Ztichlý dům (Jenny Blackhurst)

Susan začíná nový život s novým jménem. Snaží se zapomenout na minulost a na to, že kvůli poporodní depresi zabila své děťátko. Když ale anonymně dostane fotku chlapečka, který jako by Dylanovi z oka vypadl – kdyby byl naživu – nahlodá to její jistotu, že opravdu ví, co se tehdy stalo. Tím spíš, že si na to ve skutečnosti nepamatuje. Je Dylan opravdu mrtvý? A proč by jí lhali?

Musím připustit, že kdybych zrovna nedávno nečetla thriller Tiché lži, užívala bych si Ztichlý dům mnohem víc. Takhle jsem zprvu jen nacházela podobnosti obou románů – zmatená žena a smrt dítěte, kterou způsobila – nebo taky nezpůsobila. Totální paranoia a lidi okolo hrdinky, kteří to s ní možná nemyslí úplně dobře. Ale čím víc jsem se začítala, tím víc vyvstávalo rozdílů, až mě naštěstí příběh Susan pohltil.

Ona a její kamarádka Cassie z léčebny plus novinář Nick, tahle trojice pátrá po pravdě – o tom, co se před čtyřmi lety opravdu stalo a taky o tom, kdo teď jde po Susan a dělá jí ze života peklo. Přičemž díky líčení v ich-formě se čtenář dostane Susan pořádně pod kůži a vše s ní prožívá (i když sám nikdy o dítě nepřišel a v blázinci taky nebyl).

Navíc autorka napíná své čtenáře ještě vedlejší dějovou linkou o partě zlaté mládeže. Úplně se vám škvaří mozkové buňky, když se snažíte vymyslet, jak spolu tyhle dvě linky souvisí. Možností je tolik a vy chcete nutně vědět, jestli se pravdě aspoň blížíte. Napadají vás varianty šílené a ještě šílenější, takže se připravte na to, že správná je až ta nejšílenější…

Ztichlý dům je psychologický thriller s oblíbeným typem hrdinek, které si nejsou jisté samy sebou. Ať už kvůli posttraumatickému syndromu, laktační psychóze nebo špatné kombinaci léků, to, čemu tyhle hrdinky věří, nemusí být vždy pravda. Čtenáři se pak velmi rádi nechávají mást a svádět na scestí šikovnou prací autora s vodítky, intrikami a totální paranoiou. V poslední době se v podobném ranku vynořily opravdu povedené kousky a Ztichlý dům patří mezi ně – spolu s Tichými lžemi vám nedají spát, dokud je nedočtete do konce. A z obou knih si odnesete stejné poučení: pokud kolem sebe neodhalíte psychopata včas, bývá na záchranu už příliš pozdě…

 

Originál: How I Lost You, 2015
Překlad: Petra Krámková
Vydal: Domino, 2018
376 stran

Pošlete článek dál:

Autor příspěvku: Michaela Turková

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

reCaptcha * Časový limit vypršel. Prosím obnovte CAPTCHA