel vyhrožuje, že ho donutí zaplatit, ale on neví za co. Rachel zase líčí Josepha jako domácího tyrana. Je ale navenek charismatický a uvnitř uzurpátorský Joseph skutečně vrahem? Nebo se stal obětí komplotu své manželky a měl pravdu, když tvrdil, že ho Rachel ohrožuje?
I v tomto případě je román Caz Frearové především procedurální detektivkou, ale tentokrát jde autorka o něco více do hloubky z hlediska psychologie klíčových postav. Kromě Cat a jejích kolegů – především detektiva Luigiho Parnella – se zaměřuje na dvě problematické rodiny, dva manželské páry a dospívající dceru jednoho z nich. Rozehrává s námi hru o pěti podezřelých postavách, z nichž každá mohla Naomi zabít. Ať už k tomu měla vlastní motiv, nebo se tím chtěla zbavit někoho jiného. Případně obojí.
V recenzi autorčiny prvotiny jsem psal o tom, že její hlavní hrdinka občas trousí vtipné a uštěpačné poznámky a postřehy, a že její svěže sarkastický a žoviální styl vyprávění v první osobě je velmi příjemný. Také jsem zmínil, že k postupnému budování napětí nepotřebuje hromady mrtvol. To první bohužel už ve druhém románu moc neplatí. Humor se jaksi vytratil a těch pár vtipných momentů se nemůže rovnat momentům z první knihy. Co se týče druhého tvrzení, ani tentokrát vražd moc není (asi mohu prozradit, že se vyšetřuje jen jedna), ale bohužel výraznější napětí chybí. Dokonce jsem se přistihl, že jsem se celou první polovinu knihy musel do další četby nutit, a že mě byly postavy podezřelých lhostejné. Ani první příběh se neodvíjel nějakým závratným tempem a ve druhém dokonce opakované vysedávání v rodinách podezřelých začíná nudit. Trochu to vylepšuje druhá polovina a pak ještě závěr, který se odehrává převážně ve výslechové místnosti a je soubojem argumentů, dokazování a vyvracení, ale také psychologické hry, a to na obou stranách „barikády“.
Mrazivá krutost by nebyla špatným románem, kdyby byla tak o čtvrtinu kratší. Takto se zdá, že si autorka vzala příliš velké sousto a zapomněla na možnost škrtání. Asi toho chtěla odvyprávět hodně, ale když se to shrne a porovná s počtem stran, zase tak moc toho není. Na tuhle relativně obsáhlou knihu by byl přeci jen zapotřebí trochu větší tah na branku. Ale ten není možný s postavami, na jejichž osudu vám nezáleží a které jsou zasazeny do příběhu, který vás ke knize nepřipoutá.
Originální titul: Stone Cold Heart (2019)
Vydáno: Zafire Publishing (2019)
Vydání v České republice: Grada Publishing, a. s. (2020)
Přeložila: Kateřina Elisová (2020)
432 stran
