Vznik samostatného Československého státu byl bouřlivý. To však neznamená, že by měl vrah mladé ženy uniknout spravedlnosti. S objevením vraha ale mladý četník také objeví přípravu rozsáhlého spiknutí usilujícího o návrat ke starým pořádkům.
Říjen roku 1918, předvečer vzniku samostatného státu. Nedaleko podkrkonošské Lomnice nad Popelkou je nalezeno mrtvé tělo mladé ženy, Marie Farské. Oběť byla před smrtí znásilněna a zbita. Případ v nelehké a bouřlivé době změn začíná vyšetřovat mladý četnický závodčí Jindřich Kališ, pod vedením svého nadřízeného, strážmistra Wernera.
Mladý četník to nemá vůbec jednoduché. Ve velmi chudém kraji se buď nikomu nechce mluvit, nebo je vyloženě nepřátelský a agresivní. Kališ se přesto od sestry mrtvé dozví, že Marie byla těhotná. Podaří se mu najít jejího přítele, který je však na pokraji smrti. Na noční schůzce s Marií je totiž přepadla skupina mužů, jeho a Marii zbili a jeden z nich ji pak znásilnil a zabil.
Najít a usvědčit viníka nebo viníky ale bude velmi těžké. Po vyhlášení samostatnosti jsou četníci, kteří dosud sloužili c. a k. mocnářství, najednou nepřátelé lidu a lidé se často nerozpakují ani před násilím. Vrah Marie Farské navíc zřejmě může patřit ke skupince vojenských dezertérů. Těch se teď po kraji courá hodně, jenomže to vypadá, že je někdo organizuje k jakémusi podvratnému účelu. Po ostrém konfliktu s Kališem se k nim přidává i Werner. Kališ, který teď na všechno zůstal sám a nemůže využít své bývalé autority, by všechno možná vzdal, nebýt jisté textilní dělnice jménem Anna Malíková. Ta byla Mariinou kamarádkou a nemůže se smířit s tím, že by i přes revoluční dny měl zůstat její vrah nepotrestán…
Dnes dvaatřicetiletý Tomáš Bandžuch vystudoval politologii a historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal titul PhDr. První kniha (Ve službách republiky) mu vyšla v roce 2012 a je označována jako špionážní thriller z prostředí tajných služeb, který se odehrává po druhé světové válce na různých místech Evropy. Poté zhruba s odstupem dvou let autorovy vyšly další tituly. I v nich se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století. Dlouhý krok do tmy je čtvrtým a zatím posledním románem.
Mezi hlavní přednosti téhle knihy patří detektivní zápletka, skvěle popsaná atmosféra a doba, ve které se odehrává. Detektivní zápletka není zprvu nijak akční, což u detektivky z téhle doby nemusí nijak překvapovat. Nicméně s další částí, která se odehrává v Nové Pace, se celkem slušně rozjíždí. Už jen od okamžiku, kdy se ukazuje, kdo všechno za vraždou stojí, nebo spíše co to všechno znamená a jaké protivníky proti sobě bude mladý závodčí (četnická hodnost odpovídající hodnosti rotného) Kališ mít, pokud se rozhodne případ vyřešit sám. Tempo vyprávění je střídavě rozděleno mezi pohledy do různých jednání tehdejších – většinou skutečných – politiků a mezi pátrání Jindřicha Kališe, jehož jediným spojencem se nakonec stává horlivá proletářská aktivistka Malíková. Tahle nesourodá, ale nakonec vcelku sympatická dvojka si v napínavém finále sáhne až na dno psychických i fyzických sil.
Autor velmi výstižně vystihl náladu podzimních nevlídných dní. Chudobu podkrkonošského kraje výstižně dokresluje popis chalup, ze kterých petrolejky vrhají do mlhavého a studeného večera slabé světlo, zatímco se krajem potulují zběhové a také vrah. Hlavní přednosti knihy na motivy skutečných událostí ale nespočívájí v popisu scén a dokonce ani v detektivní zápletce (ta je rozuzlena víceméně brzy), nýbrž v historických souvislostech. Vyhlášení samostatnosti, vyhrocení sporu mezi českým a německým obyvatelstvem v pohraničí, snaha rakouské správy o zachování starého pořádku za každou cenu a mnoho dalšího.
Kromě sympatické volby lokalit (Lomnice, Nová a Stará Paka, Turnov, Liberec) se nám román možná tak trochu snaží vyhnat z hlavy idealistickou představu, jakou o počátku dvacátého století možná máme. Připomíná, že to také byly časy chudoby, nejistoty a odevzdanosti na jedné straně, ale také sociálních bouří na druhé straně, které se mnozí (jak už to v dějinách bývá) snažili využít k politickým intrikám. Fundovanost autora ohledně téhle doby je zřetelná. Přitom se ale neztrácí v prezentování suchých faktů nebo nezáživných politických debat.
Dlouhý krok do tmy je situován do doby nám Čechům velice známé a v souvislosti se stoletým výročím Československé republiky hojně připomínané. I když jde o částečnou fikci, mohou se ti, kteří o téhle době mnoho nevědí, dozvědět leccos zajímavého o tom, jak to tehdy všechno probíhalo na malých městech, jak lidé smýšleli nebo jak se chovali. Je pozoruhodné, jak velkou podobnost s dnešními dny nebo s dobou nedávno minulou tu můžeme najít. Jak se můžeme přesvědčit, že ani za těch sto let se v některých případech moc nezměnilo. Pokrytectví, převlékání kabátů, „hrdinství“ když už je po všem. „Kopání“ do lidí, kteří jen dělali svou práci a snažili se jí dělat dobře. I když sloužili pod těmi, kteří zrovna nebyli velké části národu po chuti.
Detektivka, historický román, napínavý příběh v závěru, to vše podbarveno sugestivním popisem prostředí. Tohle všechno můžeme čekat v knize, která se řadí mezi četné přispěvatele k oslavě stoletého výročí naší republiky. A je to velice důstojný příspěvek.
Text: Tomáš Bandžuch (2018)
Vydáno: Mystery Press (2018)
368 stran
