Kodaňská policie musí zastavit psychopatického vraha, který vyřezává obětem oči, a neznámého útočníka, který brutálně znásilnil několik žen. Jak s tím souvisí sestřelení britského pilota na konci války?
V roce 1945 byl nad Dánskem sestřelen britský pilot. Zachránil ho místní člen odboje, který ho schoval ve sklepě jejich domu. Starala se o něj jeho dcera, která se s pilotem postupem času sblížila. To však vedlo k velké tragédii…
V současnosti řeší kodaňská policie dva případy – sérií brutálních znásilnění a vraždy mladých žen, kterým pachatel vyřízl oči. První případem se zabývá skupina, kterou vede Lars Winkler, jeden z nejlepších policejních vyšetřovatelů. Ale také policista, který má problémy nejen se svými kolegy a nadřízenými (jak už to v detektivkách bývá), ale i v rodinném životě (to tam také bývá). Druhou skupinu vede mladá policistka Sanne, kterou kodaňská policie dostala na výpomoc. Ani jeden z hlavních hrdinů nemá na růžích ustláno. Přibývá znásilnění, přibývá vražd, tlak médií a nadřízených roste. Kdy se jim konečně podaří pachatele zastavit? A jak s tím souvisí události, které se staly na samém konci války?
„… co umřela? Na to ji musíme ještě ohledat. Ale už teď bych řekl, že by se dala předložit následující chronologie: Nejdříve jí vyřízli oči – zřejmě jí dali něco na umrtvení, když jsou ty řezy tak čisté – a potom ji zastřelili.“
„Byla… byla při vědomí… během toho?“ Sanne si odkašlala.
„Když jí vyřezávali oči? To sotva. A potom? Soudě podle výrazu v tváři ano.“
„Fujtajksl,“ zašeptal za nimi Allan. Dokonce i technici přestali pracovat.
Str. 21
Sympatický dánský spisovatel Jakob Melander představil Krvavý vítr na pražském veletrhu Svět knihy 2015. Svůj román tam charakterizoval jako thriller o vztazích otců a dětí, ale já bych spíše řekl, že jde o klasickou severskou detektivku v nejčistším slova smyslu. Je tu rozvedený hlavní hrdina, který má sklon utápět se ve výčitkách, že mohl zachránit své manželství, že mohl být dceři lepším otcem. Samozřejmě je to policista, samozřejmě žije sám, hodně kouří, ani pití se nebrání. Jako bonus mu autor ještě nadělil minulost bývalého pankáče, squotera a uživatele drog. K tomu ještě přízeň sympatické kolegyně Sanne, která je sice vdaná, ale v manželství spokojená není. A my tím pádem můžeme celkem dobře předpokládat, jak se bude její vztah s Larsem vyvíjet.
Pak tu máme nezbytné tajemství z minulosti. Události, které se nějakým způsobem promítají do dnešní doby, jen my dosud nevidíme souvislosti. Právě to bývá v mnoha knihách vděčná proprieta, jak upoutat čtenářovu pozornost a udržet ji po celou dobu četby. Funguje to i v Krvavém větru. Autor celkem zručně žongluje s různými časovými skoky a vyprávěním z různých pohledů, takže není tak snadné uhádnout, jakou souvislost mají historické událostí s dneškem.
Nemohu vynechat různé slizké typy a „úchyláky“, těch je tu také řada. Samozřejmě nechybí obchod s lidmi, už klasická „obchodní značka“ severských detektivek, stejně jako domácí teror.
Kromě flashbacků do roku 1945 a 1953 autor dělí své současné vyprávění do dvou rovin – v jedné se zaměřuje na pátrání Sannina týmu po vrahovi, který znetvořuje své oběti, a ve druhé na Larse a jeho tým, hledající surového násilníka. Zpočátku jsem měl obavy z tříštění pozornosti, ale ty se rychle ukázaly jako liché. Obě dějové roviny se dost prolínají, stejně jako o sobě vědí či se potkávají postavy z obou vyšetřovacích skupin.
„Takže Luisa Jørgensenová jede na kole domů z Penthouse -“ Frank hvízdl. „Pachatel ji dole na cyklostezce srazí a odtáhne sem nahoru. Cestou z ní serve šaty, opakovaně do ní mlátí a kope. Tady nahoře jí znásilní – análně.“ Když je hotový, plivne na ni, kopne ji do ledvin a uteče stejnou cestou, kudy ji sem přitáhl. Pravděpodobně odsud odjel na kole.“
Str. 94
Pokud hledáte atributy, kterými se severské detektivky proslavily, stále ještě poněkud neotřelého hlavního hrdinu, brutální detaily a ponurou historii, Krvavý vítr Vás nezklame. Lars Winkler je určitě sympaťák. Podle některých čtenářů dánská verze Harryho Holea, ale mě přišel spíše podobný Rinovi Carlsenovi z námi recenzovaného románu Frodeho Granhuse Vír (navíc i v tomto románu hraje značnou roli jistá událost v minulosti). Kniha je v závěru hodně napínavá a až téměř hororový konec si přímo říká o zfilmování.
Byly doby, kdy autor napsal svou první knihu a čekal nejen na reakci vydavatele, ale i na ohlas čtenářů. Vypadá to, že tyhle časy už jsou skoro pasé. Dnes je moderní ohlásit rovnou první díl chystané série, přičemž ta už má i jméno. Ani Melander není výjimkou. V Dánsku už vyšly další díly avizované trilogie s Larsem Winklerem, a autor hodlá psát romány s tímto policistou i nadále. Doufejme, že i ostatní díly vyjdou v češtině a budou přinejmenším stejně bohaté na napínavý děj a sympatické postavy, jako autorova prvotina.
Originální titul: Øjesten (2013)
Vydáno: Rosinante, København (2013)
Vydání v České republice: Panteon (2015)
Přeložil: Robert Novotný (2015)
324 stran
