Jak najít ukradený obraz? Zkusit ukrást jiný. Možná ho nenajdete, ale objevíte něco mnohem cennějšího. Jde jen o to poznat to v pravou chvíli. Čtrnáctý příběh s izraelským agentem Gabrielem Allonem Vás provede křížem krážem Evropou, nebude chybět ani zastávka v Izraeli.
Gabriel Allon je členem Izraelské tajné služby. V současné době žije v Benátkách se svou těhotnou ženou Chiarou a věnuje se poklidné restaurátorské práci v místním kostele. Jednoho dne za ním přijde generál Cesare Ferrari od italské policie. Sděluje mu, že se jeho přítel, v Londýně žijící obchodník s obrazy starých mistrů, Julian Isherwood, dostal do podezření z vraždy překupníka jménem Jack Bradshaw. Zavražděný byl rovněž Brit, ale žil v luxusní vile na břehu italského jezera Como. Před smrtí byl mučen. Podle generála by mohl mít prsty v ukradení světoznámého obrazu od italského mistra Caravaggia. Obraz známý zkráceně jako Narození byl ukraden v Palermu v roce 1969 a dosud se nenašel (zápletka vychází ze skutečné události – pozn. red.).
Gabriel zprvu nechce o nějakém návratu do akce ani slyšet. Rád by byl ve svém milovaném městě nablízku manželce, ale nakonec neodolá pokušení zjistit, co se s Caravaggiovým obrazem opravdu stalo, navíc svému příteli Isherwoodovi (který Bradshawa ve vile našel) hodně dluží.
Aby nalezl ukradený obraz, rozjede agent složitou akci, do které jsou zapojeni mimo jiné pařížský překupník s kradenými uměleckými předměty, nájemný zabiják nebo profesionální zloděj obrazů. Gabriel zorganizuje krádež Van Goghova obrazu „Slunečnice“ z amsterodamského muzea, aby vylákal případného sběratele kradeného umění a našel tak možná i Caravaggia. Vůbec však zprvu netuší, jakou pikslu červů vlastně otevřel. Zavražděný Bradshaw totiž opravdu zřejmě něco o ukradeném obrazu nevyčíslitelné hodnoty věděl, ale zřejmě z obchodu vycouval v okamžiku, když se dozvěděl, pro koho obraz vlastně shání. Jak se zdá, izraelská tajná služba bude muset přehodnotit priority, protože se jí nabízí mnohem větší úlovek, než nějaké ztracené mistrovské dílo…
Ukradený Caravaggio (v originále vyšel pod stručným názvem Loupež) je už čtrnáctým příběhem ze série s agentem izraelské tajné služby jménem Gabriel Allon. Tento muž je nejen v podstatě geniálním špiónem, ale zároveň uznávaným restaurátorem starých obrazů a sám také velmi obstojně maluje. Dokáže navíc velmi přesně namalovat kopii jakéhokoliv slavného obrazu a to tak, že zmate i zkušené znalce.
Díky těmto dvěma rysům hlavní postavy může americký autor, bývalý novinář Daniel Silva, využívat zápletky ze světa umění, ale také čerpat ze současné politické situace. V rozhovoru poskytnutém v souvislosti s touto knihu (zveřejněném na autorových oficiálních stránkách) říká, že je stálým čtenářem elektronické verze The New York Times. Díky tomu se nepřetržitě fascinovaně rozhlíží na svět kolem sebe, přičemž mu při čtení novin často v mysli vyskakují možné zápletky budoucích knih. K těm mu pomáhá i jeho studium historie.
Autorova minulost novináře zaměřeného na politické dění ve světě je ostatně znát především od druhé třetiny románu. Jako mnoho jeho vrstevníků, i Silva umně míchá skutečné události a reálná místa s fiktivními událostmi a lokalitami. Často bývá těžké odlišit, co se skutečně stalo a co je plod autorovy fantasie, zvláště nejste-li s danou problematikou dopodrobna obeznámeni.
K dnešnímu špionážnímu thrilleru také patří děj, který se odehrává na mnoha lokacích po celém světě nebo alespoň po celé Evropě. I v Ukradeném Caravaggiovi hrdinové, zejména Gabriel Allon, přesedají z jednoho letadla či rychlovlaku do druhého, místa pobytu mění rychleji než my ponožky, což může být pro někoho, kdo sotva vytáhne paty z Čech, poněkud frustrující. Nebo to také může být pro někoho jako pohádka pro dospělé, případně důvod, proč usednout k počítači či sáhnout po tabletu a podívat se, jak daná místa skutečně vypadají.
Podobně je tomu s uměleckými díly. I naprostému laikovi, který měl vždy trojku s kreslení (a kam se řadí i autor tohoto článku) musí díky Silvově sugestivnímu vyprávění sáhnout po internetu, aby se podíval, jak daný obraz, o kterém se píše, vypadá. Případně dostane chuť vypravit se někam do nejbližší obrazárny.
Pokud jsem psal o pohádce pro dospělé, ta ve druhé třetině knihy končí. Román nám tvrdě připomíná, v jaké době válek, zabíjení, týrání a nemilosrdných diktátorských režimů žijeme. Děj se přesouvá do izraelského Tel Avivu a přichází poněkud zamotaná pasáž příprav na následující akci, která je náročná na čtenářovu pozornost. Orientaci příliš nepomáhá ani už tak značné množství postav.
Poté následuje třetí část knihy, v níž velkou roli hraje mladá žena jménem Džihán. Původem Syřanka, vyrůstající a dlouho žijící v Německu, nyní pracuje v malé rakouské bance a stává se spojencem Allona a jeho lidí, aniž sama tuší, kdo ve skutečnosti jsou. Tahle část je asi nejnapínavější, už jen proto, že si sympatickou Džihán brzy oblíbíte a držíte ji palce. Ostatně – jak vyplývá z doslovu v knize – tato postava je autorovým přesvědčením (a zároveň jakýmsi přáním, touhou), že právě takoví lidé by mohli pomoci v hledání velkých sum peněz ulitých různými totalitními režimy. Právě třetí část vychází z jistých snah, které dnes vyvíjejí Spojené státy a Evropa a jejichž cílem je nalezení špinavých peněz, byť zatím nejsou tak úspěšní jako knižní hrdinové.
Ukradený Caravaggio rozhodně není lehkým čtením. Není to nic na odpoledne k vodě. I když začíná v podstatě jako poklidné pátrání po ukradeném obrazu a vrazích zabitého překupníka, mění se v znepokojivý thriller vypovídající hodně o dnešní době a eskaluje v napínavý příběh mezi tajnou službou a mocnými diktátory a jejich přisluhovači, v němž figuruje nevinná žena. Čím více se zajímáte o světové dění či o obrazy, tím více si román užijete. Nakonec, podle autorových slov je obchod s kradeným uměním čtvrtým nejlukrativnějším zločinem na světě, hned za obchodem s drogami, zbraněmi a praním špinavých peněz. Takže ani tady Vás nějaká přátelská partička nečeká, a tak vzhůru na nebezpečnou cestu křížem krážem Evropou a za tajemstvím Caravaggiova obrazu.
Originální titul: The Heist (2014)
Vydáno: HarperCollins Publishers LLC, New York, U.S.A. (2014)
Vydání v České republice: HarperCollins Polska sp. Z o.o., Warszawa (2015)
Přeložil: Marek Drda (2014)
416 stran
