Ať už policajt zastřelí kohokoli, musí na sezení s psychologem. Ani Ellery, která zabila sériového vraha, není výjimkou…
Volné pokračování detektivky Noc, kdy zmizela Bea Nesbitová navazuje rok poté, co policistka Ellery Hathawayová čelila smrtícímu nebezpečí. Jako dítě přežila únos sériového vraha, a tak má zjitřené schopnosti odhalovat další takové, (k čemuž došlo v první knize). Teď je ale suspendována, na okrsku jsou z ní nervózní, mediální smršť už přešla, tak teď jí psychoterapeutka poslala na skupinovou terapii pro oběti trestných činů. Tam se seznámí s Wendy, ženou, kterou někdo znásilnil a stále ho nedopadli. Ellery se nudí, a tak se případu chytne – a přiměje k účasti i agenta FBI Markhama, specialistu na profily pachatelů.
Ačkoli autorka píše čtivě, nějak jsem pochybovala, že by celou knihu utáhla jen na případu násilníka. A taky že ne – v terapeutické skupině je i stará paní, která se už dvacet let vzpamatovává ze smrti syna. Pachatel má být brzy propuštěn. Problém je v tom, že si Ellery začíná myslet, že to možná neudělal, že místní policajti jen tenkrát potřebovali případ rychle uzavřít. Tím si ale sympatie u lidí zrovna nezíská…
Autorka tak krom vyšetřování dvou případů mistrně rozepisuje i zvláštní vztah, jaký mezi sebou Ellery a Reed Markham mají – Reed byl ten, kdo ji tenkrát našel a zachránil z úkrytu vraha. Teď po letech stále cítí za Ellery zodpovědnost a zároveň si vyčítá, že ji nedokázal najít dřív, že musela trpět. Ale Ellery není šťastná ani teď – po odhalení jejího příběhu je nechvalně proslulá, lidi ji poznávají na ulici, zírají na její jizvy, dostává zlé anonymy…
Ellery je úžasná hrdinka. Její příběh se čte jedním dechem, protože je originální (když pomineme postavu v knize Nejsem mrtvá), houževnatá jako buldok, odhodlaná porvat se se světem. Ale zároveň kvůli svým traumatům neschopná vést normální život. Je vám trochu úzko jen z toho vědomí, že si autorka nemusela moc vymýšlet – stačí vzpomenout na Nataschu Kampusch a jiné dívky, které přežily. Vyrovnávají se s běžným životem podobně jako fiktivní Ellery?
Vnitřní složitý svět hlavní hrdinky v příběhu tentokrát trochu převálcoval jakákoli vyšetřování, což ale není špatně. Postava je totiž vymyšlená a stvořená tak, že se stále vyvíjí, stále je o čem psát. Nepochybuji, že autorka právě přemýšlí nad třetí knihou…
Originál: No Mercy, 2019
Překlad: Magdalena Beránková
Vydala: Grada, 2019 pod značkou Metafora
331 stran
